Článek
Láska navzdory tradicím
Hrabě Heinrich Coudenhove-Kalergi působil jako velvyslanec Rakousko-Uherska v různých zemích světa, ale až Japonsko se pro něj stalo osudové. Seznámil se zde totiž s mladinkou dcerou místního obchodníka se starožitnostmi Mitsuko Aoyama, která ho na první pohled uchvátila svou exotickou krásou a zajisté také nepochybnou inteligencí, kterou prokázala v pozdějších letech, kdy se dala do studia jazyků, matematiky a dokonce i práv. Sám hrabě byl považován za velmi vzdělaného muže, byl zcestovalý a mluvil 18 jazyky, mezi nimi například turečtinou nebo arabštinou a samozřejmě také japonštinou. Mitsuko se narodila 7.července 1874 v Tokiu a dokonce se měla stát gejšou, tedy profesionální společnicí, která baví muže svým tancem a zpěvem nebo hrou na hudební nástroje. Gejši byly vzdělávány ve speciálních školách k tomu určených a pro japonského muže bylo známkou prestiže, mohl-li si jejich společnost dovolit.
Novodobá gejša - obličej a šíje s bílým make-upem, rty vypadající menší než ve skutečnosti, pracný účes a typické kimono. I dnes je doprovod gejši na obchodní jednání pro muže známkou prestiže. Ilustrační foto
Mitsuko se gejšou nakonec nestala, ale v 17 letech se bezhlavě zamilovala do o 15 let staršího hraběte Heinricha. Láska to byla vzájemná, ale zamilovaný pár musel bojovat s nesouhlasem obou rodin i se společenskými předsudky. Heinrich si nakonec vymohl souhlas k sňatku od rakouského i japonského ministerstva zahraničí a dokonce také od samotného papeže a svou vyvolenou pojal za manželku v roce 1892 v Tokiu. Z krásné Japonky Mitsuko učinil hraběnku Coudenhove-Kalergi.
Mitsuko s Heinrichem se i přes pozdvižení v obou rodinách, které jejich vztah vyvolal, nakonec vzali. Na svatební fotografii je zvěčnil neznámý autor.
Po čtyřech letech v Japonsku hrabě Coudenhove-Kalergi opustil svou diplomatickou funkci a spolu se svou ženou a dvěma dětmi, které se manželům stihly narodit, se roku 1896 odstěhoval do Čech, kde převzal rodové panství v západočeských Poběžovicích. Mitsuko se musela přizpůsobit evropskému stylu života, ještě před sňatkem se nechala pokřtít a přijala jméno Marie Tekla. Do Čech si ale přivezla krom své sbírky knih také některé japonské zvyky, což jí manžel - velký milovník Orientu - jistě neměl za zlé.
Mitsuko musela překonat veliké kulturní rozdíly a zvyknout si na evropský způsob života. Na Japonsko ale nikdy nezapomněla. Ilustrační foto
Zámecká paní
V Poběžovicích rodina rychle zdomácněla a mladá hraběnka trávila čas tím, že se vzdělávala, ale také malovala okolí svého panství. Manželé byli velice společenští a na zámek často zvali spoustu hostů z té nejvyšší společnosti, pořádali hony nebo návštěvovali sídelní město Rakousko-Uherska, Vídeň, kde byla Mitsuko oblíbeným zpestřením plesů a večírků pro svůj exotický původ i zjev. Postupně se jí narodilo dalších pět dětí, byla tedy sedminásobnou matkou, ale na její štíhlé postavě se to nepodepsalo a udržela si ji až do smrti. Byla oddanou matkou i manželkou, bohužel její štěstí v novém domově nevydrželo dlouho. Hrabě Heinrich zemřel náhle, teprve ve svých 47 letech, a zanechal mladou vdovu v cizí zemi se zámkem a panstvím na krku. Zdrcená Mitsuko se musela vzchopit a ujmout se správy zděděného majetku, aby ho mohla zachovat pro své děti. Úkol to nebyl vůbec jednoduchý, pokud vezmeme v úvahu její postavení ženy a navíc cizinky.
Exotická hraběnka Mitsuko v šatech podle tehdejší poslední evropské módy na dobové fotografii neznámého autora.
Panství ale udržela a po skončení 1. světové války ho předala nejstaršímu synovi, který zámek vlastnil až do konce 2. světové války, kdy byl rodině odebrán. To už ale hraběnka Mitsuko byla několik let po smrti. Zemřela totiž roku 1941 v Rakousku, kam se po vzniku Československa po roce 1918 uchýlila. Bylo jí 67 let.
Japonka i Evropanka
Příběh krásné Mitsuko, která kvůli lásce opustila Japonsko a stala se tak jednou z prvních Japonek, které kdy vstoupily na evropskou půdu, významně ovlivnil i samotnou Evropu. Z manželství s Heinrichem totiž vzešel jeden z hlavních představitelů myšlenky sjednocené a mírové Evropy - Panevropy - předchůdkyně budoucí Evropské unie. Richard Coudenhove-Kalergi, syn Mitsuko a Heinricha, dokonce navrhl Beethovenovu Ódu na radost jako evropskou hymnu. Skutečně se jí později stala. Tato neobyčejná cizinka nám do Čech nepřivezla jen závan Orientu, ale přivedla na svět muže, který stál u zrodu moderní Evropy.
Poběžovický zámek dnes. Málokdo ví, že právě v malém městečku v západních Čechách vyrůstal původce myšlenky na sjednocenou Evropu.
Zdroj : www.zamekpobezovice.cz, www.wikipedia.cz pod hesly Micuko Aojama a Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi
