Článek
Jedná se o přímo esenciální ukázku zvrhlé manipulativní agitky proti „zlým kapitalistům“, zde dokonce s nikterak skrývaným předobrazem v Tomáši Baťovi, zakladateli zlínského obuvnického impéria. Nad kvalitou filmu nemá smysl se pozastavovat. Politické zadání a ideologické mantinely, ve kterých se tvůrci museli (či chtěli?) pohybovat a které se blíží až ke grotesknosti činí z tohoto díla zcela průhledný škvár.
Příběh filmu napsal pod pseudonymem T. Svatopluk jakýsi Svatopluk Turek, který se živil jako reklamní malíř u továrníka Tomáše Bati. Jeho kniha, která vyšla v řadě edic, tak byla jakousi pomstou bývalému nadřízenému. Na příbězích hlavních postav měl film odhalovat podstatu bezuzdného kapitalismu. Měl odhalit i pravou tvář šéfa obuvnického impéria, který dovedl vybudovat prosperující podnik. Vykreslil ho jako bezohledného kapitalistu, který se neštítil ani těch nejhorších metod, aby dosáhl co největšího zisku.
Režisérem filmu byl kupodivu K.M. Walló, jehož máme zafixovaného jako jakéhosi otce legendárního českého filmového dabingu. Byl i - spolu s nepřekvapivým Otakarem „kam vítr, tam plášť“ Vávrou - scenáristou filmu. Hlavní roli sehrál estébácky více než prověřený Vítězslav Vejražka, v dalších rolích se objevili například Vilém Besser, Eva Kubešová, ale třeba i Marie Vášová nebo Rudolf Hrušínský, tedy herci, které rozhodně nemůžeme nařknout z toho, že by byli fanatickými komunisty.
Ale nechme stranou film jako takový, budovatelských šíleností vzniklo v té době mnoho. Nejvíc mě zaujalo, proč a pro koho v roce 1009 vlastně film Botostroj vyšel na DVD. V úvahu by mohli teoreticky přicházet staří nepoučitelní komunisté, vzpomínající s dojetím na „krásná 50. léta“. Ti ale, už vzhledem k věku a konzervativismu nejspíš v drtivé většině v té době DVD přehrávače nevlastnili. Jejich mladí extrémně levicoví pokračovatelé zase přece jen pracují s poněkud jinou estetikou i ideologií.
Kdo zbývá? Snad jen pár seriózních filmových nadšenců, vědců či studentů daného oboru, kteří by se ale k filmu akademickou cestou jistě dostali tak jako tak. A pak různí zvědavci, jako jsem třeba já, anebo srandisté, kteří sledování něčeho takového považují za legraci. Ale kolik takových může být? A je to vlastně opravdu ještě legrace?
Je samozřejmě nesmysl před minulostí zavírat oči nebo ji snad dokonce zakazovat či cenzurovat. Tím bychom se dostali na úroveň samotných komunistů, lhostejno zda „tehdejších“ či dnešních. Jiná věc ale je prezentovat díla, která měla za úkol v očích veřejnosti rehabilitovat kriminální činy počínaje krádežemi soukromého majetku metodou takzvaného znárodňování až po justiční vraždy, jako cosi běžného. Stavět je na roveň standardní kinematografii, ale třeba i literatuře.
Botostroj totiž není jen budovatelský ideologický škvár. Je to, jak už bylo řečeno, otevřené zkreslení historických událostí a de facto jednoznačné očernění konkrétní historické osobnosti. V tomto smyslu, mimochodem, má Botostroj blízko k alespoň některým dílům staršlivého seriálu o majoru Zemanovi, ve kterém jsou průhledně ostouzeny mnohé osobnosti české historie a kultury počínaje bratry Mašíny přes osobnosti pražského jara 1968 až po Plastic People Of The Universe. A tady už veškerá legrace končí.
V jedné věci ale přece jen edice Botostroje význam má. V nepodepsaném průvodním textu DVD, který vcelku solidně popisuje okolnosti vzniku filmu, totiž stojí: „Snímek si odbyl premiéru 24. září 1954 a hrál se po celé republice s výjimkou tehdejšího Gottwaldova a okolí, kde se diváci po několika minutách začali bouřit proti pomlouvání Tomáše Bati. Protesty vyvrcholily demolováním kina, které ukončil až zásah policie.“
Je velmi příjemné zjistit, že ani v roce 1955, celých sedm let po komunistickém puči, nebyli obyvatelé Zlína, vždy se hrdě hlásící k označení „Baťovci“, tak zválcováni ideologií, že dokázali dát beze strachu jasně najevo, co si o filmové manipulaci reality myslí.
Zdroje:
DVD Botostroj, Levné knihy 2009
průvodní text obalu DVD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Botostroj_(film)
