Článek
Podnikání na dluh, sázka na jednu kartu. Není vždy výhodné držet se pravidla „kdo neriskuje, nic nezíská“. Avšak co dělat, když se podnikatel ocitne ve finančních potížích a zároveň je i vaším zaměstnavatelem? Jak se bránit v této situaci a dosáhnout toho, co vám jako zaměstnanci náleží? Nevyplacená mzda těží na mnoha zaměstnancích.
Práva zaměstnance - znáte je všechny?
Předpokladem úspěšného domožení se práv je jejich znalost.
Znáte svoje práva? Nebo si to jen myslíte?
Přečtěte si tento článek:
Nevyplacená mzda a okamžité ukončení pracovního poměru
V nedávné době jsme v naší právní firmě narazili na nešťastné klienty, jimž zaměstnavatel neuhrazoval celou nebo část mzdy za odvedenou práci. Všichni tito klienti přicházeli s podobným postojem – „asi nemám jinou možnost než pokračovat v práci, že ano?“. Opak je pravdou. Zákoník práce má pro tyto situace předpisy a poskytuje zaměstnancům ochranu. Tuto ochranu zajišťuje § 56 zákoníku práce, který se zabývá tzv. okamžitým ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnance. Okamžité ukončení pracovního poměru může zaměstnanec uplatnit v dvou případech:
a. pokud ze zdravotních důvodů není zaměstnanec schopen dále vykonávat svou práci
b. pokud zaměstnavatel nevyplácí mzdu nebo plat zaměstnanci nebo jejich část do 15 dnů po uplynutí lhůty splatnosti
Našim klientům jsme, kvůli nevyplacené mzdě, doporučili ihned ukončit pracovní poměr podle písmene b. Toto ustanovení však obsahuje klíčový prvek, a to lhůtu 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy nebo platu.
Všichni klienti předpokládali, že termín splatnosti jejich mzdy odpovídá datu výplaty, které je nejčastěji stanoveno v pracovní smlouvě na 15. den v měsíci. Bohužel v tomto případě byli omylní.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době - jaké jsou podmínky
Jste ještě stále ve zkušební době?
Přečtěte si, jaké jsou podmínky zrušení v tomto případě:
Nesplacená mzda – termín splatnosti mzdy
Zákoník práce v § 141 stanoví, že mzda nebo plat, který je splatný po vykonání práce, musí být uhrazen nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl práva na mzdu nebo plat. Jaký je význam této ustanovení? Znamená to, že mzda nebo plat má být uhrazen ke konci měsíce, ve kterém má zaměstnanec nárok na příslušnou odměnu od zaměstnavatele. Takže pokud je v pracovní smlouvě dohodnut termín výplaty například na 15. 1., mzda má být splatná ke 31. 1.
Následně se musíme vrátit k lhůtě stanovené v § 56 odst. 1 písm. b. zákoníku práce a počítáme 15denní lhůtu od konce měsíce, ve které zaměstnavatel má možnost vyplatit mzdu nebo plat. V uvedeném příkladu tedy do 15. 2.
Možná se ptáte, jakým způsobem tento postup přináší výhody? Odpověď lze nalézt v § 56 odst. 2 zákoníku práce, který stanoví, že v případě okamžitého zrušení pracovního poměru náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, odpovídající délce výpovědní doby. Délka výpovědní doby musí být podle zákoníku práce minimálně 2 měsíce, ale může být i delší, často bývá dohodnuta na 3 měsíce. Nevyplacená mzda tak není jediným nárokem zaměstnance.
Po ukončení pracovního poměru je rovněž nutné se obrátit na příslušnou pobočku Úřadu práce.
Vymáhání pohledávek – návod (včetně VZORU výzvy)
Nic nefunguje a vy se musíte obrátit na soud?
Přečtěte si, jaký je proces vymáhání pohledávek.
V článku najdete i VZOR výzvy k úhradě.
Čtěte:
Závěr
Většinou doporučujeme našim klientům, aby spolu s okamžitým zrušením pracovního poměru zaslali zaměstnavateli také předžalobní výzvu k vyplacení dlužné mzdy a náhrady mzdy.
S úctou váš průvodce právem
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát
Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz
Zdroje:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění
