Článek
Obrana je základ úspěchu – tento hokejový axiom potvrzovala během osmdesátých let legendární dvojice československé reprezentace Milan Chalupa a Jaroslav Benák. Společně tvořili pevnou hráz, která pomáhala národnímu týmu dosahovat skvělých výsledků a stala se synonymem pro preciznost a spolehlivost.
Milan Chalupa: Klidná síla československé obrany
Milan Chalupa, rodák z Havlíčkova Brodu, patřil mezi pilíře obrany od poloviny sedmdesátých do poloviny osmdesátých let. Do reprezentace se poprvé podíval na olympijských hrách v Innsbrucku v roce 1976, kde hned vybojoval stříbro. Ještě téhož roku se stal mistrem světa – a triumf zopakoval o rok později. Chalupa byl obránce, jakého si trenéři mohli jen přát: spolehlivý, důrazný, s vynikajícím přehledem a schopností rozehrávat puk s rozvahou.
V domácí lize odehrál za Duklu Jihlava 430 zápasů, ve kterých byl nepostradatelnou součástí defenzivních řad. Dukla tehdy dominovala československému hokeji, a Chalupa k tomu výrazně přispíval. Po olympiádě v Sarajevu (1984) se rozhodl zkusit štěstí za oceánem, kde odehrál několik zápasů za Detroit Red Wings. NHL však tehdy nebyla k československým hráčům příliš otevřená a Chalupa se brzy vrátil do Evropy, konkrétně do německého týmu EHC Freiburg. Svoji bohatou kariéru pak symbolicky ukončil tam, kde ji začal – v jihlavské Dukle v sezóně 1993/94.
Jaroslav Benák: Technický mistr s univerzálním stylem
Na druhé straně obranné dvojice stál Jaroslav Benák, rodák z Havlíčkova Brodu, který však své hokejové umění piloval v Kotlině. Už jako mladík zaujal trenéry Dukly Jihlava a díky jejich tréninkovému vedení rychle dospěl v jednoho z nejlepších obránců své doby.
Benák přinesl do hry především technickou vyspělost a schopnost být produktivní i směrem dopředu. Během své kariéry získal s Duklou čtyři tituly v řadě (1982–1985), což byl v té době obdivuhodný výkon. Na mezinárodní scéně se stal oporou reprezentace, kde nasbíral kompletní sadu medailí: zlato na MS 1984 v Praze, stříbro z olympiády v Sarajevu (1984) i z MS ve Finsku (1983) a bronz na MS ve Vídni v roce 1987.
I o Benáka měla zájem NHL, konkrétně Calgary Flames, ale kvůli tehdejším politickým poměrům nechtěl emigrovat a zůstal v Československu. Po revoluci okusil zahraniční angažmá ve Finsku a nakonec se vrátil do české ligy, kde oblékal dres Zlína a opět Dukly Jihlava.
Svou bohatou kariéru uzavřel v roce 1995, po 401 ligových zápasech, ve kterých dal 48 gólů a na dalších 86 přihrál. Což je na obránce velice solidní číslo.
Dokonalá souhra
Chalupa a Benák byli odlišní hráči, ale právě jejich kontrastní styly z nich udělaly ideální obranný pár. Chalupova klidná a důrazná hra perfektně doplňovala Benákovu techniku a ofenzivní výpady.
Společně dokázali eliminovat největší hvězdy soupeře, ale také podpořit útok v klíčových momentech.
Odkaz legendy
Dvojice Chalupa-Benák je příkladem, jak důležitá je v hokeji týmová chemie. Přestože každý z nich byl skvělým hráčem individuálně, společně dosahovali mimořádných výkonů. Jejich jména zůstanou navždy spjata nejen s Duklou Jihlava, ale především s československou hokejovou reprezentací, která se díky nim mohla pyšnit jednou z nejlepších obran své doby.
Ergo kladívko, super obránci Chalupa a Benák ztělesňovali éru, kdy československý hokej patřil mezi absolutní špičku, a jejich odkaz připomíná, že skvělá obrana je často klíčem k vítězství.
