Článek
Když někdo napíše článek a postaví ho na tom, že označí Andreje Babiše za „zbabělého sraba“, nejedná se o politickou analýzu, ale o emotivní výlev. Přesně to je případ textu pana Rosta Kutěje, který místo faktů nabízí přehršel nálepek a slovní munice, jež má čtenáře spíš pobavit než přesvědčit. Jenže takto se seriózní politická debata nevede.
Říkat, že Babiš odmítl debatu z čisté zbabělosti, je krátkozraké. Autor vůbec nezvažuje jiné možnosti, proč se rozhodl tak, jak se rozhodl. Mohlo jít o kalkul, snahu vyhnout se jednostrannému formátu, obavu z manipulace ze strany moderátorů. V politice je běžné, že se volí strategie, ale Kutěj to ignoruje. Jednodušší je vykreslit politika jako „sraba“ a udělat z toho pointu. Jenže to není kritika, to je jen osobní útok.
Další problém je jednostrannost. Kdyby autor opravdu chtěl otevřít téma odvahy politiků čelit debatám, musel by srovnat Babiše s jinými aktéry. Musel by ukázat, kolik politiků se v posledních letech vyhýbalo ostrým střetům, kolik z nich raději zůstalo ve své „komfortní zóně“. Ale to by vyžadovalo práci s fakty.
A fakta se do Kutějovy konstrukce nehodí, protože by narušila jednoduchý příběh o jednom „zbabělci“.
Vše je ukryto v jazyce
Ještě zásadnější je ale volba jazyka. Používat výrazy jako „srab“ nebo „poskok“ může působit na část čtenářů efektně, ale v očích širší veřejnosti je to spíš projev bezmoci. Politická kritika má být věcná a podložená, jinak se z ní stává jen prázdné křičení. Hysterická rétorika možná funguje na sociálních sítích, ale ve veřejné debatě jen prohlubuje příkopy.
Co mohl (a měl) autor udělat?
Ergo kladívko, mohlo to být seriózní zamyšlení nad tím, jak nastavit férová pravidla pro předvolební debaty, aby se jich politici nemohli vymlouvat. Mohla to být úvaha o tom, zda je v pořádku, když veřejnoprávní médium svým formátem nahrává jednomu kandidátovi. Mohla to být diskuze o tom, jak by měla vypadat politická odvaha. To by stálo za přečtení. Jenže nic z toho se v textu nenajdeme.
Výsledek? Místo analýzy jsme dostali jen výkřik
A výkřiky politiku ani společnosti nepomohou. Jen zvyšují hluk, ve kterém se pak skutečné argumenty ztrácejí.
Pane Kutěji, pokud chcete někoho kritizovat, nestačí přehnané emoce a silná slova. Je potřeba fakta, kontext a férová optika. Jinak to není kritika, ale jen osobní urážka převlečená za článek.
