Článek
9. díl - dokumenty
Pokud použijeme přibližné velikosti populací: učitelé MŠ a ZŠ je přibližně 170 000, dětí v předškolním a základním vzdělávání přibližně 2 000 000, rodiče těchto dětí přibližně 2,3 milionu. Ve veřejné konzultaci RVP ZV se mezi respondenty identifikovalo přibližně: 2 533 učitelů, 2 166 rodičů, 574 členů vedení škol, 390 koordinátorů ŠVP, 318 expertů z akademického sektoru, 355 expertů z veřejného, neziskového a soukromého sektoru.
Přitom jeden respondent mohl uvést více rolí, takže tyto skupiny se překrývají a nelze je jednoduše sčítat. V absolutních číslech se může zdát, že stovky respondentů představují poměrně rozsáhlou konzultaci. V poměru k velikosti jednotlivých populací je však obraz odlišný.
Například 2 533 učitelů představuje přibližně 1-2 % všech učitelů předškolního a základního vzdělávání, 2 166 rodičů představuje přibližně 0,09 % rodičovské populace. To samozřejmě neznamená, že jsou výsledky bezcenné. Znamená to pouze, že nejde o reprezentativní průzkum, ale o dobrovolnou veřejnou konzultaci z převahou zaměstnanců veřejného sektoru.
Ještě důležitější je jiný problém - veřejná konzultace není založena na náhodném výběru respondentů. Nevíme například, zda odpovídali spíše zastánci reformy, nebo její kritici, zda jsou rovnoměrně zastoupeny regiony, velikosti škol, jednotlivé vzdělávací oblasti, věkové skupiny učitelů, ani sociální struktura rodičů.
Na straně 52 čteme: Z návrhu RVP ZV je patrná redukce vzdělávacího obsahu, kterou si musí osvojit každý žák . (pozn. Žák si má patrně osvojit onu redukci.) Zároveň je zřejmé, jaké klíčové kompetence a základní gramotnosti mají být rozvíjeny.
Mezi navazujícími otázkami pak zní: Redukce vzdělávacího obsahu v navrženém RVP poskytuje dostatečný prostor pro rozvoj klíčových kompetencí žáků.
Pro respondenty nebylo těžké rozpoznat, že strategií návrhu RVP je „čím méně učiva, tím více prostoru pro kompetence“, ale současně poměrně často pochybovali, že právě takto vznikne společný základ pro všechny žáky.
Otázka: Redukce vzdělávacího obsahu v navrženém RVP je příliš výrazná v konkrétních oblastech: 27 % rozhodně ano, 25 % spíše ano, 22 spíše ne, 14 rozhodně ne, 11 % neví.
Otázka: Redukce vzdělávacího obsahu v navrženém RVP poskytuje dostatečný prostor pro rozvoj klíčových kompetencí žáků: 8 % rozhodně ano, 32 % spíše ano, 29 % spíše ne, 20 % rozhodně ne, 11 % neví.
Otázka: Navržený RVP poskytuje společný základ, který je zvládnutelný pro všechny žáky bez rozdílu: 10 % rozhodně ano, 30 % spíše ano, 24 % spíše ne, 24 % rozhodně ne, 12 % neví.
Otázka: Je jasně poznat, s čím má dospívající odcházet ze základní školy: 12 % rozhodně ano, 39 % spíše ano, 24 % spíše ne, 18 % rozhodně ne, 7 % neví.
Současně poměrně často respondenti pochybovali, že právě takto vznikne společný základ pro všechny žáky. To je velmi důležité zjištění, které v závěrečném shrnutí chybí.
Vyhodnocení NPI: Jednotlivé skupiny respondentů mají relativně podobný pohled na část výroků týkajících se navrženého vzdělávacího obsahu. V míře redukce vzdělávacího obsahu v navrženém RVP je patrný nesoulad mezi jednotlivými skupinami oborů. Zejména učitelé se domnívají, že redukce vzdělávacího obsahu, ať už celého RVP nebo některých oblastí, je výrazná. Tento názor nesdílí experti veřejného sektoru, s přílišnou redukcí celého RVP se neztotožňují ani experti z akademické sféry. (!)
Implicitně se tak říká, že kompetence mají být nejen rozvíjeny, ale že díky nové struktuře kurikula, resp. redukci obsahu učiva bude umožněn jejich lepší rozvoj.
Problém je, že se jedná o hypotézu.
Ve skutečnosti se předpokládá existence příčinného řetězce, který propojuje několik samostatných předpokladů do této podoby:
1/ nové vazby v dokumentu RVP sugerují,
2/ že si jich učitel v ŠVP všimne,
3/ změní přípravu na hodinu,
4/ změní způsob výuky,
5/ žák dosáhne kompetencí.
Každý krok tohoto řetězce je samostatnou empirickou otázkou. Návrh RVP však pracuje téměř tak, jako by všechny tyto vazby nastaly samozřejmě.
Zdroj:
