Článek
Ze židle mne zvedla mj. hned věta z úvodu - „Češi nechápou, v zahraničí běžný jev…“ - věcně: mimo USA v žádné jiné demokratické zemi na světě nepobírá manželka prezidenta plat za to, že je manželka presidenta.
Takže nemaťte, milé SJR, veřejnost.
Ergo kladívko, nikdo vám opravdu nebrání, abyste ze svého posílali paní Evě Pavlové peníze na reprezentaci. Ale když zvláštní rentu nepotřebovala paní Klausová, ani paní Zemanová či Havlová, v čem je dnešní paní „generálová- prezidentová“ tak výjimečná?
Víte to někdo?
Jinak asi nejen mne pobavila zmínka SJR o údajné skvělé angličtině první dámy. Kdo ji slyšel anglicky hovořit…no darmo, mluvit.
Předmětný návrh z dílny Jurečkova MPSV zavést měsíční plat 95 000 Kč pro první dámu v České republice vzbuzuje u většiny normálních lidí nesouhlasné reakce. A nelze se divit.
Zejména v kontextu obrovského zadlužení našeho státu a dlouhodobého nedostatku financí např. pro zdravotníky, soudní úředníky, hasiče, armádu, dopravní infrastrukturu anebo učitele.
Musíme přemýšlet nad tím, co toto rozhodnutí symbolizuje.
Nejde jen o samotné peníze, ale o hodnoty, které společnost zrcadlí. Když se přednostně řeší ceremoniální role, která z hlediska demokratických principů není nezbytná, zatímco jiné klíčové oblasti trpí. Svědčí to o zkreslené prioritizaci a odtrženosti vedení státu od potřeb běžných občanů. Spodních deseti milionů, jak by řekl asi Miloš Zeman. A propos proč Zemanova nebo Klausova manželka žádnou speciální rentu nepotřebovala?
Takový krok by měl vést k hluboké sebereflexi nejen u naší tzv. politické elity (pravda často tvořené různými hochštaplery a vykuky), ale i širší společnosti. Záměrně zde nepíši celé, jelikož existuje stále více lidí, kterým je totálně lhostejné, zda na Hradě či ve vládě sedí Petr nebo Pavel. Bohužel.
Zvláště ve chvíli, kdy se mj. zdravotní sestry, hasiči, policisté, úředníci na pracovních, katastrálních, finančních a stavebních úřadech anebo soudech. Ale i třeba učitelé, asistentky pedagogů a školníci, kteří jsou páteří národního blaha, musí potýkat s podprůměrnými platy a mizernými pracovními podmínkami, se zavádění speciální nemalé odměny pro první dámu jeví jako symbol nadměrné byrokracie a naduté okázalosti.
Povýšenost v přímém přenosu
Bez cenzury (jak by řekl V. Rakušan) nutno důrazně upozornit na očividné riziko, že se z vysokých pozic stávají „ostrovy privilegovanosti“, zatímco skutečné společenské problémy zůstávají přehlíženy.
Ano, stát by měl být schopen ocenit důležitost symbolických funkcí, ale v těžkých finančních dobách by měla být solidarita a zodpovědnost na prvním místě!
Ergo kladívko pozice první hradní dámy je skutečná třešnička na dortu. Navíc v systému, kde sice volíme prezidenta republiky přímo, ale má reálně malé kompetence. Viz naše Ústava a články věnované postavení prezidenta naší republiky.
Přebytek politických postů – zbytečný luxus
A nejedná se přirozeně jen o citovanou první dámu. V České republice máme nyní vládu o 18 členech, což je číslo, které se může zdát na první pohled standardní, ale mnozí odborníci se domnívají, že efektivní státní správa by mohla fungovat i s menším počtem.
Některé resorty by se daly sloučit, například ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství, či ministerstvo kultury s ministerstvem školství. Podobné slučování by nejen snižovalo administrativní náklady, ale také zjednodušovalo a zpřehledňovalo chod státní správy.
K čemu máme speciálního ministra pro evropské záležitosti? V minulé vládě nebyl. Stejně tak zbytečnou novinkou je speciální ministr pro legislativu, jako by nestačil ministr spravedlnosti.
Podobná situace platí i pro pozice politických náměstků ministrů. Tyto posty jsou často obsazovány na základě politických dohod a slouží spíše k uspokojení koaličních partnerů než k efektivnímu řízení ministerstev. Každý politický náměstek stojí hodně státní kasu nejen jeho osobním platem a náhradami, ale také mj. nezbytným personálem a provozem kanceláře.
Místopředsedové PSP a Senátu – opravdu jich potřebujeme tolik?
Poslanecká sněmovna a Senát jsou instituce, které by měly hrát klíčovou roli v české demokracii. Nicméně, otázka zní, zda opravdu potřebujeme tolik místopředsedů v obou komorách Parlamentu. V současné době má Poslanecká sněmovna šest (!) nákladných místopředsedů, což je v porovnání s jinými evropskými, ale i africkými a asijskými parlamenty poměrně vysoké číslo.
Podobně i Senát má 4 místopředsedy - a všichni jsou z vládních stran, z opozice (hnutí ANO, Přísaha či SPD) dnes nikdo.
Každá z těchto pozic přináší mj. zvýšené náklady na plat, kancelář, personál a další výdaje spojené s funkcí.
A tak bychom mohli pokračovat, orgán po orgánu. Kapitolou samu pro sebe jsou naše územní samosprávy – města a kraje. Tam, kde byly dva uvolnění (čti plně a dobře placení) městští radní jsou nyní častokrát čtyři nebo rovnou pět.
Porovnejme si třeba počet uvolněných radních v statutárním městě Brně, Plzni či Ostravě v roce 1995 a dnes. A pak jsou zde bobtnající městské části a obvody.
Sečteno na závěr článku: Politici polepšete se a přestaňte již zbytečně plýtvat našimi penězi, státní dluh je enormní.
A tou apanáží pro první dámu jste tomu všemu opravdu nasadili korunu za všechny peníze!
A milá SJR, pokud litujete těžký osud naší první dámy, tak jí pošlete něco ze svého, to by byl skutečný čin, ale nechtějte to po ostatních.
My víme, z cizího krev neteče…
A co děti, vnuci a sourozenci prezidenta, též pro ně uděláme nějakou rentu?
