Článek
Dále protože tato většina zapomíná, že je sem poslána do školy, a ani nedbá o své vzdělání. Odtud plyne, že velká část lidí, ne-li většina, tráví život jako dobytek ve velké nevědomosti jak pokud jde o Boha, tak pokud jde o sebe a všechny věci. Nejen totiž ve Skythii nebo mezi Kafry a podobnými národy bez vzdělanosti, ale i mezi samotným křesťanstvem lze nalézt lidi, ve kterých kromě podoby nenalezneš nic lidského, protože se nezušlechťují žádným vzděláním.
Ti pak, kteří se zušlechťují, se většinou zušlechťují jen tak, že to nic nenapomáhá hlavnímu cíli, hledání a nalezení své blaženosti v Bohu. Sloužit břichu, shrabovat bohatství, pachtit se po marných poctách a vynikající nadání dávat do služeb zvědavosti je příznačné dokonce i pro samotné učence. Těmito hranicemi, tak úzkými a tak marnými, omezujeme všechno.
I ti, kteří usilují o opravdové dobro, často dosahují toho výsledku, o němž mluví apoštol, když praví: Stále se učíme a nikdy nedocházíme k poznání pravdy. Ukazuje to stejně v církvi jako mimo ni jednak tak hrubá nevědomost i ve věcech potřebných, vyskytující se všude, jednak tak tvrdošíjné obhajoby domněnek, nejistých ba i zjevně nesprávných. Konečně stejně jsou v těch i oněch různice, sváry, bitvy, války a vraždy. Na celém světě je vidět třenice mezi náboženskými vyznáními, politickými správami, rodinami a sektami, všude i jednotlivé hlavy jsou plny rozporných domněnek. Tak se ze školy moudrosti stal svět cvičištěm hlouposti a zuřivosti. (Komenský, 1668)
Pohnutka k ustanovení Všeobecného zemského školního řádu
Poněvadž nám nic tak tuze jako pravé dobré od Boha naší správě svěřených zemí na srdci neleží a my na téhož všemožné zprovození ustavičný zřetel zřízení míti jsme navykli, znamenali jsme, že vychování mládeže obojího pohlaví jakožto nejdůležitější základ pravého blahoslavenství národů příkřejšího nahlídnutí ovšem vyhledává.
Ten zástoj (záležitost) naši pozornost tím více k sobě přitáhl, čím jistěji od dobrého vychování a vedení v prvních letech celá budoucí povaha života všech lidí, a působení vtipu a způsob myšlení všeho lidu odvisá (závisí), který nikdy nemůže dosáhnout býti, neumění se nerozzřejmějí a jednomu každému s jeho stavem směřené cvičení se nezaopatří.
K dosáhnutí toho tak potřebného a vůbec užitečného oučelu my pro společný naše dědičné království a země přítomný Všeobecný zemský školní řád ustanoviti se shledali. (Maria Terezia, 1774)
Zdroj: Všeobencný školní řád Marie Terezie z roku 1774, Edice původního českého překladu (1776), Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, 2024 (poprvé po 250 letech tiskem).
J. A. Komenský, Via lucis - Cesta světla, výbor z díla Komenského spisů, vydal: Miloš Palatka - ALMI, 2009.
