Článek
Závěť je jedním z právních dokumentů pro případ úmrtí. Jde o vyjádření vůle jednoho člověka, který v ní určuje jednu nebo více osob jako své dědice. V případě, že zůstavitel vytvoří závěť týkající se celého svého majetku, tak závěť má přednost před dědickou posloupností stanovenou zákonem. Je však důležité si uvědomit, že do pozůstalosti patří nejen majetek, ale také dluhy zůstavitele.
Druhy závětí
Existují různé typy závětí. Občanský zákoník se v ustanovení § 1532 a následujících věnuje několika typům závětí, ale co se týče jejich právního účinku, jsou všechny stejně platné, aniž by některý byl nadřazeným typem.
Holografní závěť (vlastnoruční)
Vytvoření holografní závěti je velmi snadné, protože ji může napsat a podepsat sám zůstavitel. Klíčovým požadavkem je, aby byla celá napsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele. Není možné ji nahradit tím, že by byla napsána na počítači, vytisknuta a poté jen podepsána zůstavitelem.
Alografní závěť
Alografní závěť je taková, kdy zůstavitel může svou poslední vůli napsat na počítači a poté ji podepsat. Rozdíl spočívá v tom, že zůstavitel je povinen před dvěma svědky prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli. Oba svědkové se také podepíšou pod závětí a potvrdí, že se jedná o svědky zůstavitelovy poslední vůle.
Je důležité vybírat svědky pečlivě, protože musí být svéprávnými osobami a nesmí být zároveň povolanými dědici ve závěti. Ideálně ani osoby blízké.
Závěť notářským zápisem
Kromě variant závětí, které může zůstavitel sepsat sám doma, existuje i závěť, která musí být zaznamenána notářem ve formě veřejné listiny. Jak název naznačuje, tato závěť vyžaduje zásah notáře. Původní dokument zůstává uložen u notáře, a informace o jeho sepsání je zaznamenána v Evidence právních jednání pro případ smrti. Tato evidence zahrnuje nejen závěť, ale také dědické smlouvy, jmenování správce pozůstalosti a smlouvy o zřeknutí se dědických práv. Notář má povinnost ověřit, že závěť byla pořízena rozvážně, seriózně a bez nátlaku předtím, než ji sepsal.
Závěť privilegovaná
Tento typ závěti je obvykle určen pro osoby, které čelí akutnímu ohrožení života a nemohou vytvořit závěť klasickým způsobem (jako uvedeno výše). Jedná se o takzvanou „závěť s úlevami“.
Privilegovaná závěť může být ústní, ale musí být zaznamenána před alespoň třemi svědky, kteří potvrdí, že zůstavitel vyjádřil svou poslední vůli. Tento typ závěti se obvykle používá v nepředvídaných situacích, například při dopravní nehodě, kdy zraněná osoba sděluje svou poslední vůli třem svědky. Významnou podmínkou pro platnost ústní závěti je, že musí být vytvořena v nečekané situaci; nepoužívá se v případech, kdy zůstavitel dlouhodobě trpí závažnou nemocí a až na konci svého života se rozhodne vytvořit ústní závěť. Platnost této závěti je omezena na dva týdny po odstranění jakéhokoli rizika pro zůstavitele a kdy je schopen vytvořit „standardní“ závěť.
Další možností je závěť vytvořená před starostou, při přítomnosti dvou svědků. Platnost této závěti je prodloužena na tři měsíce ve srovnání s ústní závětí. Tříměsíční platnost má i závěť vytvořená na palubě lodi, letadla nebo během válečného konfliktu, která se zaznamenává do palubního nebo lodního deníku.
Základní podmínky závěti
Závět musí jasně identifikovat autora, ideálně uvést jeho celé jméno, příjmení, datum narození a trvalé bydliště. Dále musí autor závěti jednoznačně určit dědice a alespoň stanovit jejich podíly na dědictví, aby nevznikly pochybnosti.
Závět mohou pořídit osoby starší 15 let, avšak pouze formou notářského zápisu. Stejně platí pro osoby s omezenou svéprávností. Závěť musí vždy vycházet z dobrovolné vůle zůstavitele, být srozumitelná a konkrétní. Dříve bylo povinné uvádět datum vytvoření závěti, ale dnes už to neplatí. Nicméně se obvykle doporučuje zahrnout datum, aby se předešlo nejasnostem po smrti zůstavitele, kdy může být několik závětí a neví se, která je ta „nejnovější“ a platná.
Při vytváření závěti je také důležité mít na paměti práva nepominutelných dědiců, což jsou děti zůstavitele a v jejich nepřítomnosti jejich potomci. Tyto osoby mají nárok na svůj zákonný podíl, i když byly opomenuty v závěti. Nezletilý nepominutelný dědic má nárok na ¾ svého zákonného podílu, zatímco zletilý dědic má nárok na ¼ zákonného dědického podílu.
Spoluvlastnictví
Přemýšlíte, že nějaký majetek odkážete více osobám najednou? Typicky byt nebo rodinný dům? Než to uděláte, přečtěte si jaké jsou potenciální problémy se spoluvlastnictvím bytu nebo rodinného domu:
Protiprávní jednání zkracující dlužníka
Nastaly ohledně majetku nebo dluhů, které jsou předmětem dědictví nějaké „machinace“? Přečtěte si, jak se proti nim bránit:
Anulace závěti
Závěť může být kdykoli zrušena zůstavitelem. To zahrnuje možnost doplnit obsah závěti, provést změny, nahradit ji novou závětí nebo ji explicitně odvolat bez náhrady. Nová závěť nemusí mít stejnou formu jako ta původní; to znamená, že závěť alografní (sepsaná před alespoň dvěma svědky) může nahradit závěť holografní (sepsanou ručně). Ovšem k výslovnému odvolání závěti je třeba dodržet formu, která je vyžadována pro vytvoření závěti. Mlčky lze závěť odvolat tím, že zůstavitel jednoduše zničí svou stávající závěť, například roztrháním písemného dokumentu. Pokud byla závěť zaznamenána notářem, lze ji odvolat tím, že notář vrátí závěť zpět zůstaviteli.
Závěr
Občanský zákoník poskytuje několik možností pro vytvoření závěti. Důležité je však nejen vybrat správný typ závěti, ale také pečlivě zvážit její obsah. Musí být jasné, kdo závěť pořizuje, kdo jsou dědici a jaké mají jejich podíly. Obsah závěti může být často největším problémem a příčinou neplatnosti závěti, zejména kvůli nesrozumitelnosti. Proto doporučujeme konzultovat obsah závěti a zajistit, aby skutečně odrážela vůli zůstavitele a po jeho smrti měla zamýšlené následky.
S úctou váš průvodce právem
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát
Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz
