Článek
První roli získala už jako čtyřletá v černobílé Babičce
Narodila se jako Helena Málková do rodiny legionáře, který sloužil v cizinecké legii až v daleké Africe. Jeden místní šaman mu prý předpověděl, že z jeho dcery bude umělkyně. Věštecké schopnosti měla také Helenina matka Draga. Ta pocházela ze Srbska a její předtucha o ničivém náletu v jejich ulici zachránila během druhé světové války život celé rodině. Všichni totiž museli druhý den na její přání zůstat doma a poté jen s hrůzou koukali, jak sousední budovy zničilo silné bombardování. Budoucí velká herečka získala svou první filmovou roli už ve svých čtyřech letech, kdy se objevila před kamerou v Čápově zpracování románu Babička, kde v hlavní roli zazářila Terezie Brzková. Točilo se v Ratibořicích a Helena si ve snímku, který se ve své době stal přímo celonárodní událostí se silným vlasteneckým podtextem, zahrála jedno z Kudrnových dětí. Helena Růžičková se v dětském věku také úspěšně věnovala baletu. Navštěvovala soukromou baletní školu a tančila dokonce i v Národním divadle.
Ze zubní laborantky se stala jedna z nejpopulárnějších českých hereček
Heleniny velké plány na studium medicíny či herectví se neuskutečnily kvůli jejímu třídnímu původu a místo lékařky se z ní stala zubní laborantka. Tuto profesi brzy vyměnila za práci divadelní choreografky v Mladé Boleslavi a v divadle v Příbrami se zkusila živit jako osvětlovačka. I když nevystudovala žádnou hereckou školu, její výjimečný talent ji stejně dostal na jeviště Činoherního klubu, kde hostovala. V sedmdesátých letech se krátce stala členkou Divadla Na zábradlí, ale převážná část její herecké práce se odehrávala před televizní a filmovou kamerou. Z temperamentní Heleny Růžičkové se brzy stala jedna z našich nejobsazovanějších hereček. Diváci ji mohli vidět třeba jako Annu Urbanovou v oblíbeném československém televizním seriálu Vlak dětství a naděje a v Dívce na koštěti se z ní stala pacientka na psychiatrii, která tam marně čekala na Kryštofa Kolumba. V komedii Příště budeme chytřejší, staroušku! si jako hospodská Julinka zvaná Twiggy zahrála po boku pohádkového Krakonoše Františka Peterky.
Kvůli roli podnikla exkurzi do Bohnic
Jednou z nejslavnějších rolí Heleny Růžičkové byla postava Heduš z komediální trilogie o povedené rodině Homolkových. Příhody ze života jedné obyčejné pražské rodiny se dočkaly obrovské divácké odezvy a hlášky, které ve filmech zazněly, přes noc zlidověly. Hedušina uťápnutého manžela ztvárnil herec František Husák a jak později Helena Růžičková vzpomínala, natáčení si všichni zúčastnění náramně užili a před kamerou často improvizovali. Jednou z mnoha dalších Heleniných známých rolí byla vyšinutá vražedkyně Fany Stubová ve sci-fi komedii režiséra Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova! Aby herečka svou postavu zahrála opravdu dokonale, neváhala dokonce navštívit psychiatrickou léčebnu v pražských Bohnicích.
Hlášky staré Škopkové baví dodnes
Helena Růžičková se v roce 1987 objevila jako čarodějnice v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, která se inspirovala námětem spisovatele Jana Drdy. Některé scény se odehrávaly na hradě Bouzov, který se stal mezi filmaři poměrně vyhledávaným místem a natáčela se zde mimo jiné například i známá pohádka O medvědu Ondřejovi nebo dobrodružná fantasy série o odvážné princezně Fantaghiro. Dodnes populární snímek režíroval Zdeněk Troška, který stál také za trilogií letních komedií Slunce, seno… Už první díl z roku 1984, nesoucí název Slunce, seno, jahody, se stal diváckým hitem, takže o pět let později se natočil druhý film, který na ten první volně navazoval. Jmenoval se Slunce, seno a pár facek a stará Škopková v podání Heleny Růžičkové před kamerou rozdávala rány skutečné, jak vzpomínali její kolegové. Filmovou sérii v roce 1991 uzavřela poslední z komedií Slunce, seno, erotika, která se částečně natáčela až v Itálii. Představitele svého filmového manžela si Helena vybrala sama. Vynikajícího herce Stanislava Třísku, který stejně jako ona neměl žádné herecké vzdělání, ukázala režisérovi Troškovi na fotografii z jednoho dřívějšího společného natáčení a bylo rozhodnuto. Se Zdeňkem Troškou pojilo herečku letité a blízké přátelství. Poznali se, když byl slavný režisér ještě studentem. Helena si rozuměla i s Troškovými rodiči, kteří žili v jižních Čechách. Venkovský život se jí zalíbil, tak si s manželem v obci Slatina na Horažďovicku pořídila chalupu, kde to velice milovala. I místní měli slavnou herečku v oblibě a rádi na ni vzpomínají, proto jí ve Slatině udělili in memoriam čestné občanství.
Po matce zdědila věštecké schopnosti
Svého životního partnera našla Helena Růžičková v pomocném režisérovi Jiřím Růžičkovi, kterého si v polovině padesátých let vzala za manžela. Za svědkyni jí tehdy šla její dobrá přítelkyně Jiřina Bohdalová. Rok po svatbě se manželům narodil syn Jiří, který se vydal také na hereckou dráhu. Stejně jako jeho matka trpěl i on morbidní obezitou a jeden čas vážil téměř 300 kilogramů. Společně jezdili na zájezdová vystoupení a často spolu také stáli před filmovou kamerou. Když Helena Růžičková onemocněla zákeřnou rakovinou, bojovala s ní statečně. Během své léčby napsala několik knih a založila nadaci Slon, která měla přispět ke zkvalitnění života postižených a jinak znevýhodněných dětí. Po své srbské matce zdědila věštecké schopnosti a lidem četla osud z karet, čísel nebo kávové sedliny. Předpověděla prý i smrt syna Jiřího, který zemřel v roce 1999. Helena Růžičková ho přežila o pět let. V roce 2004 ve svých sedmašedesáti letech podlehla selhání ledvin.
Zdroje:
JIRAS, Pavel. Barrandov-Oáza uprostřed běsů III. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-7451-354-1
