Hlavní obsah
Umění a zábava

Galerie bossů československého popu: Karel Vágner. Mistr basů a otec Holek z naší školky

Foto: Wikimedia Commons - David Sedlecký, licence CC BY-SA 4.0

Karel Vágner

Muž s nepřehlédnutelným knírem a ještě nepřehlédnutější ofinou. Vždycky se stylizoval do jakéhosi popového rošťáka. Nenápadný Karel Vágner byl přitom z jistého úhlu pohledu nejúspěšnějším hitmakerem socialistického Československa.

Článek

Další díly Galerie bossů československého popu:

Jednoho dne začátkem osmdesátých let při zápase jeho milovaného tenisu napadla Karla Vágnera jednoduchá, ale silná melodie. Hru prý přerušil, sled tónů si poznamenal a vrátil se ke hře. Doma pak během půlhodiny celou písničku dopsal a dal ji na otextování svému častému spolupracovníkovi Pavlu Žákovi.

Na začátku února 1982 novou písničku Vágnerova kapela ve studiu Československé televize nahrála a nazpívala ji dvojice Petr Kotvald & Stanislav Hložek, která se zvolna začala propracovávat z pozice „křoví“ hlavní hvězdy Vágnerovy stáje Hany Zagorové. Zrodily se Holky z naší školky. Písnička, do které se zamilovaly statisíce dívek a nepochybně stejnému, ne-li většímu množství Čechů, zkazilo její věčné omílání v rádiu část života. Nebo jim aspoň posloužila jako zdroj posměchu.

Čísla nicméně hovoří jasně: Holky z naší školky jsou bezkonkurenčně nejúspěšnější česká písnička, alespoň z dob, kdy bylo možné něco takového stanovit na základě prodeje fyzických nosičů (tedy před nástupem dominance dnešních streamovacích platforem typu Spotify). Singlu s Holkami z naší školky se podle vydavatelství Supraphon prodalo zhruba 1 250 000 kusů a připočteme-li další nosiče jako jsou alba a kompilace, dostaneme se k číslu přesahujícímu dva miliony.

Za normálních podmínek a v přepočtu k množství obyvatel Československa jsou Holky z naší školky přesně tou písničkou, která by zajistila skladatele a jeho potomky na celý život, už by nemusel díky stálému přísunu tantiém nejspíš sáhnout na práci. Karel Vágner jako autor jistě „nezchudl“, ale je pochopitelné, že v osmdesátých letech u nás platila úplně jiná pravidla než v běžném tržním prostředí.

Holky z naší školky, ať už si o nich myslíme cokoli, byly bezesporu nejvyšším kariérním bodem Karla Vágnera. S muzikou začal samozřejmě mnohem dříve, ale na druhou stranu relativně pozdě - až na vojně, kde se naučil na kontrabas a po návratu vystudoval konzervatoř, je tedy zřejmé, že se jednalo o do té doby nevyužitý talent.

Hrál v řadě kapel, mezi ty známější patří countryoví Greenhorns, Hipps Jana Spáleného, kteří doprovázeli mj. jeho bratra Petra, hrál v Semaforu, v Orchestru Karla Vlacha či v doprovodné kapele Evy Pilarové. Také tvrdil muziku v Orchestru Karla Duby, jehož podstatná část zahynula - shodou okolností přímo 21. srpna 1968 - při dopravní nehodě autobusu během turné v Mongolsku. Karel Vágner byl jedním z pouhých dvou hudebníků, kteří katastrofu přežili.

V roce 1973 se Karel Vágner „udělal pro sebe“ a založil svůj orchestr, který pak doprovázel v první řadě Hanu Zagorovou, která přišla koncem šedesátých let do Prahy z Ostravy, kde patřila k oporám tamní soulové líhně. Dalšími hvězdami Vágnerova orchestru byli zprvu Michal Prokop (který si zde odbýval naštěstí poměrně krátkou éru deziluze z prostředí rockové hudby), posléze Petr Rezek, no a samozřejmě dvojice Kotvald & Hložek.

Pro všechny psal Karel Vágner písně, a mnohé z nich byly velmi úspěšné, například duet Zagorové s Rezkem Duhová víla, nebo sólový hit Zagorové Usnul nám, spí. Stejně jako každý jiný tehdejší hudební producent samozřejmě také Vágner přebíral pro svoje zpěváky úspěšné hity ze zahraničí. Jedním z nich byl třeba starý šlágr amerického zpěváka Johnnyho Cymbala Mr. Bassman, který Vágner sám nazpíval s Hanou Zagorovou jako úspěšný duet Hej mistře basů. Vágner byl úspěšný i jako skladatel filmové hudby, byť ke značně pokleslým filmům, konkrétně oběma trilogiím Zdeňka Trošky Slunce, seno… a Babovřesky.

Po sametové revoluci se začal ve velké míře věnovat podnikání, zejména v hudebním byznysu. Měl svoje nahrávací studio, ale zejména založil hudební vydavatelství Multisonic, které proslulo značnou nekoncepčností a poněkud bizarním záběrem od popu přes folk, dechovku až po jazz a klasickou hudbu. Je otcem šesti dětí, přičemž všechny patří mezi mediálně více či méně známé tváře, nejviditelnější je patrně sportovní rybář Jakub.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_V%C3%A1gner

https://www.hdk.cz/cs/umelci/vagner-karel

https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/holky-z-nasi-skolky-petr-kotvald-stanislav-hlozek-karel-vagner-nejprodavanejsi-hit.A220201_162530_lidicky_iri

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Zagorov%C3%A1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz