Čapí jatka v severním Libanonu pokračují i letos. Tisíce čápů se do Evropy nevrátí

Čáp bílý je v Česku symbolem jara. Řada z nás se nemůže dočkat, až konečně přiletí a uhnízdí se se svým partnerem na nedalekém komíně. Ostatně sledovat jeho hnízdění a výchovu mláďat třeba i s pomocí online kamery dnes patří k nejoblíbenějším reality show.

Ačkoli je tomu těžké uvěřit, mnoho čápů bílých se letos do Česka ani do jiných evropských zemí nevrátí. Na vině však v tomto případě není změna klimatu nebo nedostatek potravy. V Libanonu totiž každoročně s příchodem jara probíhá masový odstřel čápů, který mají na svědomí pytláci a amatérští lovci, ale také organizované skupiny.

Každým rokem se z afrických zimovišť do Evropy vrací několik stovek tisíc čápů bílých. Tento tažný pták letí do Česka a dalších zemí střední a východní Evropy ze subsaharské Afriky přes Egypt, Suezský průplav, Izrael, Sýrii, Libanon, Turecko a Balkán. Menší část čápů bílých (hlavně z jihozápadních a západních okresů Česka) pak volí západní trasu přes Maroko, Gibraltar, Španělsko a Francii. Touto cestou přitom létají čápi, kteří hnízdí v západní Evropě.

Zvlášť severní Libanon, přes který migruje v průměru kolem 500 tisíc čápů bílých, se ale pro tyto tažné ptáky stává smrtící pastí. Lovci zde nelegálně vystřílejí tisícovky z nich. Ani rok 2025 není bohužel výjimkou.

A proč právě Libanon? V této zemi se hejna čápů bílých při své cestě do střední a východní Evropy každoročně zastavují. Někteří zde zůstávají hodiny, jiní týdny, protože čekají na příznivé vzdušné proudy, díky nimž mohou dál pokračovat ve svém letu.

Jak uvádí organizace ABCL (Association for Bird Conservation in Lebanon), v Libanonu je každé jaro nezákonně zastřeleno několik tisícovek čápů bílých. Celkově v této zemi pytláci ročně uloví až 2,6 milionu kusů z 327 druhů stěhovavých ptáků, které přes Libanon migrují.

Následující praxe se v severním Libanonu opakuje každým rokem: Stovky ozbrojených mužů se v terénních vozech přesouvají mezi migračními koridory čápů a čekají, až se na obloze objeví hejno. A poté začnou tyto ptáky hromadně střílet. Většinou jenom tak pro zábavu, jen výjimečně je loví pro maso. Je to pro ně totiž každoroční tradice. S mrtvými čápy se následně fotí a natáčejí jako s trofejemi a pak je často ponechají na místě bez dalšího využití.

„Podle našeho zpravodaje se každý víkend na strategických místech hromadí stovky amatérských lovců, kteří se snaží čápy chytit do pastí. Bílí a černí čápi, stejně jako pelikáni a dravci, platí za svůj přelet nad Libanonem vysokou cenu. Pytláci proti nim používají nejen lovecké pušky, ale také vojenské zbraně, často bez jakéhokoliv dozoru či regulace,“ napsal v březnu 2025 libanonský list L'Orient Today. Policie je přitom v těchto oblastech prakticky nečinná.

Jak dále list L'Orient Today upozornil, nekontrolovanými loveckými zónami se v Libanonu staly zvláště horská oblast Jabal Terbol a celý pobřežní pás Akkaru, které se nacházejí poblíž hranic se Sýrií. Pro migrující čápy je zde kritický hlavně úsek mezi syrským Homsem a libanonským městem Arida, kde je lovci zabíjejí ve velkém.

Nelegální odstřel čápů v Libanonu se bohužel nevyhnul ani letošnímu roku. V březnu 2025 zveřejnila libanonská ochránkyně přírody Ghina Nahfawi Baltagi na sociálních sítích video, na kterém je vidět, jak desítky lovců v oblasti města Arida v severním Libanonu hromadně střílejí migrující čápy bílé.

„Včera se objevily otřesné záběry od libanonských aktivistů, které ukazují ozbrojené skupiny bezohledně pronásledující a sestřelující desítky bílých čápů z jednoho hejna poblíž města Arida, nedaleko hranic se Sýrií. První vlny těchto ptáků právě začaly procházet regionem při své poklidné migraci zpátky do svých hnízdišť v kontinentální Evropě. Incident v současnosti vyšetřuje zpravodajská divize Libanonských vnitřních bezpečnostních sil. Jelikož se však jedná o oblast nechvalně proslulou nelegálním lovem, je zřejmé, že je nezbytně nutné zavést důslednější hlídky a přísnější opatření, aby se podobné případy nestávaly dál beztrestně,“ napsala začátkem března 2025 Ghina Nahfawi Baltagi na Instagramu.

