Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Český lid o agresivním učiteli v Pelhřimově: o vzdělání neví nic a je nevratně pokřivený školou

Foto: Pixabay / Engin_Akyurt

Je těžké vzdělávat kvalitně, když velmi často chybí tento požadavek od rodičů. Ti naopak často podporují vzdělání, které sami zažili a které s kvalitou nemělo nic společného a vzpomínají na výchovu, kde létaly facky, za které dnes děkují.

Článek

Ten, kdo o pedagogice něco ví, má jasno. Na Gymnáziu a Obchodní akademii v Pelhřimově propadl učitel amoku. Jeho agresivní a zastrašující chování ukázalo jeho nekompetentnost a nepřijatelný vztah k žákům. Namísto okamžité výpovědi ale ředitel školy tradičně mlží, blekotá o kontextu a zesměšňuje se pohádkami o etické komisi. Co je ale ilustrativní, je reakce veřejnosti, ventilovaná na sociálních sítích.

Zakažte mobily!

Velké množství diskutujících nevidí problém v soptícím a vulgárně nadávajícím učiteli, ale v tom, že žák vůbec měl mobil. To je na celé věci pro ně nejdůležitější. Píší: „Ráno zabavit mobily a na konci vyučování je děckám vrátit, jediná možnost“. Nebo: „Zakázat žákům mobily, aby se mohli soustředit na učení a mluvili žáci mezi sebou a komunikovali“. Nebo: „Co to mají co natáčet, to je snad také trestné. Zakázat mobily.“ A také: „Jak je možný že mohli žáci při hodině používat mobil? Za tohle měli vyloučit toho žáka, co to natočit a dal na internet.“

Je to stejně hloupá logika, jako když někdo natočí přepadení a lidé by pak řešili, jak to, že někdo násilníka filmuje bez jeho souhlasu. To vše mě jen utvrzuje v mínění, které jsem zveřejňoval už vícekrát: zákaz mobilů ve školách nemá vůbec za cíl, aby „žáci více komunikovali“ nebo „zbavit děti závislosti“, ale odebrat jim záznamové zařízení. Učitelé pak mohou děti mlátit, nadávat jim, zastrašovat je a posmívat se jim, a to beztrestně, neboť při případném vyšetřování je to slovo proto slovu. Určitě by i v tomto případě daný „učitel“ tvrdil, že byl jen důrazný. Ale nahrávka jasně ukazuje, že se choval jako nesvéprávný šílenec.

Děti jsou nevychovaní haranti

Zatímco diskutující byli nejspíše hotovými anděli, dnešní děti jsou praví výlupci pekla. I když člověk ráno před školou vidí žáky, co jdou v pohodě na výuku, mnozí diskutující mají jiné zkušenosti. Odkud? No, ve škole nepracují, takže bych tipoval, že ze svých vlastních domácností. Ale v každém případě je mladá generace hrozná, nevychovaná, strašná. Diskutéři píší: „Fagani se chovaji jak prasata bez jakekoli ucty ke starsimu, davaji ucitelum kose na hlavu a nataci si to jak vemena a strasna sranda , po talame kazdej den pred a po vyucovani a byl by klid!“. Nebo: „Některé děti se skutečně chovají nenormálně a to jsem slušná“. A také: „Drzost některých dětí a dospívajících nemají hranic.“

Když se ale zamyslíme, napadne nás, že nejmocnější způsob učení je nápodoba. Ne nadarmo mají všechny evropské národy přísloví: jaký otec, takový syn. Wie der Vater, so der Sohn. Tel père, tel fils. Tale padre, tale figlio. Jaki ojciec, taki syn. A sociální učení probíhá i s dalšími příbuznými, se sousedy, v obchodech a vlastně všude. Nadáváním na dnešní děti vlastně jen dokládáme, že jsme se sami moc nevyznamenali. Naše společnost je nemocná, pokud jsou v ní zkažené děti. Za to neseme vinu všichni. Ten pak, kdo na děti řve, věci zhoršuje, ne naopak. Agresivní učitel je vzorem pro agresivní chování žáků. Kdo tohle nechápe, moc chytrý nebude.

Za všechno mohou špatní rodiče

Chudák učitel vulgárně řve na nezletilé dítě, ale nemůže za to on, ale rodiče! Ti tak špatně vychovávají, že je jediným řešením křičet na dítě: „ty debile!!“. Alespoň podle názorů mnohých. Píší: „Generace těch dnešních smradu ve věku 8-18 let to je strašné a ukazka NEvýchovy ze strany rodiču kterým je kolem 30-40 let !!!“. Nebo: „Většina takových žáků si nese toto chování z domova. Doma to začíná.“ A nebo: „Tak to by se páni rodiče divili co mají za spratky. To co si dnes děti dovolí, tak to je hrůza.“

Ale tito diskutující jakoby zapomněli, že když nadávají na rodiče - údajně špatně vychovávající své děti - nadávají sami sobě. I oni většinou jsou rodiče nebo nyní dokonce prarodiče a je pravidlem, že v rodině se výchovné modely opakují. Kde se tedy vzali ti mizerní rodiče? Jsou důsledkem mizerné výchovy zase svých rodičů, nyní prarodičů. Nehledě na to, že samotná diskuze, plná nadávek a žlučovitých výpadů ukazuje pokleslé mravy pisatelů - tihle, že někoho vychovávali dobře? To spíše uvěřím, že vůl porodil tele.

