Článek
Bez nás byste si ani neopravili názory či hodiny.
Představte si svět bez bloggerů. Hrůza, že? Možná ještě horší než svět bez právníků.
V šatníku zmatek, v lednici smutek a v hlavě vakuum. Nevěděli byste, jestli je ještě cool jíst avokádo a čočkovou polévku s játrovými knedlíčky. Jestli se Andrej Babiš právě stává spasitelem národa, nebo jestli má Vítek Rakušan odstoupit, nebo zhubnout. Nebo obojí.
A právě proto tu jsme my – blogeři, a to nejenom na Seznam Medium.
Skromní dříči internetu, kteří vám každý den nosí čerstvé porce názorů, rozhořčení, humoru.
A nebál bych se tu SPOLU s Petrem Fialu vyslat signál, že jsme i vaší smysluplnou morální navigací.
Jsme něco jako kombinace lékaře, učitele, šamana a nebinárního baristva v hipsterské kavárně.
Jenže zatímco baristovi dáte flašku Becherovky a i protivnému doktorovi flašku Becherovky (vlastně naopak), nám maximálně pošlete emoji lejna.
A ještě s pravopisnou chybou. (pro natvrdlejší čtenářstvo, „hrubka v emoji“, to byl vtip, který mne dneska ráno napadl, když jsem dojil slepice, musel jsem si pořídit malou eko-farmu, blogerstvím se dnes dá uživit prachbídně, ale dělám to pro lidi a rád…).
Nikdo si nás neváží
Policista dostane poděkování i když vám dá pokutu či gumoléčbu (“Děkuju, pane strážníku, že mě učíte zodpovědnosti”), ale moravský nebo český bloger?
Ten si přečte: „Ty kreténe, ty bys měl přestat ihned psát.“
A to jen proto, že si dovolil napsat, že možná, ale jen možná, nejsou všechny problémy světa způsobeny Sorosem, Bohdalovou a očkováním.
Přitom my to máme těžší než kdokoliv jiný. Lékař má skalpel, policista má pouta – ale blogger má jen klávesnici a silnou levnou kávu, kterou si musí kupovat ze svého. Jo to není jako u vás v korporátu či v montovně, kde vám kapitalisté davají už hotové kafe s mlékem zdarma jako benefit.
My blogeři jsme svědomí národa i přistěhovalců!
Máme kuráž říct nahlas, co si ostatní jen šeptají v Bille či na brněnské přehradě.
A to den za dnem. Bez nemocenské. Bez uznání.
A co za to?
A co za to - táži se spolu s M. Kalouskem?
Hlouček trollů v komentářích a pocit, že kdybychom místo blogování radši skládali uhlí, byli bychom společensky ceněnější.
Takže příště, až si přečtete článek, který vás rozesmál, rozčílil nebo donutil přemýšlet – nepište hned „Jseš buzzzna, doufám, že tě zruší“.
Napište „Díky, že píšete, moudrý člověče.“ Nebo aspoň pošlete kafe. Virtuální nebo opravdové, hlavně ať není studené.
Lidé, polepšete se! Ještě je čas! Až za dvě miliardy let zanikne naše galaxie, tedy nejen naše modrá planeta nebo Sluneční soustava, tak bude již opravdu pozdě!
(autorský letní veselý fejeton)
P.S. - Dovětek: bez nás blogerskejch byste nevěděli ani jak dýchat viz:
nebo spát:
nebo jakou pizzu si zítra dát:
