Článek
Jako Jihočecha křtěného Vltavou mě pořádně rozčílil článek: Vánoční kapry neprodáváme aneb ohrožení českých tradic? Je pravdou, že se různé tradice během tisíciletí měnily, především v závislosti na politickém klimatu dané země. Za bolševika se Ježíšek nahrazoval Dědou Mrázem, po sametové revoluci nám pod stromeček začal pronikat Santa Claus, a kdo ví – v příštích letech se na scéně možná objeví čínský tchajkonaut. Jak to bude dál? Každopádně většina Čechů v naší krásné domovině stále preferuje Ježíška, patriota našich Vánoc, které jsou neodmyslitelně spjaty s křesťanskou vírou a poselstvím o narození spasitele, Ježíše Krista.
A jak to bude s dalšími tradicemi, třeba s prodejem kaprů? Některé zahraniční obchodní řetězce je z neznámých důvodů zařadily na černou listinu, což znamená, že se u nich čeští kapři prodávat nebudou. Proč se k tomuto kroku rozhodly obchodní řetězce Lidl, Billa či Tesco, se dozvíte níže v tomto článku. Než si na tento příspěvek uděláte vlastní názor, pamatujte prosím, že to nejsou obchodní řetězce, kdo rozhoduje o tom, co se bude či nebude prodávat. Toto právo drží ve svých rukou zákazníci a spotřebitelé, jinak tomu totiž nikdy nebylo.
Nepravdy o vánočních kaprech
Jako milovník a ochránce zvířat jsem nikdy nepřehlížel utrpení a bolest žádného zvířete. Ani ryb! Vždyť jsou to tvorové se srdcem, tak proč bychom neměli vnímat jejich utrpení, že? Nicméně kolem vánočních kaprů se objevily nepravdy, které je potřeba uvést na pravou míru.
Důvodů, proč „zakázat“ prodej živých kaprů, je dost. To jsem vyčetl mezi řádky v článku, který vyvolal mou kritickou reakci. Citace z článku: „Někteří lidé si kupují kapra živého a ten se pak až několik hodin dusí v igelitové tašce.“ Musím přiznat, že při čtení této argumentace mě napadla jediná věc – to přece nemůže být míněno vážně. Neznám nikoho, kdo by si koupil živého kapra a nechal ho několik hodin v tašce bez vody.
Autor článku poukazuje na extrémní případy, které normálního člověka ani nenapadnou. Pokud tomu tak je, pak jde o skutečné utrpení zvířat – na tom se asi všichni shodneme. Co si o tom myslíte?
Ze zdroje uvedeného v článku vanocebeznasili.cz jsem se o kaprech dočetl následující, cituji: „Nepouštějte je do řeky ani do rybníka. Po všem, co zažili, jsou zranění, nemocní, hladoví, oslabení a neschopní přežít v přirozeném prostředí. Jejich smrt by byla pomalá a bolestivá.“ Kdo se ale trochu vyzná v rybách, konkrétně v těch českých, moc dobře ví, že ryby z našich rybníků kypí nejlepším zdravím.
Výhodou domácích ryb je jejich původ z kvalitního prostředí našich rybníků. Na rozdíl od mořských ryb, které jsou často chovány v klecích ve znečištěných příbřežních oblastech moří s vysokou hustotou obsádky, jež vyžadují intenzivní krmení umělými krmivy a časté použití antibiotik nebo pesticidů proti mořským vším, je zdraví českých ryb daleko méně ohroženo.
Čerstvé ryby, včetně vánočních kaprů, jsou zárukou nejvyšší možné jakosti na našem trhu. Rybí maso při mražení rychle ztrácí kvalitu, zejména u kapra, kvůli vysokému obsahu vody. Proto by doba mražení neměla přesáhnout jeden měsíc. Koneckonců, kdo by si kupoval nemocné a vyčerpané ryby? Navíc nemohu souhlasit s tvrzením, že kapr, kterého vrátíte zpět do řeky či rybníka, zemře hladem. Kapři jsou před Vánoci dobře vykrmeni, zejména během letních měsíců. Na podzim, kdy je chladněji, tyto ryby už prakticky žádnou potravu nepřijímají.
Pokud někdo tvrdí, že kapr v chlorované vodě ve vaně trpí, což nelze vyloučit, pak při návratu do řeky či rybníka bude nejspíš štěstím bez sebe. Jestliže se rozhodnete vypustit kapra zpět do volné přírody, záleží především na venkovní teplotě.
V případě velkých mrazů je jeho šance na přežití minimální, protože rozdíl mezi teplotou vody ve vaně a v řece může být až 10–15 °C, což jakékoliv rybě může způsobit teplotní šok a následnou smrt.
Na rovinu si musíme přiznat, jaké jsou venkovní teploty během vánočních svátků v posledních deseti letech. Většinou jsou Vánoce bez sněhu a teploty připomínají spíše jaro než zimu. Ti, kdo soucítí s rybami, si tedy mohou kapra zakoupit na Štědrý večer a vypustit ho zpět do volného toku. Samozřejmě, pokud je to možné, teplejší rybník bude pro kapra výhodnější. A hned máme novou vánoční tradici!
Ryb ubývá po celém světě
Je pravdou, že v posledních letech se vlivem klimatických změn zhoršuje zdravotní stav tuzemských druhů ryb. Nicméně živí kapři z českých rybníků jsou ve srovnání s dovezenými rybami ze zahraničí po zdravotní stránce stále na podstatně lepší úrovni. Mořské ryby jsou navíc čím dál více zatěžovány plasty a jinými škodlivými látkami. Mikro plasty a chemikálie se hromadí v oceánech, jsou konzumovány rybami a mohou mít vážné dopady nejen na jejich zdraví, ale i na zdraví lidí, kteří tyto ryby jedí.
Zatímco české rybářství, dovolím si tvrdit, že je jedno z nejlepších na světě, stále pracuje s kvalitní čistou vodou a tradičně propracovaným systémem chovu ryb, nelze proto souhlasit s tvrzením, že kapři jsou po všem, co zažili, nemocní a hladoví.
Kdybychom nesměli jíst českého kapra jen kvůli tomu, že prodávané ryby před Vánoci trpí strachem, pak bychom vlastně nemohli pojídat vůbec žádné ryby, zejména ty mořské z dovozu. Právě tyto ryby jsou totiž vystaveny vysoké míře stresu. Proces lovu, počínaje chycením do sítí a následnou manipulací, je pro ně extrémně stresující. Po ulovení jsou často přepravovány na dlouhé vzdálenosti, což jejich stres ještě zvyšuje. Náhlé změny prostředí, jako je teplota vody nebo hladina kyslíku, jim navíc způsobují další potíže.
Spíš mě napadlo, jestli by „vanocebeznasili.cz“ neměli kritizovat konkrétně mořský rybolov a zámořské rybáře. Nedošlo v tomto případě tedy k omylu? Pokouší se snad někdo ve Francii, Itálii nebo Anglii zabránit tomu, aby se mořské ryby prodávaly na místních rybářských tržištích? A to navzdory tomu, že podmínky, za jakých se tam ryby prodávají, jsou mnohdy horší než ty, za kterých se u nás prodávají vánoční kapři.
Nejde spíš o konkurenci?
Je zarážející, že například společnost Lidl zakazuje prodej českých kaprů s odůvodněním, že trpí stresem. Naproti tomu nabízí naporcované ryby z Ruska či Polska, které prošly obdobně stresujícími podmínkami. Český kapr je na rozdíl od dovezených ryb chován v kontrolovaném prostředí, je tedy udržitelnější i kvalitnější.
Kapr na modro: „Divné je, když si dáte kapra namodro a dostanete po něm žloutenku.“ - Vlasta Burian
Vezmeme-li v úvahu, že intenzivní rybolov vyčerpává rybí populace rychleji, než se mohou obnovit, není překvapením, že české ryby a rybářství mohou být konkurentům trnem v oku. Tuzemské chovy ryb jsou totiž na rozdíl od těch mořských obnovitelné. Prakticky je můžeme považovat i bez získané certifikace za bio-stravu.
Netvrdím, že pojídání kaprů na Štědrý den je tradiční nutnost patřící k Vánocům. Dokonce i vánoční stromeček a jeho zdobení začalo teprve až v 19. století, takže rovněž nejde o nějakou starobylou tradici.
Řekněme to jednodušeji a logičtěji: Kdyby nebylo kaprů, zejména v Jižních Čechách, nebylo by v tomto regionu tolik rybníků. A kdyby tu nebylo tolik rybníků, mikroklima v oblasti by bylo v důsledku globálního oteplování mnohem sušší a méně zdravější pro jejich obyvatele. V případě stoletých a tisíciletých povodní by bez rybniční soustavy na jihu Čech maloměsta a obce v povodí Vltavy, včetně hlavní metropole Prahy, čelily mnohem většímu nebezpečí záplav.
Domnívám se, že místo diskusí o tom, zda úderem palicí zabít, nebo nezabít vánočního kapra, bychom se měli zaměřit na ochranu této tradice. Ta totiž pozitivně ovlivňuje nejen ekologii v Jižních Čechách, ale do budoucna bude také posilovat ekonomiku naší země. S ohledem na budoucí nedostatek kvalitních ryb nezasažených plasty je důležité podporovat tradiční prodej živých kaprů. Tento zvyk nejen uchovává naše tradice, ale také zajišťuje dostupnost čerstvých a zdravých ryb pro české domácnosti.
Anebo kvůli nějakým organizacím přestaneme kupovat živé ryby v kádích, čímž postupně zanikne české rybářství, a vánoční mražené (nekvalitní) kapry z obchodních řetězců budeme pak nakupovat s 200% přirážkou, tak jako se to děje u másla, vajec a dalších předvánočních surovin potřebných k pečení vánočního pečiva.
Proč bychom se měli vzdát tohoto bezkonkurenčního artiklu, kaprů a jiných druhů ryb, kvůli přehnaně vyvolané empatii? Pokud někdo vymyslí komfortnější způsob prodeje živých ryb, aby kapři vůbec nestrádali, bude to jen dobře. Nicméně nedovolme, aby se kapři u nás přestali prodávat z banálních důvodů a příčin, jako jsou neodborný zásah kladivem, stísněný prostor v kádích, strach a bolest.
To už bychom byli natolik úzkoprsí, že bychom museli kvůli strachu a bolesti kaprů vyhubit i jejich predátory, například štiky, sumce, vydry a kormorány, kteří uloveného kapra (představte si) jedí zaživa. Tedy bez omráčení úderem palicí. To je hrůza, že? A až budeme závislí na importu kaprů z jiných zemí, k čemuž, doufám, nikdy nedojde, budeme pojídat ve skutečnosti „týrané“ kapry z Ruska a jiných zemí, jako by se nic nestalo. Jde o to, že co oči nevidí, to srdce nebolí, že?
Pokud budeme příliš soucitní a hlavně neinformovaní, mohli bychom se dostat do doby, kdy bude i sportovní rybaření zakázáno. Důvodem by mohlo být tvrzení, že ryba chycená na udici trpí velkou bolestí, a proto by měl být sportovní rybolov zakázán?
Dopřejme si jednou za rok kapra
Vánoce jsou nakonec otázkou naší volby. Pokud podpoříme české rybářství a zachováme tradici nákupu kaprů, předáme tyto hodnoty i budoucím generacím – bez ohledu na to, jak se rozhodnou zahraniční obchodní řetězce.
Ano, v případě předvánočních ryb lze souhlasit, že strach o život je u ryb značný. Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat, jako jsou prasata nebo krávy, je však zabíjení ryb alespoň částečně „vykoupeno“ jejich kvalitním a spokojeným životem.
Čeští rybáři o své ryby pečují s velkou pozorností. Kapři mají dostatek přirozené potravy a jsou přikrmováni kvalitními obilovinami. V zimě rybáři vysekávají do zamrzlých rybníků díry, aby zajistili rybám dostatek kyslíku, a věnují jim pozornost po celý rok. To vše s vědomím, že nakonec kapři skončí na vánoční pánvi. A pokud by neskončili na vánoční pánvi, skončili by stejně v zobáku kormorána nebo tlamě vydry či štiky, protože takový je život.
Souhlasím, že bolest zvířat nelze ničím ospravedlnit, přesto toleruji prodej předvánočních kaprů, protože dobře vím, že než se dostanou do kádí k prodeji, mají oproti jiným rybám bohémský život. V tomto případě platí toto pořekadlo: „Nic není zadarmo. Za všechno se musí platit. Vše, co získáme z jedné věci, splatíme věcí druhou. Každý život se platí smrtí.
V budoucnosti se možná ryby budou produkovat laboratorně. Nicméně správný čas na tuto změnu ještě nenastal. Ten se sice rychle blíží, ale ještě nepřišel. Dopřejme si na Vánoce kapra s bramborovým salátem, aniž bychom se museli trápit výše zmíněnými argumenty z článku, který mě přiměl k této kritické reakci, s níž, doufám, budete souhlasit.
Zdroje:
