Článek
45. díl - perspektivy
Jinými slovy: po prvním ročníku ZŠ nadaní žáci zjistí, že spravedlnost nefunguje. Snaha, pečlivost, správnost a práce je na konci školního roku oceněna stejně jako lajdáctví, lenost, chyba a nepořádnost. Méně nadané děti to zjistí také a rychle pochopí, že se snažit nemusí, pečlivost a správnost je jim lhostejná, ostatním se vysmějí. Navíc ti méně nadaní i jejich rodiče dostávají falešný signál o dovednostech svých dětí.
Doplňuji citaci z článku Pět stupňů nestačí, kde se autoři Pavlína Loňková, Daniel Pražák ptají, zda jsou známky spravedlivé.
Odpověď jsme našli u ekonomů Daniela Münicha a Tomáše Protivínského z IDEA při CERGE-EI. Zajímalo je, jestli děti, které umí matematiku stejně dobře, dostávají také stejné známky. Porovnali tedy známky českých deváťáků s výsledky testu, který opravoval někdo, kdo děti vůbec neznal. A výsledky jsou překvapující.
Kdyby známka měřila jen znalosti, měly by si obě hodnocení odpovídat. Ale je to jinak. Mezi školami se známkování liší v průměru o celý klasifikační stupeň. A někdy je rozdíl ještě výraznější: „dvojkaři“ z přísněji známkujících škol mohou umět matematiku lépe než „jedničkáři“ ze škol, kde se známkuje mírněji.
Jenže studie zjistila ještě něco dalšího. Dívky dostávají z matematiky na vysvědčení v průměru o 0,6 klasifikačního stupně lepší známku než chlapci se stejným výsledkem v testu. Tohle zjištění je ještě zajímavější, protože se netýká rozdílů mezi školami, ale i dětí v jedné třídě.
Autoři to prověřili a potvrdili, že za výsledky nestojí stres z testování nebo to, že někdo má matematiku raději. Dle studie je nejpravděpodobnější, že se do známky přirozeně promítají i další projevy dítěte. Vyučující do výsledné známky intuitivně kromě znalostí zahrnují i chování dětí a projevené úsilí. Autoři studie proto navrhují oddělit při hodnocení to, co dítě umí, od toho, jak k učení přistupuje.
Co tedy vlastně hodnotíme? Znalosti? Přístup k učení? Pokroky? Nebo všechno dohromady? K vyjasnění mohou pomoci tzv. kritéria úspěchu. Dětem předem říkají, co přesně se bude hodnotit a podle čeho poznají, že uspěly.
Děti i jejich rodiče potřebují vědět, jak se dětem ve škole daří. Jen si nemyslíme, že to umí předat známka. Stejná stupnice totiž ještě neznamená spravedlnost. Tu tvoří jasná pravidla, podle kterých všichni předem vědí, co se hodnotí a podle čeho. Pravidla, díky kterým poznáme, co už dítě zvládlo. Od nich můžeme začít. Věděli jste jako děti vždycky, za co přesně jste dostali svoji známku?
Srovnej:
Zdroj:
https://medium.seznam.cz/clanek/daniel-prazak-pet-stupnu-nestaci-znamky-jsou-spravedlive-307004
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Kalvach
