Článek
Když Miloš Zeman vystoupil na první gigantické demonstraci proti komunistické totalitě 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, byl tam uveden jako „ten Miloš Zeman“, který napsal do časopisu jménem Technický magazín odvážný článek Prognostika a přestavba. Ten článek byl na svoji dobu skutečně hodně ostrý a v jistém slova smyslu také odvážný. To nelze zpochybnit. A proto byl také na letenské tribuně nadšeně přijat a jeho krátký, ale otevřený projev, ve kterém mimo jiné srovnával ekonomickou úroveň komunistického Československa s rozvojovými státy (po mnoha letech přiznal, že si konkrétní data na místě vymyslel), byl nadšeně aplaudován. A z Miloše Zemana se stala jedna z hvězd sametové revoluce.
O co přesně v článku v Technickém magazínu šlo? Zeman coby prognostik (nikoli však zaměstnaný v Prognostickém ústavu, jak se často omylem traduje, nýbrž v podniku Agrodat zaměřeném na simulační modely zemědělských systémů) v tomto spíš eseji než běžném časopiseckém článku rozebral zřejmý rozpor mezi tím, co bylo po takzvané stranické linii v době údajné přestavby socialismu hlásáno, a skutečnou realitou. Článek vyšel v srpnu 1989, sice doslova pár týdnů před listopadovou revolucí, nicméně v době, kdy ještě nikdo na tak rychlý konec totality nesázel. Zpráva o tom, že v „Téčku“ (jak se Technickému magazínu lidově říkalo) vyšel „protistátní článek“ se rozkřikla tak rychle, že celý náklad zmizel během pár hodin z pultů.
Miloš Zeman si skutečně nebral servítky. Píše například: „Československo, kdysi jedna z vyspělých evropských zemí, se v posledních desetiletích stále rychleji přetváří na zemi v evropských měřítcích zaostalou. Do čela Evropy jsme se propracovali pouze v úmrtnosti obyvatel a ve znečištění životního prostředí, každým rokem se však v evropském i světovém měřítku propadáme v oblasti produktivity práce, životní úrovně, kvalifikace, objemu a struktury volného času, sociální struktury a kultur. Naše zaostávání v některých směrech vědeckotechnického rozvoje je už tak výrazné, že si je přestáváme uvědomovat.“
Patrně nejcitovanější část článku, která je vlastně jedním z typicky zemanovských bonmotů, tehdy ještě nosných, jejichž odvary v dalších dekádách zaneřádil veřejný prostor, zněla takto: „Podobáme se maratónskému běžci, jemuž soupeři už zmizeli za horizontem, takže se může optimisticky domnívat, že je v čele závodu. Není dobré gratulovat si, že jsme o něco popoběhli, zvláště když si nejsme jisti, zda jsme ještě na trati. Důležitější je, o kolik a kam popoběhli ti druzí.“
Zeman podle svých slov na článku začal pracovat už v roce 1984 a v roce 1989 jej nejprve nabídl vědeckému časopisu Vesmír. Jeho šéfredaktor Prokop Málek si jej přečetl a podle Zemana prohlásil, že ve Vesmíru vyjde tento text jen přes jeho mrtvolu. Upřímně řečeno, zachoval se - bohužel - na tehdejší dobu vlastně úplně standardně, odvážných redaktorů, natožpak šéfredaktorů bylo v tehdejších médiích jako šafránu.
A tady se dostáváme k tomu, kdo by vlastně měl být slaven jako ten odvážný: byl to Miloš Zeman jako autor onoho článku? Do jisté míry samozřejmě, nemůžeme mu veškeré zásluhy odepřít. Na druhou stranu samotné napsání nestačí a nikdy nestačilo. V tehdejším Československu vycházela celá řada ineditních periodik, ve kterých mohl svůj text Miloš Zeman bez problému vydat, připomeňme třeba samizdatové Lidové noviny.
Jenomže v samizdatu by Zemanův článek nikdy nemohl mít takový dopad, jaký v posledním létě totalitního Československa měl a ze Zemana tak udělal nejprve „miláčka národa“ a posléze mu otevřel dveře k politické kariéře. A v tomto kontextu je naprosto zásadní jméno tehdejšího šéfredaktora Technického magazínu Vladimíra Petříka. On byl tím statečným mužem, který se rozhodl vydání svolit a na svých bedrech nést případné následky.
V době doznívající totality bylo víceméně očekávatelné, že Zemana vyhodili z práce v Agrodatu - pár měsíců poté, už ve svobodných poměrech, v lednu 1990, nastoupil do onoho tolik milovaného i proklínaného Prognostického ústavu vedeného Valtrem Komárkem. Ještě před Listopadem proti Zemanovi vystoupilo několik ekonomů, kteří jeho teze rozporovali, mimo jiné Vladimír Dlouhý, pozdější vládní činitel svobodné republiky (typický paradox doby).
A Miloš Zeman byl povolán do Československé televize, aby svoje teze z článku „vysvětlil“ (čti omluvil se), ekonom si ale ještě přisadil: „Asi vás nepotěším, za posledních deset let jsme se dostali z desátého místa ve světě na čtyřicáté. V některých oblastech je to ještě horší, například ve vědeckotechnickém rozvoji podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes na úrovni zhruba Alžírska nebo Peru a hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy.“ Jeho předtočené vystoupení podle tehdejších redaktorů prošlo na obrazovky jen proto, že cenzoři byli díky srpnovým dovoleným v útlumu…
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Zeman#P%C5%99ed_rokem_1989
https://radiozurnal.rozhlas.cz/milos-zeman-v-roce-1989-prisel-o-praci-jeho-clanek-sokoval-nejen-disidenty-6288687
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/jisty-prognostik-vybizel-ke-zmene-pomeru-a-cenzori-meli-dovolenou-336613
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/listopad-89-vyprodal-letnou-dvakrat-za-sebou-obri-demonstrac/r~9550d468928c11e998d70cc47ab5f122/
Miloš Zeman: Prognostika a přestavba (Technický magazín, srpen 1989)
