Článek
Předěl mezi zimou a jarem je totiž ten nejideálnější čas pro bylinné lesní patro, které ještě nestíní listí z keřů a stromů.
Všechny krásky, které se objevují v článku, jsem našla na cca 1 km2 na kraji Moravského krasu. Možná u vás nekvetou všechny, ale určitě jich alespoň část potkáte i na své procházce.
Ladoňka sibiřská (foto v úvodu) sice není původem ze Sibiře, ale k nám se opravdu dostala z východu. Jejím domovem je Kavkaz, odkud se přes střední Rusko a Ukrajinu dostala až k nám. Sice se často pěstuje jako okrasná rostlina, ale rychle dokáže zplanět a vytváří sytě modré koberce. Její využití coby léčivky není známo. Ladoňka sibiřská – Wikipedie (wikipedia.org)
Prvosenka jarní neboli lidově petrklíč je naopak u nás doma odpradávna. Jenže se jí málem při intenzivním zemědělství a lesnictví podařilo vyhubit. Dnes patří mezi vzácné a chráněné rostliny. Pokud ji objevíte, netrhejte ji a vraťte se na místo za pár let. Díky tomu se pak můžete těšit třeba na krásně rozkvetlou stráň, protože se dobře rozmnožuje. Naopak násilné přesazování - třeba do zahrádky - jí škodí, tam si raději pořiďte některý z barevných kultivarů.
V lidovém léčitelství se petrklíč používal na záněty dýchacích cest. Prvosenka jarní – Wikipedie (wikipedia.org)
Jaterník podléška je jednou z nejotužilejších jarních rostlin, zpravidla se objevuje už na přelomu února a března. Svůj název dostal podle listů, které připomínají tvarem játra. Odvar z nich se také užíval v lidovém léčitelství právě na jaterní choroby.
Letos - díly „zblázněnému počasí“ se jindy už odkvetlé trsy jaterníků „potkaly“ s obvykle později kvetoucími sasankami hajními. Jaterník podléška – Wikipedie (wikipedia.org)
Sasanka hajní patří k nejrozšířenějším jarním rostlinám, její bílé hvězdicové květy doslova září. Její krásu chrání jed, který při kontaktu s lidskou kůží vytváří špatně se hojící puchýřky. Ještě horší je to, pokud byste si „sasankovou rukou“ sáhli do očí - výsledkem by byl zánět spojivek.
Naši předci věděli, že usušenou sasanku mohou používat pro zmírnění revmatismu, ale zdaleka nepřinášela tolik úlevy, jako současné léky, a proto už se k léčbě nevyužívá. Sasanka hajní - Anemone nemorosa | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |
Barvínek menší, řečený brčál, je plazivou rostlinou, která se občas pěstuje jako půdokryvná. Možná vás ale překvapí, že má i mimořádné postavení coby léčivka. Extrakt z něj slouží v řadě léků ke snižování vysokého tlaku.
Jeho příbuzný - barvínkovec růžový - pro změnu účinně pomáhá při chemoterapii, proto souží mj. k léčbě leukémie. Barvínek – Wikipedie (wikipedia.org)
Plicník lékařský dnes roste především planě, ale dřív byste ho našli v každé venkovské zahrádce. Pro naše předky byl nezastupitelným pomocníkem při všech nemocech dýchacího traktu, dokázal totiž tišit kašel, usnadňovat odkašlávání a regenerovat podrážděné sliznice. Mimoto má i dezinfekční schopnosti - odvaru z něj se používalo k ošetřování hnisajících ran. Plicník lékařský – Wikipedie (wikipedia.org)
Violka vonná, řečená lidově fialka, je další z drobných potěšení, kterým vyhovuje vlhko a stín. I ona měla od středověku místo ve většině zahrádek, kde se skromně krčila třeba pod stromy. Lidé dodnes milují její vůni, o kterou ale podle lidové tradice květy přicházejí po první jarní bouřce.
Ani fialka nechybí mezi léčivkami pro své zklidňující schopnosti, ale mnohem známější je její uplatnění v kuchyni. Když si nasbíráte několik čerstvě rozkvetlých violek a dáte je do skleničky s cukrem, kterou dobře uzavřete, za pár týdnů budete mít do pečení přírodně aromatizovanou přísadu. Violka vonná – Wikipedie (wikipedia.org)
Možná máte modřenec spojený jen se zahradními kultivary, ale jeho širokolistá varianta je původní rostlinou na jihu Moravy, kde kromě lesů roste třeba i ve vinicích.
Není sice známo, že by tím nějak prospíval chuti výsledného nápoje, ale minimálně při pohledu na dosud holé keře vinné révy dodá dlouhým řadám vinohradu na svěžím odstínu. Modřenec širolistý – Wikipedie (wikipedia.org)
Pokud si chcete z jarního lesa něco odnést, možná si natrhejte pár mladých listů jahodníku obecného. Doma je stačí přelít horkou vodou, nechat chvíli odstát a budete mít lahodný jarní čaj, který vám nejen vyžene zimu z těla, ale pomůže vám třeba i s problémy žlučníku, střev a močových cest. Jahodník obecný – Wikipedie (wikipedia.org)
Na závěr bych se ještě ráda vrátila k reakcím na článek Babí pysk metlou na kurděje, bradavice a hemeroidy - Seznam Médium, kde čtenáři zaměňovali orsej se známějším vlaštovičníkem, dle tradice také potlačujícím bradavice.
Na rozdíl od nízkého orseje (cca do 15 cm), který vyrůstá brzy zjara (začátek března), si na vlaštovičník, jehož čerstvé „mléko“ objevující se po utržení rostliny by mělo fungovat na bradavice, musíte počkat až do dubna. Tehdy se objevují cca 40 cm vysoké rostliny se zářivě žlutými květy.
Ale musím vás zklamat, účinek vlaštovičníku na bradavice patří spíš do legend. Sama jsem ho několikrát zkoušela a neúčinkoval, což jsem si později potvrdila i v odborné literatuře.
Naopak i v případě vlaštovičníku platí, že je třeba si na něj dávat z důvodu jedovatosti velký pozor - zvlášť se vyvarovat kontaktu s očima. Vlaštovičník větší – Wikipedie (wikipedia.org)
Pro další informace: