Článek
Národní pedagogický institut nám právě poskytl mimořádně cennou metodickou inspiraci. A tentokrát skutečně praktickou. Ředitelé škol, koordinátoři ŠVP a předmětové komise se totiž už nemusí děsit, kolik práce je čeká při převodu školy na revidovaný RVP. Stačí se poučit od nejlepšího. Jestliže lze starý výukový materiál převést do nového RVP tím, že se k němu připíše nové OVU, proč by stejným způsobem nešlo převést starý ŠVP na nový?
Pan Čapek prošel databázi materiálů NPI a upozornil na pozoruhodný mechanismus. Materiál může být z roku 2010, 2019 nebo 2021, ale dnes dostane značku revidovaného RVP, příslušné OVU, kompetence, gramotnosti či průřezová témata. Problém podle jeho analýzy nastává tam, kde přiřazené OVU neodpovídá tomu, co žák v aktivitě skutečně dělá. U slovíčkové hry například žák píše jednotlivá slova, zatímco přiřazené OVU požaduje napsání krátkého textu; u materiálu o virech se objevuje OVU vyžadující práci s mikroskopem, přestože se s mikroskopem nepracuje. To je ovšem pro školy skvělá zpráva. Máme metodiku.
Krok první: starý ŠVP zásadně nevyhazujte
Máte ŠVP z roku 2007, který jste od té doby šestkrát novelizovali? Výborně. Otevřete jej. Nikdo přece neříká, že matematika z roku 2024 přestala být matematikou jen proto, že máme RVP 2025. Český jazyk je stále českým jazykem, Pythagorova věta stále platí a Karel IV. kupodivu nezrušil svou vládu v okamžiku vydání nového rámcového vzdělávacího programu. Proto není třeba nic dramatizovat, starý ŠVP pouze kurikulárně omladíme.
Krok druhý: najděte nejbližší OVU
Máte ve starém ŠVP učivo lineární rovnice. Najděte v novém RVP nějaké OVU, kde se vyskytuje řešení problémů, matematizace nebo rovnice. Připojte, hotovo.
Máte učivo fotosyntéza. Najděte nejbližší OVU obsahující ekosystém, přírodní procesy, klima nebo modelování. Připojte.
Máte učivo Karel IV. Najděte OVU, kde je společnost, historická změna, interpretace pramenů nebo evropský kontext. Připojte.
Nemusíte se příliš trápit tím, co přesně žák dělá. Jak ukazuje Čapkova kontrola materiálů NPI, nejdůležitější je tematická blízkost. Buňka se hodí k buňce, voda k vodě, angličtina k angličtině.
A tím se dostáváme k největšímu tajemství moderního kurikulárního managementu:OVU není třeba naplnit. Stačí ho přiřadit.
Krok třetí: přidejte kompetence
Tady se práce ještě zjednodušuje.
Učíte ve dvojici? Kompetence komunikační.
Žák něco hledá? Kompetence k učení.
Používá počítač? Digitální kompetence.
Ve skupině se dva žáci na něčem neshodnou? Kompetence občanská.
Žák něco vyrábí? Kompetence pracovní.
A pokud opravdu nevíte, můžete připojit kompetencí několik. Pravděpodobnost, že se některá trefí, tím dramaticky roste.
Krok čtvrtý: nezapomeňte na gramotnosti
Nový ŠVP musí působit nově, proto tam potřebujeme gramotnosti.
Žák četl zadání? Čtenářská gramotnost.
Bylo v zadání číslo? Matematická gramotnost.
Přečetl zadání a bylo v něm číslo? Gratulujeme, právě jste současně rozvíjeli obě.
Krok pátý: přidejte průřezové téma
Tady už se otevírá skutečný prostor pedagogické kreativity.
Počítáte spotřebu vody? Environmentální téma.
Čtete novinový článek? Mediální téma.
Mluvíte o spolupráci? Demokracie.
Používáte mobil? Digitální svět.
Dítě se při hodině rozhodlo, co udělá jako první? Agency.
Dítě bylo spokojeno? Wellbeing.
Dítě spokojeno nebylo? Výborně. Právě vznikla příležitost wellbeing rozvíjet.
