Článek
Mnohého jednotlivce po skončení pracovního poměru zajímá otázka, zda má nárok na odstupné. Nárok na odstupné vzniká v případě, že dojde k ukončení pracovního poměru buď výpovědí nebo dohodou, a to z důvodů stanovených zákonem. Podrobnosti o specifických důvodech, definici odstupného a postupu pro výpočet jeho výše jsou uvedeny v níže uvedeném článku.
Odstupné při výpovědi a jeho podstata
Jak lze pojmově charakterizovat odstupné? Jedná se o jednorázový finanční příspěvek, který zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při ukončení pracovního poměru. Klíčovým kritériem je, že ukončení pracovního poměru nespočívá ve vině zaměstnance. Zaměstnanec nemá nárok na odstupné, pokud mu bylo oznámeno ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení jeho povinností.
Odstupné má za cíl poskytnout zaměstnanci finanční podporu v období hledání nového zaměstnání. Nárok na odstupné však nezaniká ani se nijak nekrátí, i když zaměstnanec ihned po skončení jednoho pracovního poměru nastoupí do jiného nebo začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Důležitá není ani skutečnost, zda pobírá důchod nebo má jiný způsob finančního zabezpečení.
Existují však situace, kdy může být zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli již vyplacené odstupné. Dle ustanovení § 68 zákona č. 206/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, by k tomu mohlo dojít, pokud zaměstnanec po ukončení pracovního poměru opět začne pracovat pro stejného zaměstnavatele, a to i na základě dohody o pracovní činnosti.
Je však stanovena časová omezení - zaměstnanec je povinen vrátit odstupné nebo jeho část, pokud nastoupí do zaměstnání před uplynutím doby, na níž bylo odstupné založeno (viz níže uvedené). Výše této částky by se stanovila podle kalendářních dnů od nástupu do nového zaměstnání do uplynuté doby, která byla podkladem pro výpočet odstupného.
V jakých situacích vzniká nárok na odstupné při výpovědi?
Nárok na odstupné při výpovědi upravuje § 67 a další ustanovení zákoníku práce. Podle tohoto předpisu má zaměstnanec nárok na odstupné, pokud k ukončení pracovního poměru došlo v důsledku výpovědi udělené zaměstnavatelem z důvodů specifikovaných v § 52 odst. a) až c) nebo dohodou ze stejných důvodů. Dále platí, že podle § 6 odst. 2 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na vyšší odstupné v případě výpovědi ze důvodu uvedeného v § 52 odst. d) zákoníku práce.
O jaké výpovědi tedy jde? Zaměstnavatel má právo vypovědět pracovní vztah pouze ze důvodů výslovně stanovených zákonem, jak je uvedeno v § 52 zákoníku práce. Důvody výpovědi, které vedou k nároku na odstupné, zahrnují:
- Výpověď kvůli zrušení zaměstnavatele nebo jeho části.
- Výpověď v důsledku přemístění zaměstnavatele.
- Výpověď, protože zaměstnanec se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo jiných organizačních změn.
- Výpověď, protože zaměstnanec není schopen vykonávat svou dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, onemocněním z povolání nebo ohrožení touto nemocí, nebo dosáhl nejvyšší přípustné expozice na pracovišti stanovené rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví.
V případě ukončení pracovního poměru dohodou je doporučeno vždy uvést důvod, i když to není povinné. Uvedení důvodu vytváří zaměstnanci nárok na odstupné, aniž by bylo nutné jej dále prokazovat. Pokud důvod není uveden, nárok na odstupné sice nezaniká, ale důkazní břemeno se pro zaměstnance ztíží.
Je vhodné zdůraznit, že nárok na odstupné vzniká pouze v případě pracovního poměru založeného pracovní smlouvou. Dohody o pracích mimo pracovní poměr, například DPČ a DPP, nevedou k vzniku nároku na odstupné. Nicméně strany mohou tuto možnost sjednat i v dohodě, pokud si přejí.
Výpověď pro nadbytečnost - podmínky a možnosti obrany
Zajímá Vás podrobněji výpověď pro nadbytečnost? Přečtěte si tento článek:
Výše odstupného závisí na následujících faktorech:
- Průměrný výdělek zaměstnance: Výše odstupného se odvíjí od průměrného hrubého měsíčního výdělku zaměstnance. Tento průměr se stanovuje k prvnímu dni následujícímu po dni, kdy došlo k ukončení pracovního poměru. Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá nejprve určením průměrného hodinového výdělku, který se přepočítá na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin za jeden měsíc v průměrném roce (365,25 dnů). Následně se průměrný hodinový výdělek násobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, což vyjadřuje průměrný počet týdnů v průměrném roce.
- Délka trvání pracovního poměru: Ovlivňuje také délka trvání pracovního poměru. Důležité je rozlišení, zda pracovní poměr trval:
- méně než 1 rok,
- alespoň 1 rok a méně než 2 roky, nebo
- alespoň 2 roky.
Celková doba trvání pracovního poměru zahrnuje i dobu trvání předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla 6 měsíců.
Postup pro výpočet výše odstupného při výpovědi je následující:
Podle celkové doby trvání pracovního poměru a průměrného hrubého měsíčního výdělku se stanovuje výše odstupného podle následujících pravidel:
- Jednonásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trval méně než 1 rok.
- Dvojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky.
- Trojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
Demonstrativní příklad výpočtu odstupného:
Předpokládejme, že zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele 4 roky a obdržel v lednu výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele. Jeho nárok na odstupné se vypočítá následovně:
- Průměrný měsíční výdělek: Za relevantní období říjen, listopad, a prosinec je potřeba určit hrubý měsíční příjem pro každý z těchto měsíců. Předpokládejme, že zaměstnanec pracoval minimálně 21 dní v každém z těchto měsíců, a průměrný hrubý měsíční výdělek za toto období činí 26 266 Kč.
- Délka trvání pracovního poměru: Délka trvání pracovního poměru je 4 roky. Průměrný měsíční výdělek 26 266 Kč se násobí 3, což vede k celkové částce odstupného ve výši 78 798 Kč.
Zaměstnanec tedy má nárok na odstupné ve výši 78 798 Kč. Je také možné využít online kalkulačky pro výpočet výše odstupného. Již jsme dříve zmínili, že odstupné náleží i při ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou ze stejných důvodů, avšak s odlišnými podmínkami, přičemž výše odstupného v tomto případě činí nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku.
Práva zaměstnance - znáte je všechny??
Znáte všechny svoje práva? Kdo nezná svoje práva, nemůže se jich domáhat …
Závěr
Je pro zaměstnance klíčové mít povědomí o svých právech, která mu mohou usnadnit přechod z jednoho zaměstnání do druhého. Právo na odstupné představuje významnou finanční pomoc, a proto v případě, že máte pochybnosti ohledně oprávněnosti nároku na odstupné nebo pokud cítíte, že byly vaše práva z pracovněprávních vztahů nějak omezena, není důvod váhat a měli byste vyhledat odbornou pomoc.
S úctou váš průvodce právem
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát
Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz
