Článek
Zaujal mne článek v Seznam Médiu „Anomálie českého školství“. Zejména část týkající se odkladů nástupu dítěte do první třídy a jeho odsuzování.
Chtěla bych zdůraznit, že odklad nejde nařídit jen proto, že si to přejí rodiče. Předchází tomu vyšetření v pedagogicko- psychologických poradnách, často i s doporučením odborných lékařů. Rodiče s doporučením mohou souhlasit, nebo ho odmítnout. Pokud se týká o odklad pro dítě narozené v letním měsíci daného roku, je žádost velmi opodstatněná.
Jako příklad popíši vlastní zkušenosti. Moji tři synové i vnučka se narodili v rozmezí měsíců června až srpna.
Nejstarší syn je červnový. Je to tzv."Husákovo dítě". V té době mne ani nenapadlo, že bych měla nechat vyšetřit v poradně. Ve třídě byl téměř nejmladší. Starší paní učitelce se nelíbilo, že je upovídaný a méně soustředěný. Doslova mi řekla větu, na kterou nikdy nezapomenu: „Otáčí se, baví se, ale každé dítě je jiné. Ale to vy jako speciální pedagog jistě víte, že?“ (Jsem učitelka s aprobací pro II. stupeň školství v Brně a navíc s dálkově dostudovanou speciální pedagogikou v Olomouci). Od té doby jsem nikdy na třídních schůzkách neinformovala, čím se zabývám. V době „normalizace“ to totiž někdy působilo jako červený hadr. Nemohla jsem s něčím nesouhlasit, například tenkrát probíranými množinami v matematice nebo přísně hodnoceným „krasopisem“. Syn trpěl po celý první stupeň ve výtvarné a hudební výchově i v tělocviku. Začal se otřepávat až s nástupem na II. stupeň, kdy měl různé vyučující a předměty, které miloval. Dnes má vystudované dvě vysoké školy.
S odstupem tří let jsem si již umínila, že syna narozeného v srpnu nechám vyšetřit, zda je schopný uspět od počátku lépe než jeho bratr. Po rentgenovém vyšetření zápěstí pravé ruky se ukázalo, že jeho kostní vývoj je opožděný. Nemohl tedy zdárně zvládat grafický projev stejně jako jeho starší bratr. Dostal odklad a v dalším roce se školou neměl žádné větší problémy. Postupně také zdárně vystudoval.
Po dalších deseti letech se nám narodil třetí syn. To už jsem byla v té době nejstarší matkou v porodnici. Syn býval často nemocný, míval antibiotika, ve školce často chyběl a nebýt mé matky, nemohla bych pracovat. Syn se narodil v červenci a také jsem se rozhodla požádat o vyšetření v poradně. Vyšetření proběhlo v jeho prospěch, protože se sám naučil číst a měl velmi dobrou slovní zásobu. Počítali jsme tedy s nástupem do školy v termínu. Jenže v srpnu dostal tak velkou angínu, že musel do nemocnice a bylo rozhodnuto o odstranění krčních mandlí. Nástup se tedy nekonal a dodnes toho nelituji. Bylo to v jeho prospěch. Byl a je výrazný studijní typ. Nyní má doktorát a v kariéře postupuje dál.
S vnučkou je to však zcela opačný problém. Je narozena 22.srpna a na vyšetření v poradně byl doporučen odklad, kterého ale její rodiče nevyužili. Učitelka jim tvrdila, že vnučka vše zvládne, že se jí budou věnovat, že mají zkušenosti atd. V první třídě se ukázalo, že nezvládá čtení, nedokázala spojovat písmena ve slova. Schválně píši , že neskládala písmena! Dostala paní učitelku, která neučila děti číst po slabikách, ale po písmenech. Dítě přečte písmena za sebou a pak řekne slovo. Já osobně se na tento způsob čtení dívám výrazně negativně. Vždyť už profesor Matějček říkal, jak je vhodné odmala učit děti říkankám - slabikováním. Vnučka byla ve škole velmi unavená, mírně zaostávala všude tam, kde bylo nutno číst (třeba i zadání slovních úloh). Vynikala pouze v matematice. Nyní je již v sedmé třídě a stále nerada čte, snaží se mu vyhýbat. Osobně jsem z toho nešťastná, nemohu jí pomáhat, žije s rodinou v Praze. Vídám ji jen o prázdninách.
Vše píši jen proto, aby si všichni reptalové a kritici rozmysleli, než budou pomlouvat odsuny školních docházek. Nejsou samoúčelné. Myslím si, že kdyby se dodržovalo to, co se po vyšetření v pedagogicko- psychologických poradnách doporučí, pomůže to odstraňovat budoucí neúspěchy dětí v následujících ročnících základní školní docházky.
