Článek
Samozřejmě, téměř denně weby i tisk informovaly o stavu jejího zdraví už v posledních měsících života, ona sama tomu šla tak trochu naproti, v poslední fázi života se opravdu snažila upozornit na nebezpečí zhoubné nemoci a tím vlastně veřejnost povzbudit k tomu, aby neponechávala nic náhodě a s případnými příznaky vlastních nemocí něco včas dělala.
Všechny ty zprávy o jejích posledních dnech a minutách, stejně jako o plánování pohřbu a podobně, a naposledy o průběhu pohřbu, už ale ze strany médií nebylo nic jiného než pasení se na cizím neštěstí, a to včetně nechutných titulků, jak smrt dcery prožívají její rodiče - ať si o Felixi Slováčkovi nebo Dagmar Patrasové myslíme, co chceme, v téhle situaci jsou to především lidé, kteří přišli o dítě a to by se snad mělo respektovat.
Bohužel, v kontextu populární hudby a lehčího umění vůbec není tenhle mediální kolotoč nic divného ani nového. Známe jej nejpozději od šedesátých let, kdy začaly umírat jedna za druhou velké hvězdy rocku a popu, vesměs v souvislosti se svým divokým životním stylem. Celý kult smrti v showbusinessu a jakési mystérium, které jej obestírá a má i silný komerční rozměr (nahrávky předčasně zemřelých zpěváků bez výjimky zažívají velkou vlnu zájmu).
V českém kontextu si můžeme připomenout třeba zpěváka Jiřího Schellingera, který zemřel za ne úplně vyjasněných okolností v roce 1981 ve věku čerstvých třiceti let (byl tedy o rok starší než Anna Slováčková). Jeho legenda přežívá dodnes a je nepochybně umocněna předčasností a způsobem jeho konce, než pouhým uměleckým odkazem.
Vrcholem tohoto uctívání předčasné smrti je pak existence takzvaného Klubu 27, sdružujícího umělce, kteří zemřeli ve věku sedmadvaceti let (je jich skutečně podivuhodně mnoho) - byli tedy ještě o dva roky mladší než Anna Slováčková. Mnozí z nich se dokázali už za života globálně proslavit a někteří dokonce významně ovlivnit dějiny populární hudby a kultury vůbec.
Nejslavnější osobnosti šedesátých let, které vstoupily do Klubu 27, jsou hned čtyři. Kytarista a zakladatel Rolling Stones Brian Jones se - zřejmě pod vlivem alkoholu a drog - utopil v bazénu, kytarový inovátor Jimi Hendrix se po intoxikaci udusil zvratky, zpěvačka Janis Joplin se předávkovala heroinem a frontman kapely The Doors Jim Morrison zemřel za nepříliš vyjasněných okolností, patrně ale také spojených s drogami či alkoholem, v Paříži.
Bez diskusí nejvýznačnějším členem Klubu 27 je Kurt Cobain (1967-1994), frontman skupiny Nirvana, který spáchal sebevraždu. A zatím poslední členkou z těch nejslavnějších, jakéhosi „hlavního výboru Klubu 27“, je britská soulová zpěvačka Amy Winehouse, jež léta bojovala s alkoholovou závislostí, až jí nakonec při předávkování podlehla.
Vzrušení médií kolem smrti všech jmenovaných bylo obrovské, a to nejen v době, kdy zemřeli, ale trvá vlastně dodnes, a je i kdesi v podvědomí posluchačů. Což je prostě na hlavu postavený přístup. V první řadě by nás přece mělo zajímat, co všechno měli jmenovaní, a to včetně Anny Slováčkové, ještě před sebou a co už vlivem smutných okolností nestačili udělat.
Zdroje:
plošné sledování internetových a tištěných médií po smrti Anny Slováčkové
https://www.denik.cz/spolecnost/jiri-schellinger-zivot-smrt.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klub_27
https://www.denik.cz/ze_sveta/klub-27-smrt-zpevaci-slavni.html
https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/105076/myticky-klub-27-predavkovani-drogami-alkohol-ci-sebevrazda-v-sedmadvaceti-jako-cena-za-slavu.html
