Článek
35. díl
Standardní financování je nárokové, OP JAK = projektové (nenárokové). Jak se promítá do škol?
a) Přímé projekty škol („šablony“)
Školy získávají prostředky na asistenty pedagoga, školní psychology, doučování, vzdělávání učitelů, ale důležité je, že nejde o systémové financování, po skončení projektu často pozice zanikají.
b) Systémové projekty (IPs)
Např.: IPs Podpora středního článku řízení. Tyto projekty financují nové mezičlánky řízení (regionální podpora), vytvářejí metodiky, koordinaci, podporu ředitelům.
Systémově to znamená, že OP JAK supluje to, co chybí v systému: metodické vedení, střední článek řízení, personální kapacity. To, co má být systémové, je financováno jako projekt.
Připomeňme: Školské úřady byly zřízeny zákonem č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a fungovaly v letech 1990 až 2002. Tyto úřady plnily roli mezičlánku mezi ministerstvem a školami. Mezi jejich hlavní úkoly patřilo zřizování a financování škol, jmenování ředitelů, metodická podpora. Takže to, co k 31. 12. 2002 zaniklo, nyní po 25 letech dotujeme z evropských fondů.
Konkrétní příklad: Individuální projekt systémový: Podpora středního článku řízení (alokace 1 mld. Kč).
Stát deklaruje potřebu řízení mezi MŠMT a školami, ale nefinancuje jej systémově, zavádí jej přes OP JAK projekty, tedy řízení systému. Ředitel dnes funguje ve třech vrstvách:
1. zákonný systém (MŠMT)
2. zřizovatel (obec/kraj)
3. projekty (OP JAK)
Výsledkem je překryv řízení bez jasné hierarchie. OP JAK nepřidává jen peníze, ale mění strukturu řízení systému bez toho, aby to bylo legislativně ukotveno. Evropské projekty dnes financují to, co by měl garantovat stát jako základní funkci systému.
Stat negarantuje obsah (RVP), neřídí přímo školy, zřizovatel neřídí výuku, OP JAK supluje řízení, tedy systém je řízen nepřímo, dočasně a projektově.
OP JAK nevstupuje do financování škol jako jeho součást, ale jako náhradní mechanismus, který dočasně řeší nedořešené funkce systému – zejména jeho řízení.
