Článek
Dívka z lepší rodiny
Krátký život Marie Alexandrine, baronesy von Vetserové, které všichni říkali domácky Mary, začal dne 19. března roku 1871 v rakouském sídelním měste Vídeň. Narodila se do velice bohaté rodiny diplomata z Bratislavy a díky tomu jejich domácnost mohli navštěvovat soukromí učitelé, kteří měli za úkol mladou dívku vzdělávat. Za tím účelem později navštěvovala i Ústav šlechtičen, kde se měla připravovat na svou budoucí úlohu dámy velkého světa.
Budoucí milenka rakouského následníka trůnu Mary Vetserová ve večerních šatech. Podle okolí se jednalo o velice přitažlivou dívku.
Maryina matka Helena pocházela z rodiny bohatých bankéřů obchodujících v Orientu a k jejím předkům patřili kromě Angličanů také Řekové a Italové, od kterých Mary zřejmě podědila svou snědou pleť a černé vlasy. Když byla dítětem, její matka Helena se postarala o pořádný skandál, když měla krátký románek s tehdy mladičkým korunním princem Rudolfem. Zřejmě měly stejný vkus, jelikož také Mary se o pár let později do rakouského následníka trůnu bezhlavě zamilovala. A láska to byla osudová.
Pohádkový princ
Jako dnes dívky šílí po zpěvácích nebo hercích, ke konci 19. století nebylo ve Vídni většího idola než byl sám syn rakouského císaře. Také Mary, stejně jako většina jejích vrstevnic, sbírala Rudolfovy fotografie a vystřihovala si články z novin, které o něm vyšly.
Rakouský korunní princ Rudolf na dobové fotografii. I když to nebyl prvoplánový krasavec, ženy po něm šílely. Měl totiž charisma.
Mezi její veliké záliby patřily kromě krasobruslení také dostihy, a právě jedny takové v dubnu 1888 znamenaly začátek vztahu s o 12 let starším ženatým princem. Tam se totiž poprvé spatřili a za nějakou dobu se Mary odvážila poslat Rudolfovi zbožňující dopis se žádostí o schůzku. Odpověď přišla záhy, jelikož i princ byl mladou baronesou okouzlen. První dostaveníčko si domluvili v oblíbeném vídeňském parku Prátr, který sloužil místním obyvatelům jako rekreační oblast už od dob Josefa II., který ji Vídeňákům v roce 1799 věnoval. Byl plný houpaček, kolotočů a hospůdek a stal se brzy hojně navštěvovaným místem, kde by se budoucí milenci mohli snadno ztratit v davu. K setkání ale nakonec došlo v Hofburgu.
Koncem 19. století byla ruská kola oblíbená po celé Evropě. Obří kolo ve vídeňském Prátru je z roku 1897 a tou dobou šlo o největší ruské kolo světa.
Láska až za hrob
Scházeli se potom pravidelně a sedmnáctiletá Mary tomuto nerovnému vztahu čím dál tím víc propadala. Byla bláznivě zamilovaná a pro Rudolfa byla ochotná udělat cokoliv. Doslova. Třicetiletý princ v ní ale lásku svého života rozhodně neviděl. Souběžně se vztahem s mladinkou baronesou se stýkal se spoustou dalších svých milenek. Jen ona mu ale byla natolik oddaná, že se rozhodla jít spolu s ním na smrt. Tento nemocný a beznadějí zmítaný muž, který viděl své postavení jako bezvýchodné, měl pro svůj úmysl osobní i zdravotní důvody, ale Mary Vetserová měla důvod jen jeden- lásku. Lásku k muži, který v tomto životě nikdy nemůže být její. Slibila mu, že spolu s ním spáchá sebevraždu.
Mladinká baronesa milovala módu, krasobruslení a dostihy. Kvůli své beznadějné lásce se všeho vzdala a zvolila si smrt.
Nebyla ovšem první ženou, které Rudolf svou neobvyklou prosbu svěřil. Již dříve o svých úmyslech mluvil s jednou ze svých četných milenek, vyhlášenou vídeňskou prostitutkou Mizzy. Ta ho ale odmítla. Až potkal Mary, čistého anděla, který ho doprovodí na druhou stranu, jak ji popsal v dopise na rozloučenou své matce, krásné císařovně Sisi, podle vzpomínek jeho mladší sestry Marie Valerie.
Poslední večeře
V lednu 1889 si sedmnáctiletá Mary Vetserová oblékla svůj sportovní kostým a v doprovedu milovaného korunního prince odjela na lovecký zámeček Mayerling, který leží nedaleko Vídně. Naposledy spolu povečeřeli a brzy ráno dne 30. ledna 1889 se ozvaly dva výstřely. Když Rudolfův komorník spolu s jím přivolaným princovým přítelem rozbili zamčené dveře, spatřili v ložnici dvě mrtvá těla. Se vší pravděpodobností rakousko-uherský korunní princ revolverem zastřelil nejdříve svou mladičkou milenku a potom sebe. Ale to se nesměl nikdo dozvědět.
Po smrti svého jediného syna nechal císař František Josef Mayerling přestavět na klášter a přenechal ho řádu karmelitánek.
Následník trůnu spáchal sebevraždu a vzal s sebou na smrt i nevinnou dívku? Tahle informace se musela za každou cenu utajit, ale už v době krátce po smrti oněch dvou lidí se začaly světem šířit první spekulace. Byl princ zabit lahví od šampaňského při jednom z divokých večírků? Nebo ho zabil žárlivý manžel některé jeho milenky? Aby mohl mít Rudolf církevní pohřeb, bylo nakonec prohlášeno, že spáchal sebevraždu v pominutí smyslů. Jméno Mary Vetserové bylo zamlčováno a muselo se o ní mlčet ještě dalších téměř 30 let do doby, než se Rakousko-Uhersko rozpadlo. A i když princ vyjádřil přání být pohřben vedle ní, její mrtvolu druhý den po smrti zabalili do jejího pláště, naložili do drožky a aby nebylo kolemjdoucím nápadné, že se z Mayerlingu odváží druhá mrtvola, přivázali k Maryinu bezvládnému tělu násadu od koštěte, aby seděla v kočáře vzpřímeně. Odvezli ji na nedaleký hřbitov a třetí den ráno tajně zahrabali. Improvizovaného pohřbu se dokonce nesměla zúčastnit ani dívčina matka, aby se zabránilo rozruchu.
Mary, Rudolf a Mayerling dnes
I dnes, téměř o 134 let později, se kolem tragické smrti milenců z Mayerlingu nepřestávají šířit legendy a osud Mary a Rudolfa se stal námětem pro nespočet filmů, knih, ale také baletu. Ten s všeříkajícím názvem Mayerling zůstává mistrovským kouskem takzvaného dějového baletu i více jak 30 let od smrti jeho choreografa Kennetha MacMillana, který proslul svou baletní verzí Romea a Julie. I tam byla hlavním tématem tragická láska.
Nastudování baletu Mayerling britského choreografa Kennetha MacMillana z roku 2009. Prince představuje Edward Watson a Mary ztvárňuje Mara Galeazzi.
Zámek, kde vyhasl život Mary Vetserové, je dnes od základu přestavěn na klášter. Na místě někdejšího princova pokoje stojí kaple a místní karmelitánky se denně modlí za spásu její i princovy duše. Maryina smrt otřásla monarchií a způsobila jeden z největších skandálů v její historii, ale málokoho už zajímalo to nejdůležitější- že se zbytečně zmařil mladý lidský život.
Zdroje: MARKUS, Georg. Causa Mayerling. Praha:Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0415-4, HAMANNOVÁ, Brigitte. Alžběta-Císařovna proti své vůli. Praha:Brána, 2002. ISBN 80-7243-153-6, Royal Opera House, wien.info
Chcete poznat neobyčejný život Rudolfovy matky, legendární Sisi, která po jeho smrti neoblékla už jiné šaty než černé? Nebo si přečtěte příběh tajemné průkopnice striptýzu Mata Hari, kterou stejně jako Mary Vetserovou zabila smrtící kulka. A co neuvěřitelný vzestup evropské otrokyně Roxelany, která si svou krásou a inteligencí podmanila samotného sultána? Nebo vás zaujme velká láska, která přivedla do západních Čech jednu z prvních Japonek, které kdy vstoupily na evropskou půdu?
