Když se u nás na učňáku spřáhne ředitel a tělocvikář, jsou víc než zákon

Školní rok začal a některé školy řeší nouzový stav, improvizovanou výuku, vyplavené sklepy. To, co se z českého školství bohužel nikdy nevyplaví, je lidská hloupost a arogance. Stačí být ředitelem školy a myslet si, že je to vaše firma. Pak do ní nabíráte kdejakého loajálního příbuzného a vyhazujete z ní učitele. Stačí být kamarád s ředitelem školy a někteří učitelé si myslí, že mohou všechno. Jako na jistém učňáku. Tuto kauzu začnu popisem jednoho lyžařského výcviku, který proběhl v minulém školním roce.

Vše začalo po návratu „druháků“ z povinného lyžařského výcvikového kurzu. Žáci se ve výuce bez vyzvání svěřovali jiným učitelům ohledně nevhodného chování nově jmenovaného zástupce ředitele pro odborný výcvik a tělocvikáře. Těchto žáků bylo více a nešlo si nevšimnout jejich utrápených výrazů a pláče holek ve výuce. Šlo o stížnost na vulgární, agresivní projevy tohoto tělocvikáře při každodenní aktivitě na horách, častém a bezdůvodnému vstupování na dívčí pokoje vždy bez zaklepání, a to i v době nočního klidu, kdy se žákyně bály převlékat a neměly možnost pokoj zamknout. Jednu žákyni opakovaně hladil po vlasech, což jí bylo nepříjemné, ale bála se oponovat. Dívky také urážel a ponižoval například tím, že je rozděloval podle typu postavy na tlusté a hubené. Také vyhrožoval žákům, že pokud se jim něco nelíbí, zajistí jim dopis s kulatým razítkem obsahujícím vyloučení ze školy, popřípadě všem zamezí získat maturitu.

Žáci si po horách stěžovali své třídní učitelce, ale u té nepochodili. Jiná paní učitelka A. po neustálých prosbách od žáků, vše v dobré míře oznámila u vedení školy, řediteli školy. Byla překvapena, že pan ředitel na to reagoval slovy, že to je tak na zničení kariéry tělocvikáře (který byl dokonce současně i zástupce ředitele školy). Danou učitelku označil za nekolegiální a neloajální. Avšak řešení traumatické situace u žáků ze strany vedení se pořád nedělo a žákyně dál brečely v hodinách a kluci se báli. Tato statečná paní učitelka se tedy rozhodla informovat ČŠI, která informovala zřizovatele. Jihomoravský kraj, tedy zřizovatel, ve výběrovém řízení vybral pana ředitele, i když během 10 let vystřídal opravdu mnoho zaměstnání a o jeho kompetentnosti bylo možno úspěšně pochybovat. V zájmu kraje ale viditelně nebylo poukazovat na ředitelova pochybení. Po kávičce s panem N. (odbor školství) už ředitel ale musel něco udělat, jal se tedy „vyšetřovat“. I když ředitel všechny ujistil, že vyšetřování proběhne bez přítomnosti tělocvikáře (proboha, jak také jinak?!), nebylo to tak. Vyšetřování se konalo za jeho přítomnosti, navíc bez přítomnosti zákonných zástupců, i když se žákyně doptávaly, jestli tam můžou mít rodiče, když nejsou zletilé. Asi nemusím ani psát, že škola nedala nikomu z rodičů vědět. Žáci se pak na konfrontaci báli mluvit, neboť schůzka byla velmi nátlaková. Pokud prý žáci „zapomenou“ na to, co se stalo na lyžáku, ředitel „zapomene“ na alkohol na jejich pokoji. Na této škole se žáci viditelně opravdu naučí školu života. Především jako exkurzi do minulosti: ředitel a zástupci jim ukážou, jak se chovají praví veksláci a mafiáni, jak se vydírá a jak se ze strachu ustupuje agresorům.

Všichni učitelé, kteří se postavili na stranu dětí a další, kteří byli u dua ředitel/ tělocvikář v nemilosti, se stali terčem bossingu, tedy šikany ze strany vedení školy. Jak taková šikana vypadá? Ukažme si to právě na příkladu paní učitelky A. Deset hospitací (bez jediného hospitačního zápisu) během prvních dvou týdnů na novém pracovišti – SOU (učilišti), kam byla převelena z maturitních oborů, bez ohledu na dodržení kontinuity výuky, kdy jí byly odebrány dokonce i maturitní ročníky a předány loajálnímu, i když méně kvalifikovanému učiteli. Vytýkání nesmyslných prohřešků, jako je obvinění z týrání žáka, údajné braní úplatků, údajné traumatizování jejím prý neobjektivním hodnocením a nátlak na její osobu, aby dala maturitu zdarma dílenskému učiteli, který má pouze výuční list a přišel rovnou do maturitního ročníku ke čtvrťákům. Když byla tato paní učitelka v dočasné pracovní neschopnosti, dostala výtku za „porušení pracovní kázně“, protože neuzavřela pololetní hodnocení s dovětkem, že to bude ředitel brát jako hrubé porušení pracovní kázně, což povede k její výpovědi z pracovního poměru. Dovětek, který bude čtenáři připadat jako z italské mafiánské Chobotnice se odehrál během jedné neděle. Paní učitelce A. zazvonila před obědem Policie na zvonek domu a chtěla po ní neodkladnou výpověď, jestli zná pana Rylicha, protože na ni podal trestní stíhání za pomluvu. Sami si můžete odpovědět, zde je potřebné opravdu tak neodkladné vyšetřování v neděli v poledne a burcovat celou její rodinu, když pak až do dnešního dne (!) z toho nemá paní učitelka žádný listinný podklad. Nemyslíte si, že přesně takhle vypadá zastrašování? Že by ředitel využil známosti, které u místní Policie má?

Za školu je zodpovědný zřizovatel, kraj X. Vedoucí odboru školství, pan N. hezky strčil hlavu do písku. Paní učitelka A. napsala zřizovateli stížnost, kde popsala celou situaci, včetně skandálního jednání ředitele. Řekla totiž řediteli, že jí přišly stížnosti od rodičů, kteří si z pochopitelných důvodů (msta ze strany ředitele a jeho zástupce, tělocvikáře) přejí zůstat v anonymitě. Vyzval ji, ať mu o nich poskytne informace a dožadoval se jejího soukromého mobilního telefonu. Na celou stížnost reagoval pan N. jako nekompetentní alibista. Z jeho odpovědi učitelce, která stížnost podala, vybírám: „Odbor školství projednal Vaše tvrzení na osobní schůzce s ředitelem školy. Dále odbor školství vycházel z písemného vyjádření ředitele školy, z dalších písemných podkladů a z vyjádření dalších zaměstnanců školy. Ředitel doložil odboru školství podrobnou zprávu, ze které vyplývá, že oznámení na nevhodné jednání pana učitele X na lyžařském kurzu bylo řádně prošetřeno. Co se týká Vaší námitky, že ředitel školy neprojevil zájem o Vámi nabízený způsob řešení, tj. projednání s dotčenými žáky ve třídě, uvádí odbor školství, že za prošetření stížnosti je odpovědný ředitel školy a je tedy na jeho odpovědnosti, aby zvolil postupy a metody, které považuje za vhodné a účinné. Ředitel školy věc prošetřil jinými metodami a prostředky, v zásadě dosáhl stejného výsledku. Ke schůzce ředitel školy uvedl, že chtěl doložit, že se na Vás obracely telefonicky desítky rodičů žáků, a současně uvedl, že po Vás nepožadoval odhalení identity rodičů… Odbor školství má za to, že pokud se ředitel školy dozví, že pedagogickému pracovníkovi volají desítky rodičů se stížností na nevhodné chování jiného pedagogického pracovníka, je důležité si takovou informaci ověřit. Údaje o tom, kdo a kdy volal fyzické osobě na její soukromý telefon, obecně patří mezi osobní údaje. Vy jste však v dané situaci nebyla pouze v pozici soukromé osoby, ale zejména učitelky školy, která je povinna poskytnout při šetření stížnosti součinnost. Pokud měly volat desítky rodičů, tedy pravděpodobně rodiče více než třetiny žáků účastnících se kurzu, pak má odbor školství za to, že to je informace, kterou je ředitel školy povinen pokusit se ověřit a snaha domoci se ověření této informace je legitimní. Odbor školství je si vědom toho, že jste mohla vnímat požadavek ředitele školy na doložení Vašeho tvrzení poskytnutím informací ze svého soukromého telefonu za zásah do soukromí. Na druhé straně, s ohledem na skutečnost, že nebyly žádány informace umožňující identifikaci volajících (což ostatní účastníci schůzky potvrdili), a na závažnost Vašeho tvrzení považuje odbor školství požadavek ředitele školy za přiměřený… Ředitel školy dále doložil vyjádření několika jiných zaměstnanců, kteří výslovně popřeli Vaše jiná tvrzení, která směřovala k jejich osobám… Nelze než uzavřít, že odbor školství nemá žádné indicie, ani jiné podněty, z nichž by šlo dovodit, že další šetření v této věci je nezbytné.“

Přeložím vám tuhle až neuvěřitelnou úřednickou hatmatilku. Ředitel vše popřel a má dost lidí, kteří poslušně vše potvrdí. Když paní učitelka dostane stížnost od rodičů, ztrácí podle vedoucího odboru školství svá práva a musí odevzdat svůj mobilní telefon, aby si ředitel ověřil identitu všech stěžovatelů. Sice identitu stěžovatelů „nepožaduje“, ale přece musí informace „ověřit“. Takže požadavek ředitele, nepřiměřený a neoprávněný zásah do soukromí, je podle školského odboru přiměřený. Jinak se nic nestalo, ředitel to přece vyšetřil, vše je v pořádku. Takže chybou nebylo jednání tělocvikáře, chybou bylo odmítnutí učitelky odevzdat řediteli svůj soukromý telefon. Už chápete, že nejhorší věc, která devastuje naše školství, jsou hloupí politici a neschopní úředníci? Už rozumíte tomu, proč se pak ředitel vrátí do školy a tam jedná jako neomezený vládce? Je to smutek, když se ředitel školy utrhne ze řetězu a myslí si, že je díky svým vazbám a konexím nedotknutelný. Od té doby vyhodil hned několik učitelů a nahradil je svými známými a příbuznými: nekvalifikovanými, nekompetentními, ale loajálními. Vraťme se na úvod textu - pokud budou ti žáci mít takového „odborné“ a „lidské“ vedení, co z nich vzdělání na takové škole udělá?

Malá rekapitulace: na lyžáku se učitel choval nevhodně k žákům, za což by měl dostat výpověď. Studenti sami a jejich rodiče si stěžovali. Ředitel ho kryl a vše popřel, žáky zastrašil a jejich hlasy ignoroval. Následně šikanoval učitele, kteří stáli za dětmi. Učitelé píšou stížnosti institucím, které mají podobné situace řešit. A co udělá zřizovatel? Postaví se za tohoto ředitele - a ještě mu jeho jednání posvětí. Kam a komu se dál dovolat? Tělocvikář se jistě těší na další lyžák. Tak co, milí rodiče, kterého z vašich synů naučí pár hezky jadrných nadávek a čí dcera bude jeho favoritkou? Bez obav mohou být asi jen ty, které veřejně prohlásí za tlusté.

Podobný případ:

https://medium.seznam.cz/clanek/liny-ucitel-reditelka-zakladni-skoly-kryje-sexualni-obtezovani-zakyn-ze-strany-ucitele-82990