Krok šestý: změňte slovesa
Toto je důležité. Starý ŠVP může ještě obsahovat podezřele konkrétní a zastaralé formulace: žák zná, vyjmenuje, vypočítá, určí, popíše. To zní příliš starosvětsky. Modernizujeme: žák reflektuje, interpretuje, aplikuje, argumentuje, kriticky posuzuje, modeluje, plánuje, spoluutváří.
Obsah hodiny měnit nemusíte.
Původně: Žák vyjmenuje skupenství vody.
Nově: Žák reflektuje proměny skupenství vody v různých kontextech a kriticky posuzuje jejich význam pro člověka a životní prostředí.
Vidíte? Voda zůstala stejná, ale kurikulum prošlo reformou.
Krok sedmý: vytvořte důkazy o učení
NPI ve svých programech k revidovanému RVP skutečně zdůrazňuje také „doklady“ či „důkazy o učení“ a práci s OVU. To zní složitě, ale není třeba propadat panice.
Žák něco napsal? Důkaz o učení.
Žák něco řekl? Důkaz o učení.
Žák něco nakreslil? Důkaz o učení.
Žák spolupracoval? Důkaz o kompetenci.
Žák mlčel? Možná právě hluboce reflektoval.
Důkaz bohužel nemáme, ale jistě jej příště nějak vytvoříme.
Krok osmý: přesuňte všechno do tabulky
Tohle je naprosto zásadní. Dokud máte: učivo – výstup – ročník, vypadá to jako starý ŠVP, nedej bože osnovy.
Jakmile vytvoříte: OVU – učivo – kompetence – gramotnost – průřezové téma – důkaz o učení – strategie – vazba – poznámka, máte nový ŠVP. A pokud tabulka přesáhne formát A3, tím lépe. Čím více sloupců, tím hlubší reforma.
Krok devátý: nazvěte to společnou tvorbou
NPI správně připomíná, že úkolem průvodce není dokumenty za školu sepisovat, ale pomoci „rozpohybovat sborovnu“. Současně nabízí modelové ŠVP, praktické checklisty a další materiály pro jejich tvorbu.
Proto svoláme pedagogický sbor a promítneme tabulku. Rozdělíme učitele do skupin, rozdáme barevné papírky. Na jeden napíšou: Co chceme zachovat? Na druhý: Co chceme změnit? Na třetí: Jakého absolventa chceme? Papírky nalepíme na zeď. Vyfotíme. A máme participativní proces tvorby ŠVP. Koordinátor pak doma otevře starý ŠVP a přepíše tabulky. A reforma je hotová.
Čapkova kritika materiálů NPI je důležitější, než na první pohled vypadá. Pokud instituce odpovědná za metodickou podporu vytváří byť jen zdání, že soulad s novým kurikulem lze získat dodatečným přiřazením nových štítků ke starým činnostem, vysílá školám mimořádně nešťastnou metodickou zprávu. Čapek doložil konkrétní případy, v nichž podle jeho analýzy přiřazené OVU neodpovídá činnosti žáka; jeho závěr o „podvodu“ či způsobu vzniku těchto vazeb je však jeho interpretací, nikoli prokázaným faktem. A především vzniká hlubší otázka: Co vlastně znamená revidovat ŠVP? Jestliže jde pouze o to, aby škola vzala dosavadní výuku a přepsala ji do nového kurikulárního slovníku, nepotřebovali jsme velkou revizi RVP. Potřebovali jsme převodník terminologie.
Skutečná reforma, nejen revize ŠVP, by měla postupovat opačně: Co má žák na konci skutečně znát a umět? Jaký obsah je k tomu nezbytný? V jakém pořadí jej budeme učit? Kolik času potřebujeme? Jak poznáme, že jej žák zvládl? Jakou konkrétní výukou toho dosáhneme?
Teprve potom má smysl ptát se na vazby ke kompetencím, gramotnostem a průřezovým tématům. Jinak hrozí, že největším výsledkem české kurikulární reformy nebude změna vzdělávání, ale vznik pozoruhodné nové profesní kompetence, které se kdysi říkalo normalizace: schopnosti převést jakoukoli existující hodinu na jakékoli nové RVP pomocí dostatečného množství kolonek.
Zdroj:
https://robertcapek.cz/npi-a-jeji-web-lekce-jak-osulit-revizi-rvp/
