Hlavní obsah
Názory a úvahy

Svoboda projevu o berlích? To opravdu chceme?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Kritická reakce na článek pana A. Wolfa.

Článek

Článek „Proč je vyšetřování ženy za protivládní příspěvky důkazem fungující demokracie“ od A. Wolfa se především snaží argumentovat, že státní zásah proti ženě za její radikální výroky na sociálních sítích je ukázkou, že demokracie v Česku funguje.

Tento názor však postrádá hlubší reflexi a ignoruje zásadní problémy spojené s omezováním svobody projevu.

A.Wolf celkově argumentuje velice povrchně. Často říká A, ale nikoliv již B nebo dokonce C.

Autor v oponovaném článku mj. tvrdí, že demokracie vyžaduje jisté hranice, aby byla zachována svoboda a bezpečnost pro všechny. Toto tvrzení je samo o sobě pravdivé, avšak Wolfův článek nepřihlíží k tomu, že přílišné omezení svobody projevu může vést k potlačování oprávněné kritiky a opozičních názorů, což je pro demokracii krajně nebezpečné. Což dnes na Západě ví i středoškoláci.

Dalším problematickým aspektem je, že autor zmiňuje zásahy proti radikálním a extremistickým výrokům, ale nerozebírá, jaké konkrétní příspěvky byly považovány za tak ultra závažné, že by ospravedlnily trestní stíhání.

Ergo kladívko, to vytváří nebezpečný precedent pro interpretaci zákonů, která může být snadno zneužita proti komukoliv, kdo vyjádří názor, jenž je v rozporu s vládní politikou. Dnes Fialovou, zítra třeba Babišovou nebo Jurečkovou. To vážně chceme?

Zdravá demokracie o berlích?

Navíc argumentace, že podobné zásahy jsou prý znakem zdravé (!) demokracie, ignoruje fakt, že skutečně fungující demokracie by měla chránit i práva těch, jejichž názory jsou nepopulární nebo kontroverzní. Ochrana svobody projevu by měla být základním pilířem demokracie, a to i v případě, že některé názory jsou považovány za extrémní nebo nevhodné.

Neveřejné jednání

Vůbec jsem nepochopil autorovu poznámku - cit. : „Celé vyšetřování je vedeno jako neveřejné, a pokud by o něm žena sama neinformovala, nikdo by o něm nevěděl.“ - konec citace. Ano, přestupkové (správní) řízení je v Česku odjakživa neveřejné.

Bylo takové i za Babiše či Sobotky i za Klause a Zemana. To opravdu není žádná zásluha Fialovy vlády.

Neveřejnost - co zde znamená? Že správní orgán je vázán mlčenlivostí (až na pár správně-právních vyjímek, ale ty nyní neřešíme) a že před přestupkovou komisí není veřejnost - publikum. Nicméně účastník řízení - obviněný z přestupku etc - může informovat, pokud uzná za vhodné, o čem chce. Samozřejmě musí informovat pravdivě a nepomlouvačně.

Závěrem

V konečném důsledku článek nebere v potaz nuance a komplexnost otázky, kdy a jak je vhodné zasahovat do svobody projevu, což je klíčové pro udržení skutečně otevřené a pluralitní společnosti.

Sečteno - autor je se vším hned hotový. Nekouká napravo ani nalevo…a jede, jede. Možná si myslí, že cválá k Bruselu, ale aby omylem neskončil v Moskvě, tam jsou omezovači svobody projevu také na koni.

Hezký zbytek léta!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz