Článek
Velezrádná řeč?!
Co to bylo za lidi, jak a čím žili, co je přivedlo do dnes již legendární České družiny? Spoustu otázek vyvolává léty poznamenaný snímek praporu České družiny, vzniklé v srpnu 1914 v Kyjevě. Hrdě jej nese první praporečník Jaroslav Hejduk.
Především to byli vlastenci. Snílkové s obrovskou vizí – zlepšit postavení vlastního národa, změnit stávající poměry v domovině. Nebáli se za svým velkým snem jít. Právě oni stáli na počátku boje za samostatné Československo.
Otakar Husák, ve Varšavě vůdčí činitel Čechů, kteří osvobození vlasti viděli „uskutečnitelné jen pomocí dobrovolníků s puškami v rukou … říkával, že budeme-li stále jen řečnit a schůzovat, nic nedokážeme“, zapsal si starodružiník Adam Kříž.
Při jedné schůzi, na níž Ing. Husák vyjasnil postavení Čechů v monarchii, zdůraznil, že nelze setrvávat v pasivitě a jen přihlížet, jak se události vyvíjejí, „volal přesvědčivě a důrazně všechny do řad ruského vojska, do otevřeného boje proti Rakousku“.
Mnozí z přítomných byli zděšeni. Domnívali se totiž, že bude mluvit o tom, jak „stařičkému císaři v těžké chvíli přispěti ku pomoci“ a zatím Husákova řeč některým zněla velezrádně, až buřičsky.
„Přiznejme si, že v té době naši lidé ve velké většině revolucionáři nebyli…,“ komentuje upřímně Adam Kříž a ulevuje si: „Je nejvyšší čas, že ta válka začala, vždyť za dvě či tři léta bychom se utopili všichni v tom rakouském bahně.“
Na přímou Husákovu výzvu, aby ti, kteří se rozhodli dobrovolně vstoupit do ruského vojska, podepsali prozatímní přihlášku, se z celé varšavské kolonie našlo jen třicet šest krajanů. Byli odhodláni své síly a životy zasvětit boji za spravedlivou věc Ruska a s ním za lepší budoucnost svého národa.
Křížův deník, popisující odhodlání Čechů žijících v době vypuknutí první světové války ve Varšavě, bojovat s Rakousko-Uherskem po boku carského Ruska, je obrazem první jednotky československého zahraničního odboje - České družiny. Válečné záznamy popisují boj, na jehož konci se zrodilo samostatné Československo.
Ze zajetí do legií
Osudného 28. října 1914 Josef Rak u řeky Sanu, mezi městem Nizkem a vsí Malčí, padl do ruského zajetí. Také si vedl deník, v němž barvitě popisuje válečné hrůzy i strašlivě podmínky zajetí na Sibiři.
Dne 2. října 1917 se přihlásil do československé armády legionářské. Týdny a měsíce plynuly nabity událostmi. Následující řádky svědčí nejen o Rakově pozorovacím talentu, ale také o hloubce prožitku, smyslu pro detail.
„… Sníh padá hustěji a znemožňuje rozhled po nejbližším okolí. … jen tajga zlověstně vinoucí se jako černý had mocněji hučí. … Kolik takových nocí ještě prostojíme na sibiřské magistrále, ochraňujíc hlavně sami sebe, ale zároveň pod naší ochranou páše se mnoho ukrutností ze strany vládních vojsk nepočínajících si o nic lépe než ty bandy, proti kterým oni bojují. Ubohý lid – nešťastná země. … - Kdy přijde ta doba vzájemného poznání a shody – najde-li se člověk, který přivede Rus ke skutečnému „vzkříšení“.
Československé legie ve Francii
Čs. legie vznikly především jako prostředek v boji za osamostatnění Čechů a Slováků z pod rakousko-uherské nadvlády. Jejich bojové aktivity se staly stěžejním argumentem při jednáních Masarykovy politické reprezentace o československé samostatnosti. Coby vojáci ještě neexistujícího státu legionáři jeho vznik vybojovali na ruské, francouzské a italské frontě.
Večer dne 29. 6. 1918 francouzská vláda jako první uznala právo Čechů a Slováků na vybudování nezávislého a svrchovaného státu v historických hranicích jejich zemí.
O den později francouzský prezident Raymond Poincaré uznal Československou Národní Radu svrchovaným orgánem Československé vlády. Dne 30. červen 1918 na pláni u Darney nastoupilo na 6000 vojáků čs. střelecké brigády, aby před odjezdem na frontu převzali bojový prapor 21. československého střeleckého pluku a složili slavnostní přísahu. Byl to pro ně den mezinárodního uznání jednotky. Několik měsíců před oficiálním vznikem samostatné republiky.
DARNEY – kolébka Československa
Podle Francouzů jí městečko svým způsobem je. Právě tady totiž zazněla „předehra“ k vyhlášení nezávislosti Čechů a Slováků 28. října 1918.
Dne 29. června 2008 se v Darney uskutečnila slavnostní vzpomínková akce na událost, která se zde před devadesáti lety odehrála. Doprovázela jsem na ni čs. válečné veterány. Tehdejší starosta městečka Herve Buffe ocenil, že právě v jeho městě byl vybudován památník, úzce spojený s historií bývalého Československa.
Francouzskou vládu při pietní vzpomínce zastupovala státní tajemnice – ministryně pro rodinu Nadine Morano. Zaujala nás „drobností“. Kolem pomníku zvědavě pobíhaly místní děti v kraťasech a tričkách. Paní Morano učinila gesto u nás nevídané. Děti pozvala, aby spolu s ní položily věnec. Nijak je to nezaskočilo. S vážnou tváří, důstojně, paní ministryni doprovodily. I zdánlivou maličkostí lze učit slušnému chování a dějinám současně.
Zdroj: VHU PRAHA; Darney má nový památník připomínající naše legionářské tradice | Ministerstvo obrany (army.cz); Československé legie | Odbor pro válečné veterány a válečné hroby MO (army.cz); Histoire et patrimoine (darney.fr); Deník legionáře Adama Kříže, vydala Československá obec legionářská, 2014; Josef Rak malíř, voják, legionář, s podtitulkem Vzpomínky, kresby a fotografie z let 1911–1920, dokument v roce 2009 k vydání připravili Klára Raková a Bořivoj Rak, za technické spolupráce Lukáše Raka. O grafickou úpravu se postarala ALL IN AGENCY. Vytiskl Typos, tiskařské závody, s. r. o.
