Článek
Existují lidé, kteří chodí všude pozdě. Pak jsou ti, kteří dorazí s německou přesností.
Nedávno jsme do restaurace s manželkou dorazili přesně o deset minut dříve, než byla naše rezervace, což se ukázalo jako osudová chyba.
Servírka na nás pohlédla pohledem, který by nejlépe vystihl termín „okázalé pohrdání“, a její povzdech byl tak hluboký, že se snad ozvěna donesla až do kuchyně. Málem nás začala fackovat, kdyby jí to zákony ČR nezakazovaly.
„Vaše rezervace je až za deset minut,“ informovala nás servírka krajně nepříjemným tónem, který bych si spíš představil u vyhazovu z ODS nebo SSM, než u prostého upozornění v gastro-službách.
„Prosím, měli jsme strach abychom nepřišli pozdě, jedeme přes půl Brna…“ hlesla skleslým hláskem manželka
- „Paní mne to nezajímá, máte chodit včas, tady není žádný holubník, ale vyhlášená restaurace, náš bývalý kuchař tři týdny vařil u Pohlreichova žáka, a kdyby tolik nechlastal, tak by tam pracoval možná dodnes..“
Než drzá servírka (připomínající princeznu Xenii z Arabely) dokončila svůj moralistní projev, zhodnotili jsme situaci, otočili se na patě a šli jinam. Syn (vědom si své právní beztrestnosti) jí ještě řekl - „Sbohem, trubko…“
Pokud si někde hostů neváží, budiž jim přáno, ať si tam jejich prázdné stoly povídají o tom, jak jsou výjimečné.
Brzo špatně, pozdě taky špatně
Když jsem tu příhodu vypravoval kolegům v práci, ukázalo se, že v jiném podniku se jim stalo přesně opačné „drama“ – dorazili s desetiminutovým zpožděním a byli přivítáni jako nezvaní vetřelci, kteří si dovolili narušit posvátný chod provozu.
Zdá se, že najít ideální čas na příchod do restaurace je alchymie na úrovni hledání kamene mudrců. Přijdete dříve? Jste nevyžádaný problém. Přijdete později? Jste nesnesitelný rušitel harmonie.
A tak si říkám – není nakonec lepší vůbec nikam nechodit? Ušetříme si starosti, peníze a hlavně zklamání z toho, že slušnost a vstřícnost se v některých podnicích zřejmě vytratily spolu s dobrými způsoby. A to neplatí jen pro Brno a Ostravu, odkud jsou tyto příhody.