Fyzický trest je v pohodě

Velké množství diskutujících popisuje, jak sami dostávali ve škole, doma, ve škole. Pořád dokola. Nebo když si mohli vybrat, tak dostali raději ve škole, aby nedostali doma. A tahle praxe byla podle nich ta správná! A vůbec - děti se podle nich málo bijí. Jak napsal jistý diskutér: „Být to moje dítě tak dostane ještě zleva, zprava facku.“ To je panečku rodič! Úplný vzor, kterého jeho děti prostě musí milovat. A pokud ne, tak zleva, zprava, hlavně když budou posluchat.

K tomu bych dodal právě toto: není to tak, že sami diskutéři dostávali rány, a to z nich vychovalo slušné lidi. Je to tak, že ty rány z nich vytvořily někoho, kdo uznává mlácení dětí - tedy monstra. Jejich hodnotový žebříček je pokřivený, uznávají jen sílu toho, kdo jim ubližuje. Myšlenka, že učitel vztáhne ruku na dítě, jim není cizí, protože jsou sami podobnými fackami poškození. Je to zvláštní, protože mnozí četli Foglara a další podobné autory, ale nevzali si z nich nic. Uznávají jen to, že ten, kdo má sílu, poroučí, a ten, kdo ji nemá, se otrocky sklání. To nazývají „autoritou“ a fyzický trest je něčím, co prý vytváří „respekt“. Píší: „Myslím, že některým dnešním dětem by neuškodilo ani na tu prdel dostat, a to hlavně od rodičů. Pamatuji, že kluci ve škole kolikrát dostali facku od učitele a bylo vyřešeno. Doma dostali druhou a nikdo z rodičů nikdy nepřišel si stěžovat.“ Nebo: „Zákon který má vyjít ze se nesmí dítě trestat být jen pohlavek, navádí k neúctě a neposlušnosti, nemají potom z nikoho respekt.“ A také: „Myslím si, že v pohodě. To za časů našich otců a dědů přišla facka jako dvacka a mohli jste si stěžovat doma. Mělo to asi něco do sebe protože z otců a dědů vyrostli úspěšní lidé bez traumat. Tož tak.“ Nebo: „Po nás házeli klíče. A doma jsme ani necekli. Učitel byl tenkrát autorita.“ A nebo: „A nebo u nás, facku a nebo poznámku. Není těžké si domyslet co si každý radši vybral. Protože doma by to bylo ještě horší. Takhle to zůstalo na půdě školy a bylo vše vyřízeno. A naše paní ředitelka měla hodně pádnou ruku, byla to skvělá pedagožka a velmi rád na ní vzpomínám.“

Mizerná škola v té dnešní

Důvod, proč se všem těm hloupým komentářům ze sítí věnuji, je tento: právě podobní lidé strkají svou toxickou školu, na kterou sentimentálně vzpomínají, do té dnešní. Ta by ale měla být úplně jiná, ne stejná. Čím více se bude lišit od té jejich, tím lépe. Ale tohle jim vysvětlit nejde, snad kvůli nedostatku představivosti nebo intelektu. Proto mají ti nejmizernější učitelé ve školách svou klaku zastánců. Ztělesňují vlhké sny části generace, která si kvalitní školu nedovede představit a jejich vlastní názory jsou pokřivené až běda. Kdo může napsat podobné názory, když ne rozbití lidé? Například: „Sebrat mobily před vyučováním a rákosku pověsit tak,aby jí děti dobře viděly a věděly, že když budou zlobit,dostanou přes prsty.“ Nebo: „Žák se nevěnoval výuce a hrál si s mobilním telefonem. Takže to je taky ze strany toho žáka porušení školního řádu. Ale jak se zdá to média neřeší a zase mají aféru na chudáka učitele.“ A také: „Za nás se řvalo, lítaly křídy a někdy i pravítko nebo klíče přes lavici a co? Drželo to pořádek. Nikdo z nás se z toho nezhroutil, ani neposral. A světe div se, nikdo z nás z toho neměl ani trauma. Byla v tom kázeň a ta měla smysl. Akorát tehdy nikoho nenapadlo si to natáčet a dávat na internet, protože jsme měli základní úctu. Naopak, naučilo nás to respektovat autoritu a držet hubu, když má někdo pravdu.“ A nebo: „Když my jsme chodily do školy, bylo tohle, za mě teda ne, když jsem udělala v uvozovkách pruser, chceš po tlamě nebo poznámku, samozřejmě po tlamě, protože jsem věděla co by mě doma čekalo, v deváté třídě jsme během výuky seděli a měli ruce za zádama a běda se pohnout a to nám bylo skoro 15 let, učitelů jsme si vážili narozdíl od dnešní generace“.

Krásné vzpomínky na ideální školu velké části naší vzděláním zkažené a pokřivené stárnoucí populace: ruce za zádama, pádná ruka ředitelky, facka jako dvacka a doma druhá. Česká společnost má na vzdělání názor jako jiné země v době před 300 lety.

Citace ze síti přepsány bez oprav.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz