Článek
37. díl - přílohy
Naše střední škola je, bohudík, ostrůvek klasického vyučování. To je také důvod, proč na této škole učím už 14 let, přestože dojíždění z Poděbrad není jednoduché a bere mi dost času, energie a také peněz. Cítím se zde dobře, progresivistické „řeči“ neslyším, jak je rok dlouhý. Materiály ŠVP se kdysi udělaly, to jsem tady ještě nebyl, všichni zúčastnění na to vzpomínají ve zlém. Ty materiály se pak založily, jak je obvyklé, někam do skříně a lidé učí, jak to jde. Ředitel dbá, aby byla škola v pořádku (aby studenti přicházeli včas na vyučování a učitelé včas do hodin atd.), ale do samotné výuky nezasahuje, řekl bych, že předpokládá, že učitelé budou dělat svoji práci zodpovědně. Na začátku roku připomene, že máme postupovat dle RVP a ŠVP, ale tím to končí. U mě to funguje, nemusím mít nad sebou bič.
Mám před sebou úkol: provést studenty dějinami naší i světové literatury, pracovat co nejlépe s literárními texty, které nabízí čítanka (analyzovat ukázky - to je fajn práce), pracovat se čtenářskými deníky (besedy o literatuře), seznámit je se slohovými útvary a postupy - samozřejmě psát co nejvíce slohových prací. V rámci možností opakovat pravopis (píšeme diktáty), oživovat znalosti o gramatice atd. To, co mám probírat, jakýsi kánon (např. zařazených autorů), si vytvářím jednak díky své zkušenosti žáka, studenta i učitele, jednak využívám také učebnic, které mi suplují osnovy.
Učebnice a čítanky jistě nejsou dokonalé, vždy tam něco chybí a něco přebývá, ale z toho se nehroutím. Probíraná látka se také u mne samozřejmě řídí časovými a jinými možnostmi a také typem školy. Naši studenti, až na opravdové výjimky, nehoří zájmem o literaturu a nikdo ji nechce dál studovat. To nepovažuji za žádnou katastrofu, naopak vím, co určuje formu i obsah mojí práce. Nejsem žádný Zlatý Ámos, ale normální chybující, i v mém věku tápající učitel. Někdy se hodina povede, jindy ne. Ale utěšuje mne přesvědčení, že české školství (a jistě i jiné) nestojí na práci několika Zlatých Ámosů a ani těch vyloženě špatných učitelů, kteří se minuli s povoláním, ale na té početné šedé zóně těch, kteří normálně poctivě učí, snaží se vysvětlovat, naslouchat, skousávat mnohé zoufalství, opravovat tisíce diktátů, pololetních prací atd., atd.
