Článek
Karel Kryl (1944–1994) se v době takzvaného pražského jara etabloval jako nekompromisní kritik moci a symbol neústupnosti; byl to tvrdohlavý paličák, který se nebál stát za svým přesvědčením, i když riskoval ztrátu všeho. Jeho tvorba se vyznačovala jedinečnou schopností spojit silnou sdělnost, pronikavý básnický talent, nápaditou melodii a jasný politický názor.
Kontext 60. let v Československu, zejména období pražského jara, vytvořil pro Kryla živnou půdu. Došlo k faktickému zrušení cenzury a k oživení společenského života i médií. Najednou se veřejně diskutovalo i o věcech dříve naprosto zapovězených. V této atmosféře kulturního tání představoval Kryl autentický a silný hlas nastupující generace písničkářů. Byl bezesporu vůbec první českou folkovou hvězdou hodnou toho označení.
Krylovo debutové album nazvané Bratříčku, zavírej vrátka bylo nahráváno v Ostravě v letech 1967 až 1968 a vydáno československým vydavatelstvím Panton až v březnu 1969. Původně zamýšleno jen jako v podstatě běžná kolekce folkových písní, byť v té době aktuálních. Po srpnových událostech 1968 se ale stalo možná nejsilnějším, nejslyšitelnějším manifestem národního traumatu a politického zklamání.
Na konci 60. let bylo výjimečné vydat debutové LP i pro etablované hvězdy populární hudby, jako byli Karel Gott, Waldemar Matuška nebo Hana Hegerová, které si na své první velké desky musely počkat několik let perné práce i velké slávy jednotlivých písniček, které měnili zejména na půdě malých divadel v celonárodní hity.
Skutečnost, že Panton vydal LP v podstatě amatérskému folkovému písničkáři, který předtím neměl ani jediný singl, svědčí o několika věcech. O vynikající diplomatické schopnosti publicisty Jiřího Černého, který byl Krylovým dobrým duchem, album prosadil a je na jeho obalu uveden jako producent. Dále o obrovské poptávce veřejnosti po takovém albu, a v neposlední řadě o tom, že představitelé znovuobnovené totalitní moci na jaře 1969 ještě nebyli plně při síle.
Píseň, která dala albu jméno a stala se jeho nejdůležitějším symbolem, vznikla za dramatických okolností invaze vojsk Varšavské smlouvy a na stejnojmenném albu byla jednou z nejaktuálnějších novinek. Kryl ji složil jako bezprostřední emocionální reakci na obsazení Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968.
Kryl vypráví, že jeho původní reakce na aktuální dění byla hněvivá, byl frustrovaný z údajné pasivity českého národa. Chtěl napsat bojovnou píseň a ptát se v ní, proč se Češi invazi nebránili a chovali se „jako ovce“. Nicméně, s krátkým odstupem, pochopil, že odpor nebyl prakticky možný, a nebylo jak bojovat. Píseň se tak stala konstatováním stavu věcí a zdůvodněním, proč se národ nemohl efektivně bránit.
To také vysvětluje zajímavé pojetí a vyznění písničky Bratříčku, zavírej vrátka. Rozhodně ji totiž lze považovat za protestsong. Ale na rozdíl od standardní podoby protestsongu, kde podvědomě čekáme rozčilený podtón a „zdviženou pěst“ (nebo aspoň prapor), v Krylových slovech nacházíme jen nekonečný smutek, a místo výzev k boji zde v podtextu čteme výzvu k odchodu jako tragické přijetí reality a radu k přežití a zachování morálních hodnot.
Význam písně byl okamžitě umocněn jejím rychlým a neoficiálním šířením. Bratříčku, zavírej vrátka se začala spontánně šířit prostřednictvím svobodného vysílání Československého rozhlasu již v prvních dnech okupace. Šíření písně skrze de facto neoficiální rozhlas zafixovalo „Bratříčka“ do toho, čemu se dá říct kolektivní vědomí národa. Což znamená, že píseň znali a nezapomněli ani ti, kteří písničkářskou scénu vůbec nesledovali.
Tuto pozici písně ještě podpořil fakt, že měsíc po vydání, v dubnu 1969, vystřídal v čele státostrany Alexandra Dubčeka Gustáv Husák, nastala tvrdá normalizace a nepoddajný Karel Kryl v září téhož roku emigroval do Německé spolkové republiky. Na základě toho byly desky Bratříčku, zavírej vrátka staženy z prodejen a až na pár kousků, které se podařilo dobrým lidem na cestě mezi prodejnou a stoupou zachránit, byl celý náklad sešrotován.
Během husákovské normalizace pak platilo, že pouhý poslech Krylových nahrávek, natož jejich šíření nebo amatérské hraní jeho písniček, představovaly značné riziko, které mohlo vést k výslechům, ztrátě zaměstnání, a v některých případech i k uvěznění. Tato rizika však, jak to tak mezi Čechy v důležitých dějinných okamžicích bývá, vedla k opačnému efektu. A opět se potvrdilo, že paměť národa rozšrotovat nelze.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brat%C5%99%C3%AD%C4%8Dku,_zav%C3%ADrej_vr%C3%A1tka
https://musicserver.cz/clanek/50280/karel-kryl-bratricku-zavirej-vratka/
https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2020/07/labyrint-60_Bratricku-zavirej-vratka.pdf
https://musicserver.cz/clanek/59039/21-srpen-1968-pisne-te-doby-a-o-te-dobe/
https://temata.rozhlas.cz/srpen-1968-ve-vzpominkach-karla-kryla-8007139
https://cesky.radio.cz/basnik-s-kytarou-od-smrti-karla-kryla-uplynulo-30-let-8810082
Vojtěch Klimt: Akorát, že mi zabili tátu - Příběh Karla Kryla (Galén 2010)