Závažnost této situace přiměla k reakci i libanonskou vládu. Ministr informací Paul Morcos po tomto incidentu na zasedání kabinetu zdůraznil „potřebu chránit tažné ptáky“, žádná konkrétní opatření však zatím Libanon nepřijal. Libanonské zákony sice lov tažných ptáků zakazují, ale kvůli slabé vládě v Bejrútu, finanční krizi a válce na jižní hranici s Izraelem se vymáhání těchto zákonů téměř nevěnuje pozornost.

Situaci ohledně nelegálního lovu čápů bílých se v Libanonu dlouhodobě snaží řešit ochránci přírody, včetně organizací Society for the Protection of Nature in Lebanon (SPNL) a Committee Against Bird Slaughter (CABS). Organizují protipytlácké hlídky a snaží se monitorovat rizikové oblasti. Jenže je to jako boj s větrnými mlýny, během kterého vzhledem k ozbrojeným pytlákům riskují i vlastní životy.

„Naše týmy zaznamenaly víc než 40 vozidel lovců čekajících na průlet hejn. Když si lovci uvědomili, že je natáčíme, většina z nich si zakryla obličej a rychle opustila oblast. Mezi nimi byli i dva nezletilí chlapci, které jsme přistihli při nelegálním lovu v oblasti Hima Hammana,“ popsali dobrovolníci z CABS ve svém instagramovém postu z 17. března 2025.

Hromadně střílet migrující ptáky je v Libanonu tradice, která se předává z generace na generaci. „Tito lovci říkají, že tuto tradici zdědili po svých předcích. Ale já jim stále opakuji: Vaši dědečkové se mýlili a mýlí se dodnes,“ uvedl ředitel Libanonské asociace pro ochranu migrujících ptáků (LAMB) Michel Sawan v rozhovoru pro The Guardian. Zajímavostí je, že Sawan byl kdysi také lovcem, ale poté, co na vlastní oči viděl masakry čápů, rozhodl se, že zasvětí svůj život ochraně přírody a bude se starat o zraněná zvířata.

Tento muž rovněž upozorňuje na to, že se v posledním desetiletí přidal ke staré praxi lovu tažných ptáků nový fenomén. A to sociální sítě a vysoce přesné zbraně. Mnoho pytláků zveřejňuje záběry svých úlovků online – mezi ochránci se tak objevují obavy, že sociální sítě k zabíjení čápů a dalších tažných ptáků přímo vybízejí. Například přímo na TikToku lovci sdílejí videa, na kterých sestřelují čápy z nebe, a to často pomocí zbraní vojenského typu.

„Masakrují ptáky pro lajky. Kdyby neměli kde tato videa zveřejnit, nestříleli by je,“ podotkl Michel Sawan. Tento libanonský ochránce přírody pytlácká videa nahlásil; TikTok ale napsal, že neporušují jeho pravidla. The Guardian požádal tuto platformu o komentář, obešlo se to ale bez odezvy.

První písemná zmínka o hnízdění čápů bílých na území dnešního Česka pochází z roku 1336. Početnost české populace však historicky nebyla příliš vysoká. Až do konce 19. století se čápi vyskytovali převážně na Třeboňsku, Písecku a jižní Moravě. Rozšiřovat se začali až ve 20. století.

První sčítání v roce 1934 zaznamenalo 194 hnízd s mláďaty, v roce 1958 už bylo v Česku 459 párů a v roce 1984, kdy začalo jejich pravidelné monitorování, bylo evidováno 648 párů. Počet hnízd pak rostl až na 1282 v roce 2001, kdy čápi obsadili 901 hnízd a z 634 hnízd vyvedli mláďata.

Podle údajů z roku 2021 se v Česku nacházelo 571 obsazených hnízd, ve kterých se vylíhlo 1567 mláďat. V současnosti v tuzemsku napočítáte přes 1400 čapích hnízd a zhruba 3000 hnízdících čápů bílých. Největší čapí populaci najdete v Moravskoslezském kraji, naopak v Praze a Brně čápi prakticky nehnízdí.

Přílet čápa bílého nám v Česku tradičně ohlašuje začátek jara. O to smutnější je skutečnost, že někteří čápi k nám nemusejí doletět vůbec.

Zdroj:

https://www.oryxthejournal.org/blog/social-media-posts-reveal-the-alarming-extent-of-illegal-wildlife-hunting-in-lebanon/

https://today.lorientlejour.com/article/1450675/new-massacre-of-migratory-birds-in-arida-akkar.html

https://www.instagram.com/cabs_reports/

https://www.theguardian.com/environment/article/2024/jul/22/lebanon-hunting-migratory-birds-tiktok-social-media-aoe

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p_b%C3%ADl%C3%BD