Článek
Povídal mi nedávno známý zajímavý příběh. Je mu přes padesát let a změnil práci. Už to nebylo nic lehkého, ale nějak se s tím „popasoval“ musí se prý učit nové věci na počítači neboť dříve pracoval v terénu a hodně jezdil a teď sedí v kanceláři a vykonává administrativní činnosti.
Předmětem mého vyprávění ale není mluvit o práci a o obtížích, které mého známého „na stará kolena“ čekají, co se týče výkonnosti a pracovních dovedností, i když i to by bylo na samostatný článek. Já se tu ale zaměřím na jiný problém, o kterém mi říkal.
Vedení ho osočilo z toho, že obtěžuje mladé dívky a dělá jim nemravné návrhy a kvůli tomu mu hrozí vyhazov. „Představ si, že si na mě asi stěžovala nějaká z asistentek, kterou jsem zval na oběd, chápeš to?“ sděloval mi naštvaně můj známý Ivo. Prý ji předtím ještě neúspěšně zval po práci na zmrzlinu. „Ale to je všechno, na zmrzlinu a na oběd, nešla se mnou a potvora si na mě ještě stěžovala, že ji obtěžuji a že jí způsobuji psychickou újmu,“ dušoval se mi můj známý, že to je všechno a opravdu nic jiného jí neprovedl.
Věřím mu, i když si vzpomínám, že když byl mladší, tak byl hodně na mladá děvčata, ale poslední dobou se z něj stal takový usedlý „pantáta“ kterého zajímá jen rodina, televize a pivo s kamarády. Jistě žádnou z nových kolegyň neosahával, nicméně si myslím, že těch neúspěšných pozvání mohlo být i víc. Tipoval bych, že se ještě neúspěšně snažil některou z mladých dívek po práci pozvat na skleničku, což bývala dříve jeho specialita.
„Zavolali si mě pak na kobereček a prý jestli toho okamžitě nenechám, bude se mnou ihned rozvázán pracovní poměr. Kvůli takové prkotině, chápeš to,“ kroutil nevěřícně hlavou můj známý. Protože splácí hypotéku a místo dlouho nemohl sehnat, tak zanechal veškerých snah a prý z opatrnosti od té doby s mladými kolegyněmi ani nepromluví, natož aby je někam zval. „Maximálně je pozdravím, ale už se s nimi vůbec nebavím, nestojí mi to za ty problémy,“ dušuje se můj známý.
Na tomto příběhu, který jsem ve zkratce takto zjednodušeně popsal, mne zaujala skutečnost, že muž ve středních letech (ale na věku tady asi nezáleží) se snadno může dostat do problémů kvůli návrhům mladším kolegyním, i když je považuje za zcela nevinné (ty návrhy). Připusťme, že tomu tak skutečně bylo a nic víc se nestalo, než tady popisuji. Přesto kontaktování a zvaní na schůzku, byt zcela nevinnou, jak se domnívá můj známý, způsobilo značné komplikace. Jednak je to tím, že můj známý je stará škola a to co mu běžně dříve procházelo a že toho bylo více a mnohem horšího, než mi řekl dnes, vždyť dříve často docházelo i k fyzickému kontaktu na pracovišti, mu dnes v kanceláři neprojde.
Mladé dívky jsou totiž přecitlivělejší a co nevadilo jejich maminkám v kanceláři, tak jejich dcerám vadí. A ještě jsem tu zapomněl zmínit jednu důležitou skutečnost a to, že on je nezval slovně nýbrž jim prý psal zprávy na email a to také mohlo působit jako obtěžování, když jí „vypisuje v pracovní době“ a ona mu buď neodpovídá vůbec anebo napíše jasné ne, což si můj známý vyloží jako třeba někdy příště a zkouší to dál.
A jaký máte názor vy na vztahy na pracovišti a co už je a co ještě není obtěžováním a nevhodným chováním staré školy, které způsobuje mladé generaci psychickou újmu? A jsou dnešní mladé dívky přecitlivělejší a přísnější než byly jejich maminky, které byly odolnější a kterým třeba ani nevadilo, když je kolega plácnul po zadku, zatímco jejich dcery z toho klidně udělají aféru?
Rada na závěr je, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Pokud se vyhnout uvedeným problémům, tak nesnažit se vůbec o nic chybou jistě v tomto případě nebude. Tak si to vezmi k srdci milý Ivo a energii, kterou věnuješ mladým dívkám raději věnuj práci a učení se novým věcem, které budeš brzy potřebovat. Máš rodinu a splácíš hypotéku, tak buď zodpovědný a mysli na ně.
To se mi to ale pěkně radí, když se mne to netýká. Tak držím palce Ivo…
