Článek
Kauza s Kulínským ji otevřela oči
Zuzce bylo čerstvých 14 let, když jí začal zneužívat učitel matematiky. Dnes je z ní dospělá žena s vlastní rodinou, vyrovnaná s minulostí. Jen Zuzky maminka se dodnes trápí – nikdy své dceři tu ostudu neodpustila.
Po roce 2004, když Zuzka sledovala v televizi kauzu kolem Bambini di Praga, pocítila, že ten příběh je tak trochu i o ní. Od svého učitele na matematiku byla vystavena stejnému násilí – a konečně mohla svou vlastní bytost vidět jinak. Když soudní znalci označují sboristky za oběti a říkají, že si zasluhují ochranu, možná je obětí i ona. A pokud je skutečně obětí, znamená to, že není pachatelem.
„Chlapi to zkouší, to je normální. Ženská prostě nesmí být lehká a nechat se!“ křičela její matka, když se to dozvěděla.
„Já tě mám rád, i když už nejsi poctivá,“ utěšoval ji učitel.
Přijměte teď pozvání do světa Zuzky. „Je to i moje kauza, jen bez toho zpívání,“ řekla a dala se do vyprávění.
Zanedbávané dítě: příběh skrytého utrpení
Nezájem rodičů — přehlížení
Příběh Zuzany měl trochu jiný začátek než příběh sboristek. Nebyla nadaná ani odhodlaná. Vyrůstala sama s mámou v malém bytě. Tátu nikdy nepoznala. O mužích se u nich doma hovořilo zle – jako by to ani nebyli lidé. Jen jakési bytosti bez srdce, které se rády potěší s ženou a pak ji odhodí.
Zuzka vyrůstala v atmosféře poznamenané matčinými nepovedenými milostnými vztahy. Vzduch tu byl prosycen osamělostí a únavou. Sedávaly spolu před televizí – máma, která litovala, že nemá pro koho žít, a dcera, která předstírala, že to neslyší.
Jedničky sice nenosila, ale bývala tichá. Alespoň něco.
Učitel matematiky — predátor bez charismatu. A zachránce?
Vyprávění Zuzky: jak jí do života vstoupil člověk, který ji zneužíval
„Nebyla jsem nadaná a máma nebyla ambiciózní – alespoň co se mě týkalo. Musela hodně pracovat, aby mi mohla dát najíst a abychom nepřišly o bydlení. Mé záliby ani kroužky řešit nemohla. S učením mi nikdy nepomáhala. Dvě čtyřky na vysvědčení ji nechávaly chladnou.
V osmé třídě jsem musela dělat reparát z matematiky, a až to mámu přimělo podat inzerát na doučování.
„Mně počty šly, já nevím, že tobě to nejde!“ křičela maminka s inzertními novinami v ruce. „Měla by mi na to přispět škola, když tě to tam nejsou schopní naučit. Já v práci musím mít taky výsledky! Nemůžu jen tak říct: ‚Pane, vy se neumíte umýt, ať si vás ostříhá manželka!
Podala inzerát a nám doma začal neustále vyzvánět telefon. Zájemců bylo dost – vyhrála nejnižší cena.
Dvacetiletý absolvent matematického gymnázia nebyl na peníze. Hezký taky moc nebyl. Přišel v tom horku upocený. Dvojitá brada a prsty tlusté jak buřty.
Rozhodně nevypadal jako ten sbormistr, který udělá jedno gesto a patří mu celý sál. Jinak to u nás bylo jako v tom sboru,“ zasměje se hořce paní Zuzka.
Prázdninový den a poprvé za slečnu. Grooming
Vzpomínky — učitel poprvé a nenápadně překročil hranice
Šla známou ulicí a od místní restaurace k ní zavanula směs výparů z kuchyně a rozpálených dlažebních kostek. Vzpomněla si na loňské prázdniny, kdy tu s dětmi od sousedů zvonili na cizí zvonky. Stará paní vykoukla z okna – lekly se.
„My to taky dělali, nebyli jsme jiní,“ smála se. Bylo to veselé, tak proč je jí teď z té vzpomínky smutno?
Doučování má vždycky někde venku. Mámu nikdy nebavilo uklízet, tak ji posílá na doučování ven. Nerada šoupne dceři do ruky srolovanou bankovku pro „toho tlustýho kantora“. Peníze budou chybět jinde.
Minulé doučování Zuzka a učitel trochu víc prokecali. Najednou se na ni díval pronikavě a tvář měl vážnější než obvykle. Když na konci řekla, že mu dá peníze, odmlčel se a nakonec ji překvapivě požádal, aby to nechala být. Celá dvouhodinovka zadarmo. Něco na tom bylo podivného. Krásně podivného.
