Článek
Spolu s krojovanými a ostatkovou kapelou jsme vytvořili, doufám, pro obyvatele naší krásné východní části Brna pohodovou atmosféru, kterou si mohly přijít vychutnat stovky lidí po staré Líšni a pak „na městečko“, kde jsme jim k tomu nakonec i zazpívali. Po představení maškar jsme pak stylizovaně zastřelili medvěda, protože ten přece vždycky za všechno může.
ostatkový průvod i s řezníkem
Letošní scénář byl ale oproti minulým letům trochu jiný. Vloni jsem byl v době ostatků na jarních prázdninách lyžovat a tak všemu velela jen samotná žena Bakuska (zřejmě kolegové najeli na genderovou vyváženost, která se teď všude ve světě tolik nosí) a letos jsem se jakože na lyžích vrátil za nimi a v průběhu průvodu mi dali zpět mou prasečí hlavu a pak po splnění úkolů jsem mohl i do kočáru a konečně jsem se pak ujal velení maškarám, tak jak to má při ostatkách správně být.
Ostatky mají v naší obci tradici. Vrátilo jim ji Divadlo Líšeň a po letech, kdy už masopustní průvod přestalo organizovat, se toho ujal spolek Líšeň sobě, kterým odvedl dobrou práci. Já jsem se k nim přidal na poslední chvíli, ani scénář jsem se pořádně nestačil naučit, ale naštěstí se nám improvizace zadařila a lidé nic nepoznali a někdy se tomu i zasmáli.
Přiznám se, že jsem měl obavu z toho, že mi do všeho bude „kecat ženská“, tedy že si nebudu moct dělat věci po svém a bude to jako doma, ale ono to tak hrozné nebylo a musím říct, že jsme se s Bakuskou nakonec hezky doplňovali a vše se povedlo a lidem se to snad i líbilo.
Ženské napekly koláčky, chlapi vzali do pohárků „slivovicu“ a svařák a kdo z přihlížejících chtěl, mohl si vzít. I do tance jsme je vyzvali. Průvod různých masek přihlížející snad dobře pobavil a poveselil.
za chvíli představíme všechny maškary a pak zastřelíme medvěda, který za všechno může
Masopust (lidově ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třítýdenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů, má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačka a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučným čtvrtkem, spojeným se zabijačkou a hostinou. Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok.
Masopustní neděle se obvykle nesla ve znamení tance a hudby, v některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody. Masopustní pondělí bylo ve znamení tzv. mužovských bálů (nesměli na ně svobodní mládenci ani děvčata, pouze ženatí a vdané). Jedním ze zvyků, které se na nich dodržovaly, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila do výšky, tím vyšší mělo být obilí na poli.
Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. (Zdrojhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Masopust)
