Článek
Další díly Galerie bossů československého popu:
Původně sice absolvoval obor umělecké kovářství na střední umělecko-průmyslové škole, pak ale nastoupil na konzervatoř, kde studoval varhany, dirigování a skladbu, a hudební vzdělání maximalizoval na Hudební akademii múzických umění, kde absolvoval jako skladatel. To je mezi českými popaři značně neobvykle vysoká pozice oborového studia.
V letech 1968 se mu podařilo navázat profesní kontakty v Anglii, mluví se o tom, že údajně aranžérsky spolupracoval například s týmem slavné zpěvačky Dusty Springfield. Tyto kontakty ukončila sovětská okupace a následujícího roku uzavřené hranice.
Angličané si Hanniga cenili pro jeho výbornou schopnost instrumentovat symfonický orchestr v kontextu popové a rockové hudby, to v tehdejší době uměl málokdo. Nejen v Anglii, ale zvláště u nás. A tak když Michal Prokop se svou kapelou Framus Five přišel s nápadem koncepčního artrockového alba Město Er, jehož titulní rozsáhlou skladbu zabírající celou jednu stranu gramofonové desky otextoval Josef Kainar, obrátil se právě na Petra Hanniga o pomoc.
„Požádal jsem ho o velkoorchestrální aranžmá, protože to jsme nikdo neuměli,“ vzpomíná Prokop v nedávném rozhovoru pro magazín Headliner. „A on jako vystudovaný skladatel do toho přidal zase kousek další hodnoty, která, když se sečetla, vzniklo Město Er. Nic lepšího už podle mě z Hanniga od té doby nevypadlo. Ale tady mu musím objektivně přiznat, že ten jeho podíl byl značný a prostě se to i díky němu povedlo.“
Michal Prokop má pravdu v tom, že od Města Er, které vyšlo roku 1970, už to s Petrem Hannigem šlo jenom dolů. Tedy - po umělecké stránce to platí jistě. Nejspíš ne po té finanční a ani ve smyslu obecnější známosti. Když si založil skupinu Maximum Petra Hanniga, produkoval jeden singl za druhým, vydal se „svými“ zpěváky řadu alb, měl na kontě i spoustu hitů - ty ale patřily k těm nejpokleslejším písničkám, které bylo možné na rozhlasových vlnách nebo diskotékách slyšet.
Hannigovým hlavním zpěvákem byl Vítězslav Vávra, který ve své době, tedy na začátku osmdesátých let, vnesl na českou popovou scénu několik novinek. Jednak byl nejméně o hlavu vyšší, než kdokoli jiný. Za druhé nosil dlouhé vlasy, což v té době bylo v televizi něco naprosto nevídaného, i muzikanti s mnohem menší hřívou si ji museli před kamerami schovávat pod límce a různě zasponkovávat. Vávrova kštice svobodně vlála nad jeho bubny - což bylo třetí popové novum. Vávra byl totiž zpívající bubeník, něco, co do té doby na české scéně neexistovalo.
Zároveň byl ochoten zpívat velké kýče, jak z textového, tak skladatelského hlediska. Je neuvěřitelné, že Petr Hannig se všemi svými skladatelskými školami byl schopen plodit takové songy jako Citronová holka, Správné holky hlaste se nebo Dívka z heřmánkové návsi. To platilo i pro dalšího jeho „beránka“, který byl už od pohledu coby slušný libový chlapec protikladem vlasatého Vávry: Stanislava Procházku ml. Pro toho Hannig složil třeba jeho největší hit Celá škola už to ví.
O Petru Hannigovi se ze zpětného hlediska mluví především jako o objeviteli Hany Zaňákové, ze které pseudonymem udělal Lucii Bílou a jejíž popularita se datuje od prvního singlu, který jí dodal právě Hannig, totiž od Neposlušných tenisek. Což je patrně nejhorší písnička, kterou kdy nazpívala, a že je rozhodně s čím srovnávat. Ale lidský vkus chodí netušenými cestami a nevybírá si.
Skládal a spíš nárazově spolupracoval i s dalšími zpěváky a zpěvačkami, třeba Jakubem Smolíkem, Petrou Černockou, Jitkou Zelenkovou, Ivetou Bartošovou a Petrem Sepešim a dalšími. Okrajově se věnoval i tomu, co vystudoval, totiž vážné hudbě, zřejmě i dost moderní. Složil například Symfonii pro tři syntezátory, šest hráčů na bicí a velký orchestr. Sólové party hráli při premiéře v Rudolfinu v roce 1978 na klávesy Martin Kratochvíl, Michael Kocáb a Jan Hála.
Po listopadu 1989 přestal být o Hannigovy hudební projekty zájem. Ta nejambicióznější, co měl v portfoliu, totiž Luce Bílá, se spolčila s producentem Ondřejem Soukupem, a ti ostatní se vytratili jak pára nad hrncem. Petr Hannig přeřadil na úplně jiný obor. Otevřel si totiž Erotické divadlo, které v době svého největšího úspěchu sídlilo na náměstí I. P. Pavlova.
Hudební kritik Josef Vlček popisuje v nedávném článku v časopise Headliner, jak to v Hannigově divadle vypadalo: „Erotická nebo chcete-li porno revue trvala asi hodinu a půl a během ní v ní vystoupily tři páry, které souložily na scéně za jeho klavírního doprovodu. Nechyběl ani pánský a dva ženské striptýzy. A striptérky do něj zapojovaly i pány z hlediště, takže se mnohokrát stalo, že nakonec byla na jevišti nahá striptérka, ale i poněkud překvapený host.“ Divadlo fungovalo do roku 2004
Už dva roky předtím se ale Hannig vrhl na další, a už poslední obor svého života, a ani v něm se mu moc nedařilo. Totiž na politiku. Založil subjekt s poměrně slibným názvem Strana zdravého rozumu, od roku 2014 byla přejmenovaná na Rozumní. Její profil a program byl ale vždycky značně nečitelný. Důsledkem toho bylo, že Hannig mnohokrát kandidoval za svou stranu do Senátu, do Parlamentu ČR i do Evropského parlamentu, ale obvykle nepřekročil ani dvě procenta. Vrcholem jeho politických aktivit byla kandidatura na prezidenta v roce 2018. Skončil s 0,56% na osmém místě z devíti uchazečů.
Letos v lednu Petr Hannig zemřel poté, co utrpěl mozkovou mrtvici. „Přestože naše spolupráce trvala jen pár měsíců, považuji ji za zásadní. Petr Hannig mi pomohl s prvními krůčky a jsem ráda, že jsem měla mnoho příležitostí, mu za ně osobně poděkovat. Letos je to čtyřicet let co mi napsal můj první hit Neposlušné tenisky. Je mi moc líto, že už to spolu nestihneme oslavit. Upřímnou soustrast celé rodině. Budeš mi moc chybět Péťo,“ vzkázala mu zpěvačka Lucie Bílá.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Hannig
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-zemrel-skladatel-petr-hannig-268556
https://news.headliner.cz/novinky/headliner-michal-prokop-koncerty-jsou-prilezitost-spojit-lidi
https://www.headliner.cz/novinky/vlckovize-chtel-byt-privetivy-pan-i-prezident-rikali-mu-predseda-svazu-pedofilu
https://www.idnes.cz/kultura/hudba/petr-hannig-lucie-bila-petra-cernocka-michal-prokop.A250121_161033_hudba_jgo
