Článek
Revize RVP. Úprava dokumentu, podle kterého se u nás řídí vzdělávání ve všech školách. Nepoučení si od toho slibují mnohé, informovaní se děsí chvíle, kdy bude platit. V tomto revidovaném RVP musíme odlišit newspeak plný krásných spojení s obsahem, tedy podstatou. Od první chvíle jsem uváděl, že revize bude zbytečná, pokud se stane to, co s původním RVP: tedy učitelé ho nepřijmou, školy ho vypracují formálně a budou se dál učit osnovy. To se už jednou stalo a učitelé v současnosti v drtivé většině neumějí pracovat s RVP, jakkoliv jim to dává svobodu, jakou učitelé v Evropě nemívají.
Už první výsledky práce na revizi v oboru Hudební, taneční a dramatická výchova vzbudily ohromný odpor u učitelů hudební výchovy a akademiků na katedrách hudebky. Hlavní důvod je jednoduchý: ve starém RVP měla hudebka na druhém stupni sedm očekávaných výstupů. V současném navrhovaném znění mají dva, plus nějaké kombinované, o které se dělí. Zato tanec a dramatická tvorba dostala zelenou. Kromě kombinovaných očekávaných výsledků, má tanec i své vlastní. Přečtěte si znění těchto očekávaných výsledků učení, tedy to, co by měl zvládnou KAŽDÝ ŽÁK nejpozději na konci deváté třídy.
- Žák propojuje v tvůrčích činnostech vnímání vlastní tělesnosti, získané anatomické znalosti a pohybové návyky a dovednosti s vnitřním prožíváním a vyjadřováním myšlenek, představ a pocitů.
- Žák využívá osvojené postupy, prostředky a metody taneční a pohybové výchovy k vlastní tvorbě, sebepoznávání a k osobitému pohybovému a tanečnímu vyjadřování.
Je očividné, že tohle není žádná polka, ale výrazový tanec. K tomu patří „osvojené postupy, prostředky a metody taneční a pohybové výchovy“. Aby k osvojení došlo, není možné tohle dělat nárazově. Viditelně to předpokládá dlouhodobé taneční nácviky a aktivity. Je to také věc postojů a sebedůvěry protože tohle máte dělat před celou třídou. Jen si představte nějakého sedmáka, osmáka a deváťáka, jak předvádí své „osobité pohybové a taneční vyjadřování“ v době třeskuté puberty. To by nezvládl leckterý učitel, natož druhostupňový žák. Vypadl sice ten největší blábol předchozích verzí, tedy to, že měl žák vytvářet „autentickou taneční tvorbu“. Ale tento hloupý vzdělávací cíl zůstal hezky zamaskovaný jinou formulací. Rozhodně oba viditelně přesahují možnosti běžného žáka české státní školy a vyvolává to řadu otázek:
- Kdo to bude učit? Kdo v současné druhostupňové sborovně zná „postupy, prostředky a metody taneční a pohybové výchovy“? Tělocvikář to zcela jistě není. Ano, někteří měli před mnoha lety předmět, kde se nějaké tance učili, ale obkročák nebo polka řezanka není totéž, co výrazový tanec. Zde je nutné „vnitřní prožívání a vyjadřování myšlenek, představ a pocitů“. Tohle mají umět tělocvikáři? K smíchu. Nebo že by se učitelé hudebky naučili tancovat a co víc – naučili učit tancovat žáky? Nebo občankáři? Nabízí se také učitel přírodopisu, mají se přece u toho propojit "získané anatomické znalosti"!
- V kterém předmětu se budou tyto cíle plnit? Vzniknou nové předměty nebo se to prostě někam „umístí“, třeba do výtvarky?
- Kde se bude tancovat? Taneční sály nebo lépe řečeno dílny mají tak možná jen některé waldorfské školy. Bude taneční výchova v tělocvičně? Nebo se jen ve třídě dají lavice pryč a „jdeme tancovat“! Obojí je velmi nevhodné prostředí pro „vyjadřování pocitů“.
Celé to pojetí tedy vzbuzuje řadu otázek a nemělo by se mlčet o tom, že je likvidační. Podle mého soudu likviduje tři věci. První cíl likvidace je obor Učitelství hudební výchovy pro 2. stupeň ZŠ. To se dnes učí na čtyřech pedagogických fakultách (Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice a Brno), v Plzni se ještě připravují učitelé pro střední školy. Řekněme si upřímně: proč pět let připravovat učitele oboru hudební výchova, když má pak na základní škole učit upocené dva výstupy? A tohle studium, se všemi těmi učebnami a individuálními hodinami patří na PdF k nejdražším, pokud nejdražší rovnou není. Kdo by to nyní studoval, musí být blázen, nebo chce strávit pět let na výšce bez učitelského uplatnění. Studium učitelství hudebky se bude nyní více podobat studiu výtvarky: pro studenty levná přípravka na umělecké školy, kam to každý rok zkoušejí. Jaký je druhý cíl likvidace? Samotný předmět hudební výchova. Bude zbytečný, stejně jako třetí cíl likvidace: učitelé hudební výchovy.
Školáci zpívají? Zapomeňte.
Kdo vlastně vymyslel věci jako je to, aby každý žák měl „pohybové návyky a dovednosti s vnitřním prožíváním a vyjadřováním myšlenek, představ a pocitů“ a používal „taneční a pohybové výchovy k vlastní tvorbě, sebepoznávání a k osobitému pohybovému a tanečnímu vyjadřování“? Takto se doplácí na mnou už dříve kritizovaný fakt, že na revizi pracuje jen minimum učitelů. Kdo byl v pracovní skupině „Taneční a pohybová výchova“? Pět tanečnic, performerek, lektorek tance, učitelek z konzervatoře. Jasné je jedno: nikdo z nich nikdy nepracoval s žádným běžným žákem. Pokud už některé něco učily děti školního věku, šlo o ty nejlepší tanečnice a tanečníky v taneční konzervatoři Duncan Centre, brutálně selektivní škole pro moderní tanec. A rozhodně nikdo z nich nepracoval se žádným běžným žákem v celé třídě podobných běžných žáků. Proto mohou vymýšlet osloviny – a také je vymyslely.
Ale pro ředitele škol mám dobrou zprávu! Samozřejmě se na to všechno v novém RVP můžete vykašlat, jako ostatně i na předchozí RVP. Anebo, pokud chcete dělat opravdu dobrou školu, nabízím vám skvělé pedagogické řešení. Já osobně nic nemám proti cílům typu „žák vyjádří prožitek z interpretace a tvorby vycházející z hudby, tance a divadla, pojmenuje jeho význam pro sebe sama“ a podobně. Ale musí to být přiměřené jeho schopnostem a věku. A na to opravdu nepotřebujeme speciální předmět ani odborné učitele. Takže moje rada pro vedení škol: zrušte předmět hudební výchova a žádný nový nezakládejte! Všech sedm očekávaných výsledků učení oboru Hudební, taneční a dramatická výchova můžete splnit nárazově! Například si nejměte nějakého studenta uměleckého oboru, dejte mu k ruce dobré učitele, pošlete je se žáky na školu v přírodě – a nechte je připravit školní muzikál. Žádné velké umění, prostě nějaká hudební, taneční a pěvecká čísla, kdysi se tomu říkalo „pásmo“. Kdo si netroufá na sólo, je ve sboru, žádné násilí. Děti se u toho pobaví, bude to teambuildingové, mezi sebou se stydět nemusí a studentík jim k tomu předá pár informací o hudbě, tanci a muzikálovém hraní. Pokud to nebude muzikál, může to být třeba pohanská slavnost s tancem. A je to!
Předchozí text k tématu revize RVP:
