Článek
(pokračování: https://www.petice.com/obansky_volebni_program_a_zakon)
Zdravím,
nerada obtěžuji, ale připadá mi, že se pořád nějak nechápeme, předpokládám, že pokud nechcete bránit praktiky dodavatele, ještě jednou budete věnovat pozornost mému sdělení a informacím, děkuji za snahu a ochotu pomoci.
Pokud bych měla použít stejný postup u zákazníka s převodem na účet - oznámím mu, že nedostane ani korunu, protože „původně stanovená výše zálohy“ je ve výši jeho přeplatku a tím pádem je opět jeho pohledávka vyrovnána onou, jak tvrdíte, protipohledávkou?!?
Stejně jako u zákazníka, u kterého je přeplatek použit na zálohovou platbu!
Jak si vysvětlíte rozdíl v účtování u zákazníka se zápočtem do zálohových plateb a zákazníkem, kterému do záloh nezasahují, ale přeplatek vrací na účet?
Účetnictví by mělo být průkazné a zřejmé, správné a pravdivé. Přeplatek je jednoznačně aktivum zákazníka.
Pokud srovnáme, na jedné straně průběh u zápočtu do záloh a na straně druhé vrácení na účet - jako aktivum, čili příjem tohoto dluhu, je bezchybné pouze u vrácení na účet - zákazník obdrží plusový přeplatek zpět, aniž by to mělo vliv na snížení zálohových plateb a tím i potenciálu na nedoplatek.
Uvažujme paralelně a analogicky - zákazník, kterému je vrácen přeplatek na účet, obdrží tento v plné výši a plánovaná výše záloh zůstane beze změny.
Naproti tomu, zákazník, kterému dodavatel „vrací“ přeplatek v zálohách, má ve výsledku zálohy snížené o daný přeplatek, aniž by dodavatel onen přeplatek použil pro úhradu těchto záloh.
Pokud přeci po někom požaduji obmyslnou pohledávku v nějaké výši, jaký efekt by potom mělo její snížení ještě před inkasem?!
Pokud bych měla použít stejný postup u zákazníka s převodem na účet - oznámím mu, že nedostane ani korunu, protože „původně stanovená výše zálohy“ je ve výši jeho přeplatku a tím pádem je opět jeho pohledávka vyrovnána onou, jak tvrdíte, protipohledávkou?!?
Stejně jako u zákazníka u kterého je přeplatek použit na zálohovou platbu.
Z účta to patrné není, čili pro mne osobně mi dodavatel přeplatek v zálohách nevrátil.
Pokud si sám stanoví nějakou pomyslnou, fiktivní výši (na které v konečném důsledku ani nezáleží, ani na ní netrvá… sám dodavatel ji ještě před započetím inkasa snížil na celé období ca na 50%!!? původně plánované) a z této nahodilé částky mi odečte svůj dluh ještě před mým splacením dané zálohy - už se podle mne nejedná o odečet ze zálohy. Rozhodující vždy bylo, zda vůbec a kolik je na daném účtu. Navíc, tato takto snížená záloha není pro konečné účto kompenzována z účtu přeplatku, jako pohledávky zákazníka, tak jak tvrdí a tedy snad i garantuje sám dodavatel?!?
Podmínky pro vznik a následné vrácení přeplatku by měly být pro všechny zákazníky stejné!
V obou případech přeci musí dojít ke shodné účetní bilanci!
Pokud jako správné, vzorové, budeme brát účto zákazníka s převodem na účet, kam se poděl přeplatek, který měl být použit k úhradě záloh, dle ujištění dodavatele na dané faktuře?!? V tomto případě je použit pouze odečet od zálohových plateb.
Anebo jinak, proč není použita „stejná finta“ s hypotetickou výší zálohy a jejím okamžitým snížením o daný přeplatek ještě před vyúčtováním zákazníka, který si přeplatek správně nechává posílat na svůj účet?!!
V tom případě by nedostal nic, stejně jako nedostane nic zákazník s odečtem pohledávek v zálohách.
Pohledávka ve výši zálohových plateb vzniká u každého zákazníka bez rozdílu a pohledávka ve formě přeplatku by měla být řešena jednotným způsobem, správně matematicky i účetně metodicky, tak aby došlo ke stejné účetní bilanci v obou případech zúčtování, jak s převodem na účet, tak i zápočtem do záloh.
Toto se však evidentně neděje a konečným výsledkem je, že zákazník se zdánlivým zápočtem do zálohových plateb je jednáním dodavatele poškozován tím, že mu přeplatek není navrácen!
Poškozováni jsou všichni zákazníci, u kterých je přeplatek tzv. zaúčtován jako pohledávka proti pohledávce, do zálohových plateb!
P. S.
Otázka na závěr, na co jsou veškeré organizace a úřady, včetně státních, na ochranu spotřebitele, potažmo občana, když se vše musí řešit soudně? Naděje na zlepšení tohoto tristního stavu českého státu, jeho demokratického a právního řádu, je stejně nedostižná, jako demise Fialovy vlády.
Zákony jsou špatné už ve svých návrzích - sami právníci už i pouhé své návrhy prohlašují za právní paskvil, nemluvě o jejich provádění a soudnictví samo, včetně advokacie, ve své vleklosti a finanční náročnosti je pro běžného občana nedosažitelné nejen svým značně nejistým konečným efektem (právní nejistota), ale i „čekacími lhůtami“ na dokončení?!!
Nežijeme ani v demokracii - viz plutokracie, oligarchie, ani právním státě! Platí pouze právo silnějšího anebo tedy bohatějšího, v tomto případě organizace anebo jakékoliv jiné občanské uskupení, tedy právnická osoba. Nefungují ani základní principy, např. rovné postavení před zákonem, zato je nadužívána sektorová vymahatelnost práva - dolní sektor je ohodnocen se všemi myslitelnými přitěžujícími okolnostmi, horní sektor a čím výš, tím více, je omlouván všemi myslitelnými polehčujícími okolnostmi a nejvyšší patra již dopředu počítají minimálně s příslibem, ne-li přímo realizací své absolutní beztrestnosti. Bez ohledu na typ a výši škody a provinění.
V případě organizace se uvažuje o změkčení postupu z důvodu omezení likvidačního dopadu na osobu právnickou, v případě osob fyzických se „likviduje“ jako na běžícím pásu.
Díky za váš čas a pozornost, Dušková J.
Dobrý den,
děkujeme Vám za využití online poradny časopisu dTest.
Bohužel musíme stát za svým stanoviskem z předchozích e-mailů. Věřte, že naším cílem není zastávat se dodavatelů, a především ne takových, jako je společnost Yello.
Pokusíme se znovu zopakovat danou situaci ve zjednodušené podobě. Pokud dodavatel stanoví výši zálohových plateb, tedy Vaší předpokládanou spotřebu, k čemuž je oprávněn ve smyslu ustanovení § 11 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon například na 2 000 Kč měsíčně a Vy z důvodu započtení přeplatku z minulého období platíte 1 500 Kč, pak skutečně jde o započtení pohledávky. Zálohová platba není nějaká imaginární pohledávka. Představuje totiž energii, kterou pro Vás dodavatel již má mít nakoupenou. Pokud by ji nakoupenou neměl, pak by samozřejmě porušoval energetický zákon.
I v případě, že byste neměla reálně žádnou spotřebu, tak Vás to nezbavuje povinnosti platit stanovenou zálohovou platbu. Na druhou stranu by v takovém případě bylo nejlepší odběrné místo zrušit.
Obdobně, pokud byste měla přeplatek 2 000 Kč a měsíční zálohovou platbu 2 000 Kč, tak lze postupovat tak, že jednu měsíční zálohu jednoduše nezaplatíte. Tento postup by byl možný i proti vůli dodavatele. K tomu i stanovisko Energetického regulačního úřadu (dále jen "ERÚ") zde: https://eru.gov.cz/…azy
V tomto případě se ale nejedná o započtení proti vůli dodavatele, nýbrž z jeho vlastního podnětu podle platných obchodních podmínek.
Znovu opakujeme, že souhlasíme s tím, že pokud požádáte o vrácení přeplatku jednorázově v penězích, tak i podle obchodních podmínek společnosti Yello by se peníze Vám měli jednoduše vrátit na účet. Když Vám však dodavatel nevyhověl, lze postupovat buď Výše uvedeným započtením, nebo se obrátit na ERÚ, jak jsme psali v předešlých e-mailech.
Závěrem však musíme zopakovat, že započtení na zálohové platby nelze takto automaticky považovat za nekalou obchodní praktiku.
Pokud také máte za to, že Vám dodavatel stanoví zálohy v nepřiměřeně vysoké výši, tak můžete požádat o jejich snížení přímo dodavatele. Pokud Vám nevyhoví, tak máte možnost obrátit se znovu na ERÚ.
Pro úplnost odkazujeme i na desatero k zálohám na energie na stránkách ERÚ zde: https://eru.gov.cz/…gie
Věříme, že Vám tato informace pomůže. V případě potřeby další konzultace kontaktujte prosím naši poradenskou linku na telefonním čísle 299 149 009.
S přáním příjemného dne
Časopis dTest
objektivně * nezávisle * bez reklam
