Článek
Celý svůj profesní život jsem pracovala ve speciálním školství - jako učitelka a později jako speciální pedagog v pedagogicko-psychologické poradně.
Měla jsem možnost být u začátků zavádění inkluze do základního školství. Spolu s tím se rušily některé speciální školy, zejména ty „zvláštní“. Už tehdy jsem osobně nesouhlasila. Děti se sníženým intelektem nepatří do běžné třídy. Potřebují speciální přístup k výuce, menší počet žáků ve třídě, spolužáky s podobnými problémy, péči speciálního pedagoga a také možnost zažít úspěch, čehož se mu v běžné třídě nedostává. Zaostává a často přibližně ve 4./5. třídě stejně musí běžnou výuku opustit.
Co se týče inkluze u jednotlivých dysfunkčních poruch, chybělo mi ve školách při doporučené inkluzi jejich větší rozlišování. Podle mne asistenta potřebuje žák, který má sníženou sebeobsluhu. Jinak se dá práce se žáky s dysporuchami řešit s pomocí školního speciálního pedagoga, zejména tehdy, pokud má k dispozici speciální učebnu. Asistent pedagoga bývá určen pro konkrétní dítě, ale praxe bývá jiná. Pomáhá ve třídě více žákům. Výuka může být narušována, což vadí všem.
Pokusím se rozlišit jednotlivé dysfunkční poruchy a jejich možnost nápravy bez asistentů pedagoga.
Dyslexie - ve zkratce : porucha čtení a vnímání obsahu čteného textu. Měla by se postupně upravit a zlepšit během prvního stupně školství. Znám ale i vysokoškoláky s touto poruchou, kteří zde mají lepší výsledky než na základní škole. Je to dáno možností upravit si svůj čas a prostor věnovaný učení. Na prvním stupni školství je možnost upravit rozvrh hodin čtení tak, aby měly všechny třídy daného ročníku výuku čtení ve stejnou hodinu (2. třídy druhou hodinu, 3. třídy třetí hodinu atd.). Speciální pedagog si žáky s dyslexií vyzvedne a ve své pracovně se věnuje nápravě pomocí speciálních metod. Cvičí se třeba čtení shluků souhlásek, kvantita samohlásek, výslovnost atd. Text, který se probíral ve čtení s ostatními žáky, si žák přečte doma. V dalších ročnících je třeba vzít na vědomí, že žák s dyslexií potřebuje na seznámení s textem vždy více času. Často tento fakt opomíjejí vyučující společenskovědních předmětů nebo matematici.
Dysortografie - ve zkratce: porucha schopnosti vnímat a uplatňovat pravopis. Zde je opět možné přizpůsobit hodiny českého jazyka ve stejných ročnících ve stejné vyučovací hodině s tím, že s žáky na danou mluvnickou látku pracuje ve své pracovně speciální pedagog. Pokud to není možné, může se pracovat s žáky individuálně opět se speciálním pedagogem. Zde se často naráží na neochotu žáka pracovat v navýšených hodinách nad rámec běžné výuky. Existuje spousta speciálních učebnic, jak dětem jednotlivé mluvnické jevy vysvětlit jinak a často i zábavnou formou. Jako příklad uvedu vyjmenovaná slova s pomocí obrázku a povídky (Ly: Blýskalo se, až se vše třpytilo. Ve mlýně ležel na plyšové pohovce mlynář. Vzlykal, protože měl bolavá lýtka, proto polykal čaj. Ve mlýnici měl nachystaný provaz z lýka na vodníka. Ale zatím slyšel jen tiše plynout potok.).Opět je třeba zdůraznit, že děti by měly mít na diktáty více času na jejich kontrolu.
Dyskalkulie - ve zkratce: porucha vnímání číselných vztahů. Žáků s touto diagnostikovanou poruchou je velmi málo. Osobně jsem se s těmito žáky téměř nesetkala. Existují různé pracovní listy a pomůcky, se kterými lze pracovat s rodiči i s pedagogy. Většinou ve speciální nápravě.
Oční a sluchové poruchy se doporučuje zařazovat do speciálních škol, které jsou těmto poruchám přizpůsobeny. Jsou to různé pomůcky a speciálně upravené třídy. Zde bývá při výuce přítomno i více pedagogů.
Asistenti pedagogů jsou zbytečnou zátěží pro školský rozpočet. Inkluzi, tedy vřazování dětí se specifickými poruchami učení do běžných tříd spolu s asistentem pedagoga, nebývá nejlepším řešením.
