Článek
Vždycky jsem věřil, že o kvalitě školy se rozhoduje každý den ve třídě, ve vztahu mezi učitelem a dítětem. Jenže ten vztah nevzniká sám od sebe – je součástí gravitačního pole všech ostatních vztahů kolem. Odráží se v něm, jak se k sobě chovají kolegové ve škole, jak ředitelé vedou učitele, jak instituce přistupují ke školám a jak stát zachází se svými institucemi. Nemůžeme chtít, aby učitel vedl děti s respektem a důvěrou, pokud sami nedokážeme s respektem a důvěrou vést lidi kolem sebe.
Odbornost je nezbytná. Sama o sobě ale nestačí. Potřebuje hodnotový kompas, odvahu neměnit směr podle toho, co je zrovna výhodné, a obyčejnou lidskou laskavost. Právě na těchto hodnotách a vztazích jsem svou práci v NPI stavěl – a chci na nich stavět i v budoucnosti. (30. 7. 2026)
Ani slovo o Rámcovém vzdělávacím programu, Strategii 2030+ a vypuštění učiva. Byla to loajalita zřizovateli nebo přesvědčení nebo něco jiného?
Respekt a důvěra se buduje tím, že existují hranice, které se nepřekračují, že existují pravidla, která všichni respektují, že existuje určité sdílené cíl, ke kterým učitelé žáky vedou. Důvěra se nebuduje tak, že řeknu, já ti věřím. Respekt a důvěra stojí na spolehlivosti a odvaze říct, že to a to není správné.
Současný RVP ZV, jenž vznikl pod vedením Ivo Jupy, je pouhý rámec bez obsahu, který upřednostňuje procesy. Nestanovuje pravidla, koncepce v pozadí nevysvětluje. Vydávají se nezávazná doporučení.
Já má prostě vlastně pocit, že ta současná situace, respektive ten nově připravovaný RVP by těm školám, kterým se do toho chce, mohl umožnit téměř cokoliv, tak jako ten současný. Prostě jako nebrzdit; a mohly by to použít jako takové zábradlí, o které se můžou opřít při té cestě někam, kam chtějí dál. (Ivo Jupa, 25. 4. 2024, Echo Salon)
Kvalita vztahu žáka a učitele ani vztahu školy a státu se nerodí na základě strategií. Rodí se na základě gravitačního pole celé společnosti, která si váží, nebo neváží vzdělání a práce učitelů. Pokud ale nejsou vytvořené předpoklady, tj. absentuje silné gravitační jádro, není možné práci učitelů stabilizovat a profesionalizovat. Když školství není chráněno (třeba silou a moudrostí mýtického jednorožce), je rychle přetvořeno na další komerční prostředí, do kterého se promítají nejrůznější trendy, a kde dítě/učitel hraje roli konzumenta zábavného učení.
Co tímto gravitační jádrem má být? Lze navrhnout následující princip: gravitační jádro společnosti tvoří soubor hodnot, poznatků a kulturních forem, které daná společnost považuje za natolik významné, že je chce vědomě předat další generaci.
Zdroj:
https://www.pedagogicke.info/2026/07/ivo-jupa-koncim-po-sesti-letech-ve.html
