Článek
Roztříštěnost způsobů a metod výuky na státních školách, vysoce extrémní množství odkladů školní docházky, škola v každé vsi – drahá, ale hezká a naše, často nenaplněný účel a smysl víceletých gymnázií a zejména naprostá neúcta k názorům odborníků v oblasti pedagogiky. A navrch forma přijímaček na střední školy, na kterou se dá připravit hlavně mimo vyučování a zdarma to nebývá. Proč takový Kocourkov? Dovolím si komentáře.
Úkol zní jasně: „Školy, učte v souladu se Strategií 2030+, inovativně, moderně, rozvíjejte kompetence (předpoklady či schopnosti žáků), my vám pro to (možná) připravíme noty (zrevidujeme obsah učiva), řediteli – ty to zařiď, ty jsi za to zodpovědný! A ředitelky taky!“ Ale co bude, když se tak nestane? Tušíte? Vůbec nic… Ředitel zůstane na své židli, pedagogům na účtech přistanou výplaty, i když budou aplikovat stejné formy výuky, které aplikovali na rodičích a možná i prarodičích dnešních školáků. Tradicionalisté mají na naše školství značný vliv. „Slovní hodnocení je blbost, známka řekne vše a proč ta naše Anča má ve skupině makat za ostatní, pořádně se ty děcka neučí, samé projekty a podobné blbosti, nic neumí nazpaměť, co z nich jednou bude…“ Tak nějak mohou znít hlasy v kadeřnických salónek, u skleničky v baru či na chodnících našich obcí. Jsou to hlasy odborné veřejnosti? Určitě ne. Tak jsou to hloupé hlasy? Také ne. Jsou to nezasvěcené hlasy. A to je škoda, o nutných a potřebných změnách ve školství by se měla vést masivní informační kampaň. No - neděje se tak. Ony se změny ve školství projeví až s odstupem času, to už aktuální politici možná ve funkcích nebudou, tak proč se dřít pro jiné, pro národ. Pokud chce politik lízat smetanu, musí podporovat třeba důchody – to je vidět hned. Napadá vás, že když podpoří školy, bude v budoucnu na ty důchody více financí? Tak to máte pravdu, problém je jenom v té časové ose.
Odklady školní docházky jsou luxusní možností, jak o rok prodloužit potomkům „bezstarostné dětství“, rodičům povinnosti vyplývající ze starostí o školáky, jak získat výhodu ve škole samotné, tak i u budoucích přijímaček. Rok vývoje by se u dětí již projevit měl. Proč by to mnozí rodiče nevyužili, když jim tuto možnost stát nabízí? Ano, jsou i děti, které si odklad zaslouží, ale řekněte to třeba ve Francii, kde tato možnost neexistuje vůbec. Tento ryze český extrém, kdy máme 24 % dětí s odkladem, když podle odborníků je faktická potřeba odkladu do 5 % a v Evropě v průměru nepřekračuje 2 %, se snad po mnoha letech těžké dřiny podaří ministerstvu školství vyřešit. Lajk!
A co ta malé a půvabné vesnické školičky? A že jich u nás máme. Malé školy do 50 žáků tvoří čtvrtinu všech ZŠ v Česku, a to je velmi drahé a neefektivní. Ale těch voličů… Co naplat, že v sousedních rozvinutých a bohatých zemích je vše jinak. Proč v Německu nesmí vzniknout škola s 2. stupněm, kde nebudou alespoň 2 třídy v ročníku? Proč v Rakousku nemůže být škola, když do 25 km vzdálenosti stojí jiná? A ve Finsku mají hranici pro další školu 2 hodiny dojezdu? A proč u nás máme málo peněz na kuchařky, uklízečky a školníky?
A opravdu jste přesvědčeni, že víceletá gymnázia navštěvují pouze nadaní studenti? Nebo jde spíš o prestiž a dobrý pocit rodičů? Studie CLoSE ukazují, že gymnázia nezlepšují žáky v matematice ani jazykových dovednostech více než základní školy. Ale chodí do nich děti z „lepších“ rodin, z rodin s vyšším socioekonomickým statusem. Samozřejmě, že jsou i mezi víceletými gymnázii rozdíly, ne ve všech je skoro jedno, co učitel předvede, když má třídu plnou studentů, kteří ho téměř nepotřebují nebo jsou schopní vše dohnat doma. Prostě jsou to školy, které mají svou skupinu podporovatelů, opět voličů, takže boj proti nim, jakkoliv by se mohl opřít o data i doporučení expertů OECD, abychom tyto školy zrušili, je během na delší trať. Co mě ale zaráží nejvíc, je jakási šedá zóna, kterou vytváří v současném systému přijímacích zkoušek na střední školy.
Souhlasím s tím, že středních škol, tedy i gymnázií (čtyřletých), je málo. Tak často opěvované učební obory se snadno mohou stát pastí pro své absolventy. Jen 30 % z nich pracuje v oboru, ve kterém se vyučili. Co těch 70 %? Ti se učili úplně zbytečně, hodilo by se jim při jejich rekvalifikacích více všeobecného vzdělání. Zpět ke středním školám. Ne každý, kdo má potenciál, se na střední školu dostane. A to hlavně v Praze. 79 bodů z přijímaček nemusí stačit k přijetí na gymnázium, jinde ale stačí 35. Kocourkov? Mrháme nadanými žáky! Nutíme je jít na školy, které směřují k nechtěnému. To se nám nemůže vyplatit. Pak tu ale máme tu malinkou skulinku u víceletých gymnázií, ale bohužel opět v menších městech. Do kvinty (1. ročník střední školy a 5. ročník osmiletého gymnázia) se přijímačky nedělají. A protože část studentů, leckde značná, vlastně ani na gymnáziu být nechtěla (nejsou to ti nadaní), dělá z kvarty (obdoba 9. třídy) přijímačky a následně odchází na jiné školy, uvolní se jejich gymnaziální posty. Pak stačí na gymnázium, to víceleté, přestoupit, a to bez přijímacích zkoušek. A tak to mohou učinit i žáci, 6., 7. či 8. tříd, pokud se na osmiletém gymnáziu uvolní místo.
Změny v českém školství jsou nutné. To si myslím, uvědomujeme všichni. Ukažte dnes na povolání, kde vše funguje stejně, jako před 30 lety. Jsem optimista a věřím, že nakonec vše dobře dopadne a v České republice se úspěšně prosadí moderní a funkční způsoby výuky, že zájem na úspěšné budoucnosti naší země převáží nad pohodlím a konzervativním přístupem ke vzdělávání mládeže – nejprogresivnější části naší populace.
