Nejkratší IQ test na světě: Pouhé tři otázky nastíní vaši inteligenci i to, jak používáte mozek

Kdo z nás by si občas nechtěl ověřit své IQ? Jenže klasické testy bývají otravně dlouhé. Naštěstí existuje zajímavá zkratka. Profesor Shane Frederick z MIT přišel s něčím, čemu říká „Test kognitivní reflexe“. Na první pohled vypadá jako matematický hlavolam pro děti, ale zdání klame. Tahle trojice záludných otázek dokáže překvapivě dobře odhalit, jak funguje vaše myšlení.

Když Shane Frederick testoval svůj minikvíz na více než 3000 lidech, všiml si něčeho zajímavého. Skoro každého napadla okamžitě nějaká odpověď. Ta byla ale skoro vždycky špatně.

„Tyto tři otázky jsou jednoduché v tom smyslu, že jejich řešení je snadno pochopitelné, když ho vysvětlíte, ale získat správnou odpověď často vyžaduje potlačit chybnou odpověď, která v mysli naskočí impulzivně,“ vysvětluje Frederick.

Frederick a další odborníci rozlišují dva způsoby myšlení. První z nich jede na plný plyn bez našeho vědomého přičinění - je to takový autopilot v hlavě. Díky němu poznáte na ulici svého spolužáka ze základky, aniž byste o tom museli přemýšlet, nebo automaticky zareagujete na červenou na semaforu. Prostě to naskočí samo.

No a pak je tu druhý způsob - pomalejší, pracnější, ale mnohem spolehlivější. To když si musíte sednout, vzít tužku a papír a pořádně se zamyslet. Tento typ myšlení zapínáme, když řešíme složitou rovnici nebo když se snažíme pochopit daňové přiznání. Stojí to víc energie, ale výsledky obvykle stojí za to.

Když Frederick testoval studenty z Harvardu a Yale, myslel si, že to zvládnou levou zadní. Ale ouha! I tito mazáci padali do nastražených pastí. Je to jednoduché – stačí tři jednoduché otázky a rázem odhalíte, jestli dokážete překonat své první instinkty.

Pálka a míček stojí dohromady 1,10 dolaru. Pálka stojí o jeden dolar víc než míček. Kolik stojí míček?

Pokud výroba pěti nástrojů trvá pěti strojům pět minut, jak dlouho by sto strojům trvalo vyrobit sto nástrojů?

V jezeře je záhon leknínů. Každý den se velikost záhonu zdvojnásobí. Pokud trvá 48 dní, než lekníny pokryjí celé jezero, jak dlouho trvá, než pokryjí polovinu jezera?

Toto jsou právě ty intuitivní, ale chybné odpovědi, před kterými Shane Frederick varuje.

Když Frederick sebral výsledky od všech 3000+ účastníků, asi se musel pousmát. Pouhých 17 % dokázalo správně vyřešit všechny tři otázky. To znamená, že přes 80 % lidí, a to i z těch nejlepších škol jako Harvard nebo Yale, naletělo aspoň na jednu z chytáků.

Nejde ale o to někoho nachytat. Test odhaluje něco hlubšího – vaši schopnost ubránit se první myšlence, která vám bleskne hlavou, a místo toho zapnout pomalejší, ale spolehlivější analytické myšlení. Prostě jestli dokážete přepnout z autopilota na manuální řízení.

Shane Frederick narazil na zajímavý rozdíl mezi pohlavími. Zatímco v jiných testech inteligence si muži a ženy vedou podobně (jen v matematické části SAT mají muži mírně navrch), v tomhle testu byli muži výrazně úspěšnější.

Ještě zajímavější je, jakým způsobem lidé chybovali. Když ženy odpověděly špatně, skoro vždycky to byla ta „intuitivní“ špatná odpověď, jako těch 10 centů u první otázky. Prostě ta, která člověka napadne jako první.

Muži naopak, když odpovídali nesprávně, uváděli širší spektrum odpovědí. U otázky týkající se strojů a výroby nástrojů například někteří uvedli „20“, jiní „500“ nebo dokonce „1“. To naznačuje, že častěji aktivovali analytický způsob myšlení a pokoušeli se problém aktivně řešit, přestože v některých případech dospěli k výsledkům, které byly ještě vzdálenější od správné odpovědi než běžná intuitivní reakce.

Tohle není jen zábavný test. Frederick zjistil, že výsledky testu docela přesně předpovídají, jak se člověk rozhoduje v jiných životních situacích.

Řešitelé, kteří byli v testu úspěšní, projevovali významně vyšší míru trpělivosti. Když byli postaveni před volbu mezi okamžitou odměnou 3400 dolarů nebo vyšší odměnou 3800 dolarů po měsíčním odkladu, častěji volili druhou možnost. Uměli se zapřít a nevzít hned první nabídku, i když byla lákavá. Raději si počkali na něco výhodnějšího, co jim v konečném důsledku přineslo víc, ačkoliv to znamenalo potlačit instinktivní nutkání po okamžitém prospěchu z první nabídky.

Co se týče přístupu k riziku, výzkum ukázal zajímavý vzorec. Lidé, kteří v testu dosáhli dobrých výsledků, byli ochotnější riskovat, když mohli něco získat. Když ale hrozilo, že by mohli o něco přijít, byli mnohem opatrnější. Například by raději přijali jistou menší ztrátu, než aby riskovali, že by mohli přijít o mnohem více.

Zajímavé je, že tento krátký test, který trvá jen několik minut, dokáže předpovědět, jak se člověk bude rozhodovat, stejně dobře jako zdlouhavé testy inteligence, které zaberou hodinu i déle.

„Tenhle test měří něco úplně jiného než klasické testy inteligence,“ říkají psychologové. „Ukazuje, jak umíte zabrzdit a začít skutečně přemýšlet, místo abyste skočili na první nápad.“

A to se hodí. Příště, až budete stát před důležitým rozhodnutím – ať už jde o investici, důležitý nákup nebo životní změnu – vzpomeňte si na tento test. Dejte si pár vteřin navíc. Vypněte autopilota. Zapojte ten pomalejší, poctivější způsob myšlení.

Na závěr malá útěcha nebo pochvala, podle toho, jak jste dopadli. Jestli jste správně vyřešili všechny tři otázky, tak vám tleskáme! Vážně. Patříte mezi těch 17 procent šťastlivců, kterým to pálí i bez autopilota.

A pokud jste se chytli aspoň na jedné z pastí? Žádnou paniku. Nejste v tom sami - vzpomeňte si na ty chytré hlavy z Harvardu. I ony dělaly stejné chyby. Důležitější je, že teď víte, jak na to - někdy je zkrátka lepší zpomalit, dvakrát se nadechnout a promyslet věci z jiného úhlu. Příště už vás nikdo tak snadno nenachytá!

Zdroje: alfasoft.com, iflscience.com, pubs.aeaweb.org, wn24.cz, law.yale.edu