Dnes jdou do kavárny. Budou se učit? Vzala si upnuté džíny, vlasy nechala rozpuštěné a prohrábla je prsty.
Vejde. On se hned ptá, co chce k pití. Co má Zuzka říct? A kolik to tu všechno stojí? Učitel ji přiloží ruku na záda. Zuzka ucítí pánský parfém. Hlavou jí začnou vířit myšlenky: Neměla by tu být. Tohle mámě neřekne. Ten parfém se jí líbí. Neumí si říct o pití.
Přichází číšník. Budou tu teď na ni dva. Kolik může stát třeba pitomá sodovka? Dá si sodovku.
„Ne, sodovku ne. Tam je F, F neumí vyslovit.“
„Tak Colu,“ odpoví jakoby nic, s úsměvem vybíravé mladé dámy. Zvládla to dobře.
Učitel se otočí k číšníkovi a klidně řekne: „Pro mě jedno malé a pro slečnu Colu… pro slečnu…“
Sexuální zneužívání: jak své tělo vyměnila za kousek lásky
Problémy s mámou — osamělost — touha dítěte být viděno
Zuzka sedí a přemýšlí. Jako by potřebovala nabrat dech. Pak se znovu vydala ve vzpomínkách do svého dětství..
„Tehdy se to zlomilo. Začali jsme se scházet u něj, aby nás spolu nikdo neviděl. Pro mě to ze začátku bylo dobrodružství, hra na princeznu. Než jsem se stihla rozkoukat, hra skončila — a už z toho nešlo vystoupit. Nějak se to samospádem převážilo na špatnou stranu. Nemilovala jsem ho pro to, jaký byl, ale protože ze mě udělal milovanou bytost.
Někde uvnitř jsem věděla, že to není skutečný vztah. Brzy se mi začal fyzicky ošklivit — štítila jsem se jeho potu i dechu. V noci se mi zdálo, že před ním utíkám a schovávám se, ale vždycky mě našel. Ve spánku jsem se počůrala. Přesto jsem na něj myslela pořád — doma, ve škole. Hřálo mě, že na mě někde čeká. Ten odpor jsem vytěsnila. Byl to takový výměnný obchod. Já mu platila sexem za jeho péči a pozornost, on mi péčí platil za možnost mít se mnou sex.“
Táta predátora: do patnácti to musíš tajit
Jak rodiče učitele přijali u sebe doma dívku ze základní školy
Zuzka se smutnou ironií v hlase poznamená:" A dostala jsem i bonus zdarma. Tři za cenu jednoho. No, nekup to. Získala jsem novou rodinu. Bydlel s rodiči. Všechno věděli a kryli. Když jsem přišla, vždycky se někam vytratili, abychom měli klid. A volali na nás přes zavřené dveře na jak dlouho odcházejí.
Věděli kolik mi je a neměli s tím problém. Jeho táta mi jednou přinesl do pokoje večeři. Podal mi talíř a řekl- já vím, že jsi hodná holka a nechtěla bys nám ublížit. Ale víš co znamená, když je holka pod zákonem? To znamená jedno-mlčet. Do patnácti to prostě musíš tajit."
David Koller: ráno jsou nebezpečný všechny romantický slečny…
Vzpomínky na píseň: text písně, který odhaluje myšlení otce pachatele
Zuzka vzpomíná na slova písně Davida Kollera, která jí připomněla, jak její učitel a jeho rodiče vnímali situaci s ní.
Co kdyby si ale policie přišla pro jeho syna — a pak i pro něj? Přiznal by tu „radu do života“, kterou v pokojíku udělil čtrnáctileté Zuzce? Nebo by syna kryl, protože věděl, že jeho syn zneužívá příliš mladou dívku?
Proč ukázal prstem na ni? Jako by to byla ona, kdo by mohl být nebezpečný. A syn? Ten si musí dát pozor, aby se nestal její obětí. Protože pak by byl trestaný a trpěl by. To přece milující rodiče nemohli dopustit. Museli dívku včas odradit od „špatnosti“.
Slova otce nebyla slova pokřiveného trestance nebo pomatence. Žili slušně.
Snad jen věřili, že láska těch dvou je opravdová. Šlo jim o syna a o nic jiného. Přáli mu štěstí a nad ní nepřemýšleli. Možná ten otec kdysi také nebyl žádný krasavec a ženy ho odmítaly. Tak teď upřednostnil vlastního syna před cizí dcerou.
Matka sexuálně zneužívané dívky: že se nestydíš!
Čtrnáctiletá Zuzka – den, kdy se sexuální zneužívání provalilo
Zuzka se vrátila domu později, než slíbila. Většinou si pozdějších návratů maminka ani nevšimla. Tentokrát to bylo jiné.
„Ona to ví!.. Došlo mi to hned, jak jsem zasunula klíč do zámku a z bytu jsem uslyšela její kroky.
Otevřela, stála tam přede mnou ubrečená. A jak otevřela ty dveře, cítila jsem se víc obnažená, než kdyby ze mně někdo naráz strhl všechny šaty.
– Kdes byla? – zaječela na mě. Vymlouvala jsem se.
Do noci ze mě páčila, kde jsem byla, i když to věděla. Chtěla mě donutit k přiznání. Setmělo se, když posunula své výslechové metody o kus dál a vmetla mi: „Já jsem tě s tím tlustým prasetem viděla!“
Bylo to venku. Zuzka se v tu chvíli rozbrečela. Zmohla se jen na tiché: „Promiň.“ Matka na její šeptání reagovala dalším řevem: „Neprominu!“ A pak už se na Zuzku spustila lavina facek.
Sexuální skandál v rodině: matka má jasno, pachatelkou je dcera
Vztah mámy a dcery: pro matku nebyla zneužitá, ale ocejchovaná!
Po té noci se vztah matky a dcery už nikdy nezpravil. Matka, která vždy muže odsuzovala najednou otočila. Na vině je podle ní vždy žena. Neměla to dovolit! A když je žena ještě dítě? O to horší je její provinění. O to zkaženější osoba to je. Normální děti jsou čisté, ale ona čistá není. Vždyť je přece pod zákonem! Vždyť ona ten zákon porušila. Matka jí velkoryse oznámí, že teď by to správně měla nahlásit na policii, ale prý to Zuzce neudělá. Budou mlčet, když je pod zákonem. Ta ostuda!
Chodilo pak ještě mnoho trestů, zlých slov a zákazů za nečisté, povolné chování. Vždyť přeci muži to zkouší vždycky, ale jiné dcery mu to nedovolily. Až ona! A v tomhle věku!
Začala přemýšlet, že své i matky trápení ukrátí. Že se předávkuje léky.
Sebepoškozování, žiletka, prášky: jak trauma vede k ubližování si
Když ve 14 letech ztratíte víru v život
Přestala se učit. Přestala reagovat i na matčiny výčitky. Když byla v napětí, řízla se do ruky a pak se měla na chvíli zas ráda.
Její přítel ji chtěl zpět. Zavolal ji domů, když matka byla v práci. Podruhé prý budou opatrnější.
Souhlasila. Na oplátku po něm chtěla léky na spaní. Až on jí ty léky přinese, pak zas bude ona ochotná chodit k němu domu. Dřív ne. Brzy se sešli narychlo v parku. Krabičku hodila do batohu, kabelku už nenosila. Úzké oblečení také ne, vždyť tím si to všechno způsobila. Doma krabičku otevřela. Byly v ní staré napůl spotřebované čípky proti bolesti. Chtěla se naštvat, ale nešlo jí to. Někde uvnitř jí to bylo i trochu k smíchu, ale nezasmála se. Čípky vyhodila a telefon od té chvíle bez odpovědi pokládala. Nepotřebovala už jeho lásku. Měla svou vlastní a když jí chtěla cítit, ublížila svému tělu. Dokud matykář nepřinese prášky na spaní, nemá na něj čas ani energii.
Obvinění Bohumila Kulínského ze zneužívání dětí, psychoterapie
Trestající postoj matky – pomoc zvenku – nečekaná síla
"Dívaly jsme se s mámou na televizi a najednou ve zprávách hlásily, že Sbormistr Bohumil Kulínský skončil ve vazbě za sexuální zneužívání dětí. Že osahával dívky pod 15 let a ony proti němu budou svědčit. Trest odhadovali na 10 let vězení. Obě s matkou jsme ten moment přešly mlčením. Asi přístup soudu zaskočil i nekompromisní matku.
V té době se ve mě něco zlomilo. Po dlouhých týdnech jsem byla schopná něco cítit i bez řezání žiletkou. V televizi se k případu vyjadřoval psycholog. Jeho slova byla očišťující. Našla jsem si jeho adresu a telefon. Jednoho dne jsem to číslo vytočila. Z jednoho telefonátu byla návštěva a z návštěvy roky psychoterapie, i bez podpory mojí matky “uzavírá své vyprávění a pomalu vstává od stolu. Třeba i její vyprávění si jednou najde někdo, komu pomůže.
Sboristky z Bambini di Praga přinesly příběh odvahy a naděje. Staly se oporou i pro jiné děti, které byly sexuálně zneužívány. Pravdu nemusí mít vždy dospělý, silný nebo ten, kdo má v rodině největší autoritu. Někdy ji najdeme jinde – v příběhu cizího člověka, který otevře oči, otřese světem a ukáže, že i po traumatickém zážitku je možné znovu vstát.
Související:
Zdroje:
