Článek
Jeho vlastní jméno znělo Riley B. King. Narodil se do rodiny nájemců půdy na farmě nedaleko Itta Bena v Mississippi, státě, který je považován za kolébku blues. Dětství strávil prací na bavlníkových plantážích. Brzy se ale zamiloval do hudby, se kterou se nejprve setkal v podobě gospelu v kostele. Začal zpívat v gospelových sborech, tam dostal základy pěvecké techniky i výrazu, a později přibral ke svému hudebnímu snažení také kytaru.
V roce 1946 se vydal do Memphisu v o něco severnějším Tennessee, který byl tehdejší Mekkou bluesové hudby. Zde se usadil a začal vystupovat v klubech na slavné a dodnes živé Beale Street. Právě na té mimochodem dodnes stojí B. B. King´s Blues Club, jeho vlastní bluesový klub, který je na této zábavní tepně jedním z mnoha.
Práci King nejprve získal v místním rádiu WDIA, kde moderoval pořad o blues a pouštěl nejnovější nahrávky, které jej inspirovaly k vlastní tvorbě. Právě zde získal přezdívku „The Beale Street Blues Boy“, která se brzy zkrátila na iniciály B.B., a toto jméno už mu zůstalo.
B.B. King vyvinul zcela unikátní hudební styl, který se stal jeho poznávacím znakem. Jeho hra na kytaru byla v podstatě minimalistická, ale nesmírně expresivní. Místo rychlých sól se soustředil na čisté, znělé tóny, s charakteristickým vibratem a ohýbáním strun. Jeho kytara většinou „odpovídala“ na jeho zpěv - to je v afroamerické hudbě základní princip, přejatý ještě z afrických hudebních stylů a slyšíme jej jak v gospelu nebo spirituálu, tak v mnohem pozdějších stylech, jako je rap a R&B.
Neodmyslitelnou součástí Kingovy kariéry byla jeho kytara, které dal přezdívku Lucille. Jméno dostala po nebezpečné události v roce 1949, kdy při vystoupení v Arkansasu vypukl požár kvůli rvačce dvou mužů o ženu jménem Lucille. B.B. se odvážně vrátil do hořícího sálu, aby zachránil svji milovanou kytaru. Od té doby každý jeho nástroj nesl jméno Lucille. Po různých typech nástrojů se jeho typická Lucille ustálila na ikonickém černém Gibsonu slavné řady ES 335.
Za svou kariéru odehrál B- B. King tisíce koncertů po celém světě. Jeho největším hitem se stala píseň The Thrill Is Gone (1969), která mu přinesla obrovský úspěch i mimo bluesový žánr. Mezi další slavné skladby z jeho repertoár patří Every Day I Have the Blues, Sweet Little Angel nebo Rock Me Baby.
Kingův vliv je těžko měřitelný. Ovlivnil generace hudebníků napříč žánry, od Erica Claptona, který s ním v roce 2000 natočil slavné společné album Riding With The King, přes Jimmiho Hendrixe, který s ním několikrát jamoval, po rockové a popové interprety. Ostatně, všichni si vzpomeneme na U2 a jejich píseň When Love Comes to Town z alba Rattle And Hum z roku 1988, k jejímuž nahrávání (mimochodem ve slavném studiu Sun právě v Memphisu, kde se začala Kingova slavní kariéra) B.B. Kinga přizvali a považovali to za velkou čest.
Až do svých osmdesáti let hrál King mnoho desítek koncertů ročně. Na sklonku jeho života se však jeho fyzický stav začal zhoršovat a to se projevilo na kvalitě jeho vystoupení, což se stalo předmětem smutné debaty mezi fanoušky i hudebními kritiky. King trpěl řadu let cukrovkou 2. typu a dalšími nemocemi spojenými s věkem, které ho postupně oslabovaly. Přesto se nechtěl vzdát jeviště a vystupoval dál.
Viděli jsme to i při jeho posledním vystoupení v České republice, v pražském Kongresovém centru v roce 2011, kde se sedící B.B. King soustředil spíše na povídání než na hru a zpěv, hodně hudebních pasáží nechával svým spoluhráčům, jeho hra byla zjednodušená a zpěv nebyl zdaleka tak průrazný jako dříve. Zdál se dezorientovaný a hodně unavený, což vedlo k pocitu, že je na pódiu spíše ze setrvačnosti než z radosti. Z publika se na něj ale samozřejmě nikdo nezlobil, stále byl koncert jasným setkáním s ikonou.
Poslední turné v roce 2014 bylo nakonec zrušeno kvůli jeho zhoršujícímu se zdraví. Diskuse o kvalitě jeho posledních koncertů sice existovala, ale v žádném případě nezastínila ani zlomek jeho monumentálního odkazu. Spíše nám připomíná, že i Král blues byl jen člověk, jehož tělo podlehlo věku, zatímco jeho hudební duch zůstává nesmrtelný.
Za svůj život získal nespočet ocenění, včetně více než patnácti cen Grammy, uvedení do Rock and Roll Hall of Fame a Blues Hall of Fame. V roce 2006 mu prezident George W. Bush udělil Prezidentskou medaili svobody. Zemřel v roce 2015 ve věku 89 let.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/B._B._King
https://www.lidovky.cz/orientace/sto-let-krale-blues-legendarni-b-b-king-presahl-nejen-hudebni-hranice.A250916_114638_ln-orientace_rkj
https://www.rockovy-svet.cz/komentare/bb-king_profil/
https://eu.usatoday.com/story/entertainment/music/2025/09/16/bb-king-blues-lucille-guitar/86167461007/
https://www.biography.com/musicians/bb-king
