Článek
Petřin život rozhodně nebyl procházka růžovou zahradou. Vyrůstala ve společnosti otce alkoholika a vhodného partnera, který by ji miloval a byl tu pro ni a jejich budoucí děti, nenašla ani v dospělosti.
Každý životní karambol ze mě udělal nového člověka
„Moje máma byla svým způsobem slaboch. Než aby se postavila na vlastní nohy, raději ještě otci kupovala lahváče a podporovala ho v pití. Sice na nás ani jednou nevztáhl ruku, ale psychický teror byl na denním pořádku,“ vypráví Petra. Svou mámu za to celou pubertu nenáviděla a rozhodla se, že sama bude jiná.
Hned po střední škole odešla z domova a rozhodla se postavit na vlastní nohy. „Učitelé mě podporovali, abych šla i na vysokou, vlastně jsem chtěla studovat medicínu, asi bych na to i měla, ale představa další závislosti na mojí toxické rodině mě děsila. Našla jsem si proto práci, bydlení a začala žít svůj život.“ A také zažívala první lásku. Už po pár měsících ale zjistila, že si našla vztah podobný tomu rodičovskému – její partner od ní vyžadoval, aby se mu ve všem podvolila, dělala mu služku a poslouchala jeho příkazy. „Naštěstí jsem ho poměrně rychle prokoukla – konečně se mi hodily moje zkušenosti z mládí, a rychle jsem od něj utekla. Dostala jsem ale další životní lekci, která mě zase posunula o kus dál.“
Nevyšel ani další partnerský vztah
Po pár měsících samoty se Petra seznámila s dalším osudovým mužem. A tentokrát to vypadalo, že by to mohl být ten pan dokonalý, po kterém tolik toužila. „S Radkem jsme si rozuměli, byl milý, zábavný, pozorný… Klapalo nám to po všech směrech. Až do doby, než se provalilo, že je tak trochu ženatý.“
Petra se po zjištění Radkova rodinného stavu psychicky sesypala a trvalo jí několik měsíců, než se dala do kupy. „Musela jsem navštěvovat i odborníka, sama bych to nezvládla. Tenkrát jsem se dostala do fáze, kdy jsem měla pocit, že špatná jsem já a že za všechny životní prohry a karamboly můžu už od narození já. Jen díky pomoci psychologa jsem zase dokázala vstát jak Fénix z popela. Chlapům jsem ale odpustit nedokázala.“
Zásadní rozhodnutí, které změnilo vše
Po dosavadních zkušenostech Petra došla k závěru, že žádného dalšího chlapa už ve svém životě nechce. Zároveň ale špatně nesla samotu. Rozhodla se proto, že si pořídí štěně. „Bonnie naprosto změnila můj dosavadní život. Najednou mě někdo bezmezně milovat a já milovala ji. Čistá láska bez podmínek. Psí svět mě naprosto pohltil. Po pár měsících jsem proto Bonnie pořídila parťáka. Začala jsem o psech studovat informace na netu, nakoupila jsem knihy, a kromě samotného výcviku jsem se rozhodla zúčastnit i první výstavy.“
Petra světu čtyřnohých chlupáčů propadla a nyní jim věnuje veškerý svůj čas. „Jezdíme na výstavy, na výlety, jsou to mí parťáci pro život. Dnes už stoprocentně vím, že si vystačím bez chlapa. Rozhodla jsem se, že žádného už do svého života nevpustím. Psí svět mi přinesl spoustu nových přátel, a já vím, že právě v těch chlupáčích je moje štěstí, že s nimi jsem to já. Nechci chlapa, nechci děti, nechci jim předávat své mizerné geny. Stala jsem se psí mámou, a to je pro mě nejvíc,“ uzavírá Petra.
Zdroj: rozhovor s hlavní aktérkou Petrou Š., Brno
