Článek
Státní dluh České republiky přesáhl 3 300 miliard korun. Kde vzít peníze na jeho splácení? Řešení se možná skrývá v moderních technologiích. Umělá inteligence (AI) nabízí obrovský potenciál pro zefektivnění státní správy a úsporu významných finančních prostředků. V tomto článku se podíváme na konkrétní příklady, kde by AI mohla státu ušetřit miliardy.
Sociální dávky a dávky pro handicapované
Téma sociálních dávek poslední dobou rezonuje celou společností, částečně i v souvislosti s plánovanou revizí systému. Myšlenkou zde ale není zkrouhnout výši sociálních dávek, ale zapojit umělou inteligenci v rámci digitalizace. Co by toto mohlo přinést? Hned několik benefitů. Nejdříve se zamysleme nad aktuální rychlostí řešení. V článku zde píše autor o neskutečně dlouhém řízení příspěvku na bydlení, které zde v tomto případě překročilo délku 6 měsíců, což je dost špatně. Celkově, mnohdy ono řízení obvykle trvá více než měsíc, což může být ohrožující pro sociálně slabší rodiny.
Pokud by žadatel nahrál veškeré podklady do systému, umělá inteligence dnes umí číst krásně v dokumentech a relevantní data by byla schopná vyhledat v řádech sekund. Dále by porovnala žadatelova data a parametry s nastavenými pravidly, a bylo by možné hned vidět, zda má na některou z dávek žadatel nárok, či nikoliv. Pak by bylo možné automatizovaně vystavit případné rozhodnutí o přiznání / nepřiznání, či dokonce jednotlivé výše, klidně i do týdne. Samozřejmě pokud by byly údaje nejasné, případ by šel k „lidskému“ pracovníkovi, a to i v případě odvolání žadatele. Co se finančního hlediska týče, zde by to mohlo přinést nemalou úsporu díky snížení počtu zaměstnanců.
U dávek pro OZP by akorát byl rozdíl v tom, že by tentokrát právě umělá inteligence projížděla lékařské zprávy, analyzovala by zdravotní stav na základě doložených lékařských zpráv, porovnala je s nastavenými pravidly, zejména u specifických diagnóz, a poté předala „lidskému“ kolegovi na kontrolu. Jednotlivá řízení obvykle trvají více než 3 měsíce, nehledě na to, že první instance v drtivé většině rozhodne špatně, a pak se člověk musí odvolávat, a dané řízení se prodlužuje. Celkově o (ne)fungování systému posuzování zdravotního stavu jsem psal v několika článcích zde, zde, a zde.
Za použití umělé inteligence by se mohly veškerá řízení výrazně zkrátit, čímž by se mohlo ulevit „přetíženým“ revizním lékařům, případně dalším pracovníkům, zpracovávajícím agendu dávek pro OZP. Umělá inteligence by jistě byla mnohem spravedlivější, pečlivější a rychlejší. Mnoho různých řízení končí i na ministerstvu, kdy lidé požádají o tzv. přezkum řízení, pokud žadatel není „spokojen“ s výsledkem práce odvolacího orgánu, a některé případy se mohou dostat až k soudu, a zatěžují tím mnoho dalších lidí, včetně přetížených soudů. Všechno toto se pak promítne do finanční stránky, kdy by mohlo opět dojít k úspoře na zaměstnancích.
Důchody
Téma důchodů je taktéž ošemetné, a to nejen starobních, ale i invalidních. V případě starobních důchodů by mohlo dojít k přiznání důchodu klidně i během pár hodin poté, co AI prověří data uživatele v registrech, čímž dojde k usnadnění práce a zrychlení řízení. U invalidních důchodů je posuzování zdravotního stavu komplexní proces, který ne vždy zaručuje objektivitu a může být pro žadatele frustrující.
Soudy a státní zastupitelství
I zde by byl prostor pro využití AI, od přepisu soudního spisu až po nějakou základní rozhodovací činnost, kdy by mohlo dojít k mnohem rychlejšímu průběhu jakéhokoliv soudního procesu. Tady by se mohlo ušetřit pak na mnoha různých zaměstnancích, ať už administrativních, nebo přímo soudcích. AI by mohla pomoci analyzovat spis, zjednodušit a zrychlit rozhodovací proces, případně vyhledat konkrétní paragrafy a judikaturu. Dále by mohla připravit relevantní podklady pro soudce, a tím práci opět nejen zrychlit, ale i zjednodušit.
Člověk, který se ocitne v tísni, a musí se obrátit na stát o pomoc, si nemůže dovolit čekat dlouhé měsíce. Toto čekání může vest k prohloubení finančních problémů nebo může dojít ke zhoršení zdravotního stavu nebo dalším nepříznivým dopadům na jeho život.
Je jisté, že oblastí, kde by mohla AI pomoci ušetřit, by se mohlo najít ještě víc, např. v povolovacích řízeních, stavebních řízeních a pod. Ušetřené finance by pak stát mohl zainvestovat do jiných oblastí. Např. mohl by podpořit investice firem u nás, vývoj, výzkum, vědu, a mnoho dalších. Jen pro ilustraci, v roce 2022 bylo přiznáno 23 041 žádostí o důchod (starobní, invalidní nebo třeba i sirotčí). Dávek SSP (státní sociální podpory) bylo v roce 2022 vypláceno průměrně 722 měsíčně. Do této skupiny patří např. přídavky na děti, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a další. Dále pak celkově dávky v hmotné nouzi byly v průměru 107,4 měsíčně, a příspěvky na péči pak 362,5. Zde se ale bavíme jen o nově přiznaných, nikoliv o znovu posuzovaných. To máme tedy cca 3110 žádostí měsíčně.
Za roky 2023 a 2024 ta čísla mohou být vyšší a proto je třeba si uvědomit důležitost tohoto. Pokud by se za použití AI podařilo zkrátit veškerá řízení, např. ze 3 měsíců na 2 týdny, bylo by to určitě pro všechny strany daleko přijatelnější a působilo by to mnohem spolehlivějším dojmem. Co se finanční stránky týče, nejsou bohužel dostupné informace, kolik peněz stojí takové řízení. Pro ilustraci, pokud by průměrné mzdové náklady na vyřízení jedné žádosti činily 10 000 Kč a díky AI by se doba vyřízení zkrátila o 80 %, mohlo by to při stejném počtu žádostí znamenat úsporu až 8 000 Kč na jednu žádost. Tento příklad je zjednodušený a nezahrnuje všechny nákladové položky, ale ilustruje potenciál úspor při zkrácení délky řízení. Mohou dále odpadnout další přidružené náklady, jako jsou například náklady na pronájem kancelářských prostor, spotřebu energií, kancelářské potřeby, IT vybavení, či školení zaměstnanců.
Dalším aspektem, který jistě zaslouží pozornost, je transparentnost. Bohužel veřejnost nemá k dispozici informace, kolik státních peněz stojí právě ono vyřizování a zpracovávání jednotlivých dávek. I zde je prostor pro využití AI, kdy by mohly být nějaké aktualizované veřejně dostupné databáze s informacemi, kolik stojí jednotlivá řízení.
Potenciál umělé inteligence pro zefektivnění státní správy a snížení zadlužení je nezpochybnitelný. Je načase, aby stát zahájil seriózní diskusi o možnostech a rizicích nasazení AI v oblastech, jako jsou sociální dávky a důchody. Pilotní projekty a důkladné analýzy nám pomohou pochopit, jak může AI nejlépe sloužit občanům i státní kase. Je nezbytné dbát na etické aspekty, bezpečnost dat a zajistit lidský dohled, aby se přechod k automatizovaným systémům odehrál zodpovědně a ve prospěch všech. Samozřejmě mohou nastat situace, například u komplexních případů, kdy AI sama nedokáže rozhodnout – v těchto případech je nezbytné zapojení člověka. Implementace AI sice není bez počátečních nákladů, ale tato investice se může dlouhodobě vyplatit. Nesmíme opomenout, že AI je pouze program, a proto je třeba zavést kontrolní mechanismy, jako je možnost žadatele nahlížet do spisu, pravidelné namátkové kontroly ze strany pracovníků a jasný proces pro odvolání proti rozhodnutí AI. Zavedení AI ve státní správě vyžaduje pečlivý a zodpovědný přístup, který zohlední jak potenciální přínosy, tak i rizika.
Co myslíte vy?
Další zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh_%C4%8Ceska
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky
https://csu.gov.cz/produkty/vybrane-udaje-o-socialnim-zabezpeceni
