Článek
Já vařím. A mám pocit, že dobře. Tedy… když mám inspiraci. A klid. A náladu. A hlavně, když se na mě nikdo nedívá. Vaření – stejně jako sex – je činnost, kterou neděláte proto, že musíte, ale proto, že chcete. Nebo aspoň tak by to mělo být.
V ideálním světě, kde se těstoviny nikdy nepřilepí a kde je člověk vždycky připraven.
Nedávno jsem vařil těstoviny carbonara.
Podle italského šéfkuchaře z YouTube. Ten měl ruce jako z reklamy na olivový olej a mluvil s takovým přízvukem, že i „sůl“ zněla jako předzvěst romantiky.
Chtěl jsem být jako on. S tím rozdílem, že mi všechno padalo, olej prskal a místo smyslného míchání jsem hystericky hledal cedník. Partnerka mi u toho seděla za stolem, popíjela prosecco a pronesla:
„Aha. Takže Jamie Oliver style. Jen víc chaos a míň rozmarýn.“
To je, přátelé, jako když se uprostřed postelové aktivity dozvíte, že to děláte jako její bývalý. Jen méně rytmicky.
Sex a vaření totiž mají jedno společné: když to dobře dopadne, jste za boha. Když ne, tak za jelimánka či dokonce troubu…
A taky je tu to nevyřčené očekávání. Že muž, když jednou něco uvaří, si zaslouží pochvalu, sex a bábovku k tomu.
A žena? Ta vaří denně, s úsměvem, a pokud si dovolí unavit se, slyší od rodiny : „To si máme, mámo, objednat zase pizzu, nebo co?“
To je jako kdyby muž po vášnivé noci řekl: „Dobrý to bylo. Ale příště si zavolám profesionálku. Ty máš migrénu moc často.“
Přitom nejvíc sexy věc, co můžete v kuchyni udělat, není flambování palačinek. Je to, když jí (nebo jemu) umyjete nádobí. Dobrovolně. Bez řečí. A když se vám přitom náhodou zvedne tričko – tím líp.
A nejlepší recept?
Nechte někoho krájet cibuli, zatímco mu šeptáte, co všechno byste s tím nožem…
Dobře, nebudeme přehánět. Ale dejte tam trochu pepře, trochu smíchu, pár polibků. A hlavně si zapamatujte, že v sexu i ve vaření platí jedno pravidlo:
Když to připálíte, nepanikařte. Vždycky se to dá nějak zamaskovat. Třeba dezertem.
Anebo „dezertem“ v ložnici.
Závěrem
A víte co je úplně nejlepší? Když se to spojí a propojí. Tedy vaření a milování.
Když spolu vaříte. Ochutnáváte. Krájíte. Lechtáte se vařečkou. A pak se polijete omáčkou a ten druhý řekne: „To nevadí. Máme zástěru. A postel.“
Takže ano. Sex a vaření jsou si podobné.
Obojí je nejkrásnější, když je to s láskou. A bez svědků.
A taky – co si budeme nalhávat – když je po tom co jíst.
