Článek
Motto: Vystudovaný právník a praktikující spisovatel a básník D. Zábranský na sebe možná neřekl úplně všechno, ale i tak toho bylo dost. Dozajista o sobě napsal víc než kdo jiný v současné české a moravské literatuře. Dokonce více než Michal Viewegh. Ten například nikdy veřejně nepřiznal výši svých honorářů, na rozdíl od D.Z.
Kniha „Jů a Hele“ od Davida Zábranského je provokativním a neotřelým dílem, které na první pohled vzbuzuje pozornost nejen svým názvem, ale i originálním pojetím. Zábranský zde kombinuje nostalgii, satiru a ostrou společenskou kritiku, čímž vytváří text, který nelze jednoduše zařadit do jednoho žánru.
Asi nejvíce je to deník dobře zavedeného spisovatele. Je mu pětačtyřicet let, má jednu oficiální ženu, dvě děti a bydlí v Athénách. Všechny své trumfy už rozdal, jeho ješitnost je zhrzená, trochu i stárne.
Kdo je David Zábranský a má to nejlepší už za sebou?
Kdo čeká pokračování známých postaviček z dětských pořadů, Jů a Hele bude asi zklamán. Toto je román o krizi středního věku i de facto nevyžádaná příručka pro český literární provoz.
Zábranský svět „jůheláků“ přetváří do postmoderních ikon, které se musí potýkat s komplikovaným světem dospělosti, konzumu a prázdnoty. Hlavními motivy knihy jsou otázky autenticity, manipulace médií a individualismu v současném světě.
Autor záměrně pracuje s formou a stylem, který může čtenáři připadat místy provokativní nebo i dokonce zmatený, ale právě to je součástí jeho záměru – zpochybnit tradiční způsoby vyprávění a nabídnout čtenáři či čtenářce silnou výzvu k přemýšlení.
Davidův jazyk je bohatý na ironií a satiru, což čtenáři, kteří milují intelektuální hříčky, jistě ocení nebo jej proklejí, když něco nepochopí.
Kniha věru není snadná na čtení, i když se čte vlastně tak dobře, a proto určitě nesedne každému.
Někteří venkovští či brněnští čtenáři mohou mít pocit, že autor až příliš experimentuje na úkor příběhu, zatímco jiní budou nadšeni jeho odvahou a nekompromisním stylem. Zábranský každopádně přináší dílo, které zaujme svou odlišností a přinutí čtenáře zamyslet se nad současným stavem společnosti i vlastním místem v ní.
Zábranský opět kašle na hyperkorektní svět
„Jů a Hele“ je deníková kniha, která překračuje hranice tradiční literatury. Nabízí satirický, místy nekorektní pohled na svět, kde se mísí postmoderní hravost s vážnými společenskými tématy. Zábranského styl nemusí být pro každého, ale rozhodně stojí za pozornost pro čtenáře, kteří hledají něco originálního a myšlenkově podnětného.
David Zábranský vždy psal tak, aby zaujal, iritoval a snad i šokoval, a to „JůHeláci“ splnili mírou vrchovatou.
Ergo jižanské kladívko abych nezapomněl, „to hele“ z názvu vyjadřuje chlubivé hele, které má Zábranský údajně v genech po otci, protože se jako Král postmoderního slunce, rád chlubí. Peprnosti publikace také dodalo, že Zábranský ponechal všem aktérům jejich pravá jména a někdy i příjmení.
Čtenář se mj. dozví řadu detailů z literárního provozu - např.že časopis Reflex Zábranskému nabídl za povídku šest tisíc korun. A že jiná redaktorka dostává za delší články pro zmíněné periodikum s X v názvu dokonce 10 tisíc.
Kdo nějaká objevil, může je napsat pod článek do komentářů.
Vykopávám první příklad: klíčová zdejší recenzentka Klíčová.
Kniha vyšla v nakladatelství Větrné mlýny v Brně v roce 2024.
Recenzent knihu zakoupil za 399 Kč v knihkupectví Dobrovský v Brně, takže není nijak zavázán ní nakladateli ani autorovi. A na sepsaní nezávislé recenze nebyl použít žádný grant.
