Článek
Plýtvání jídlem je celosvětový problém, až dvacetkrát více přitom plýtvají lidé ve vyspělých zemích než v rozvojovém světě. Podle studie Feedback EU Foundation se v Evropské unii každý rok vyhodí více jak 153 miliónů tun potravin. To je mimochodem více než kolik jich celá unie doveze. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí, že celosvětově se za rok „ztratí“ 1,3 miliardy tun potravin, což je třetina celosvětové produkce. Tržní hodnota tohoto „odpadu“ je zhruba stejná, jako je HDP Švýcarska. Ke znehodnocení potravin dochází na celé cestě od výrobce ke spotřebiteli, skoro polovinu vyplýtvaných potravin mají však na svědomí samotné domácnosti, zbytek vyhozených potravin připadá na výrobce a prodejce, restaurace a jídelny.
Plýtvání ve všech článcích dodavatelského řetězce má obrovský ekologický dopad, zanedbatelný ovšem není ani ten ekonomický. Běžnou čtyřčlennou rodinu může ročně přijít vyhozené jídlo i na několik desítek tisíc korun. Některé zdroje uvádějí, že jednočlenné domácnosti plýtvají jídlem ještě o polovinu víc než vícečlenné. Mezi hlavní důvody vyhazování jídla patří nedostatečné plánování při nákupech a nesprávné skladování potravin.
Zadní přihrádky a zapomenuté šuplíky
Určitě je dobré sledovat, kdy která potravina prochází a kdy by na ni měla přijít řada při plánování jídelníčku. Lze se tak vyhnout situaci, kdy rovnou z chladničky zamíří – mnohdy i nerozbalená – přímo mezi odpadky.
Důležité je zmínit, že prošlé datum minimální trvanlivosti nečiní z výrobku nepoživatelnou potravinu hodnou odpadkového koše. Anglické „best before“ lépe vystihuje, že datum trvanlivosti je hranice, před kterou je nejlepší jídlo zkonzumovat. Vymezuje minimální dobu, po kterou si potravina při dodržování skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Zcela v pořádku však může být i mnohem déle. Naproti tomu datum spotřeby by potravina ve vaší chladničce přesáhnout neměla, po jeho uplynutí už není radno ji jíst. Po datu spotřeby se výrobky nesmějí ani prodávat, na rozdíl od produktů s prošlou minimální trvanlivostí.
Více se o rozdílu mezi označením „Spotřebujte do“ a „Minimální trvanlivost do“ dočtete v tomto článku.
Monitorovat situaci se vyplatí zejména u nejdražších položek mezi zásobami v běžné domácnosti, kam patří nejčastěji maso, šunka, uzeniny, ryby, lahůdky a polotovary. Pokud víte, že potraviny nesníte, přemístěte je do mrazničky.
Rozumné zásoby pomohou
Mrazák může být dobrá volba i pro některé položky přímo z nákupní tašky, zmírníte tím riziko, že se vlivem vaší nepozornosti zkazí. Zamrazit lze většinu potravin, obecně platí, že čím méně vody obsahují, tím méně jim mráz senzoricky ublíží. Celé kuře, maso nebo rybu můžete naporcovat a rozdělit do balíčků. Úspěšně zamrazíte i zeleninu a ovoce, chléb a pečivo všeho druhu nebo rozklepnutá vejce (bez skořápek), a to až na několik měsíců.
Udržovat zásoby sušených a mražených potravin pomáhá při vytváření různorodých jídel pro celou rodinu, aniž by bylo třeba chodit denně na nákupy. Konzervované fazole, mražená zelenina, maso, ryby, sušené ovoce, ořechy, těstoviny, rýže a obiloviny jsou dobrým základem každé kuchyně, navíc dlouho vydrží. Vždy jsou tak po ruce a jejich kombinací je možné vytvářet jídla i tehdy, když doma „není nic k jídlu“. Lze se tím snadno vyhnout návštěvám restaurací, kde vedle ceny za samotné jídlo platí zákazník náklady na jeho výrobu a provoz podniku, popřípadě balení jídla a cenu za rozvoz.
Velikost porcí, více použití
Chléb, rýže, těstoviny, brambory, to všechno bývají časté položky, které z nesnědené večeře nebo oběda zbydou a jejich další cesta míří do koše. Možná je namístě položit si otázku, zda máte správnou představu o velikosti jedné porce. Pokud ne, važte si připravované jídlo, udělejte si přehled a postupem času už množství bez problémů odhadnete. Na internetu lze dohledat i potravinové kalkulačky, které nabídnou doporučenou gramáž.
Přebytky vařených příloh lze znovu použít další den, kdy se skvěle hodí do studených nebo teplých salátů, rychlých restovaných jídel nebo omelet. Chléb, který pozbyl měkkosti, můžete využít k výrobě „chipsů“ či krutonů, topinek, strouhanky nebo polévky. Starší bílé pečivo má rovněž velký potenciál posloužit i poté, co přestalo být čerstvé. Snadno jej rozpečete a s přidáním minima surovin typu olivový olej a česnek opět vzkřísíte. Zapékat plátky bílého pečiva můžete nasladko i naslano, k výrobě skvělých nákypů je zapotřebí jen trocha odvahy. Tradiční žemlovka se spoustou jablek v dobrém provedení například nestojí skoro nic.
Správný odhad porcí se vyplatí také u přípravy masa. Zatímco zmrazené nenaporcované maso lze využít pouze jednorázově, vhodné rozdělení před mražením umožní jeho využití do několika jídel. Mezi odpad nevyhazujte ani odřezky a kosti, tyto části lze vyvařit a použít na polévku.
Opravdové jídlo
O opravdovém, tedy nezpracovaném jídle se často mluví v souvislosti se zdravou výživou, protože jen takové jídlo neobsahuje mnoho cukru, soli a přídatné látky v podobě zvýrazňovačů chuti, zahušťovadel, barviv a konzervantů. Mimo to, že polotovary a další průmyslově vyráběné potraviny obsahují nejrůznější aditiva a mohou mít i nízkou kvalitu, jde často o výrobky výrazně dražší, než by byly, kdybyste si je připravili sami doma. Chcete-li snížit výdaje za jídlo, kupujte proto spíše jednotlivé suroviny než průmyslově zpracované, hotové potraviny. Jedinou daní za finanční úsporu může být delší čas, který je třeba nad přípravou jídla strávit.
Mnohdy vás také může překvapit množství surovin a přídatných látek, které se v nejrůznějších výrobcích objevují, aniž by musely. K upečení chleba není potřeba víc než mouky, vody a soli, listové těsto pak potřebuje navíc pouze máslo. Domácí výroba ledového čaje vyjde na zlomek ceny, za kterou je k dostání v PET láhvi v obchodě, a navíc si můžete připravit nápoj kvalitnější, přesně podle svých potřeb. Bílý jogurt snadno můžete „pěstovat“ celoročně v domácích podmínkách a dochucovat jej například ovocem podle sezóny nebo domácími zavařeninami.
Ideálními, variabilními a levnými surovinami, které lze uplatnit na nespočet různých způsobů, jsou například mrkev, brambory nebo rýže. Stejně hodnotné a využitelné jsou i další obiloviny jako pohanka, bulgur či kroupy. Hovězí kosti či kuřecí kostry jsou položky, které sice nevypadají lákavě v nákupním seznamu, těžko však budete hledat lepší surovinu za pár korun na silný domácí vývar. Z vajec, významného zdroje bílkovin, lze vařit také často a s obměnami, přitom jejich koupě peněženku zásadně nezatíží.
A pozor, řiďte se sezónou…
Sezónní zelenina a ovoce v čerstvém stavu vyjdou levněji než mimosezónní nebo již průmyslově zpracované v podobě zamražených mixů, kompotů či salátů. Ještě výhodněji je mohou nabízet farmáři přímo ze dvora, kteří v sezóně potřebují prodat svou úrodu, a nabízejí ji za nižší cenu. Pokud se vám podaří dostat se k velkému množství plodin, můžete je použít k výrobě vlastních domácích polotovarů a počítat tak s nimi na „horší časy“. Zcela zdarma lze pro vlastní aktuální potřebu využít ovoce přímo ze stromů. Jejich interaktivní mapu nabízí a spravuje například projekt Na ovoce. Tato iniciativa vznikla po německém a slovenském vzoru, kde komunitní platformy mapující ovocné stromy, keře, bylinky a volně dostupné ovoce fungují již déle. Snahou je tato místa nejen mapovat, ale i přispívat k jejich udržitelnosti, zakládat nová a přivést do povědomí opomíjený význam stromů a rostlin pro člověka. Na interaktivní mapu může každý přidávat špendlíky s popisky pro ostatní. Návštěvníci mapy tak získají rychlou informaci o tom, kam je možné beztrestně zajít na úrodu zdarma.
Nákup potravin pod kontrolou
Chcete-li se při nákupu potravin vyhnout nadměrnému utrácení, mějte na paměti pár základních pravidel:
- Udělejte si nákupní seznam. Výčet položek, ať už na papíře nebo v mobilní aplikaci, nákup usnadní a urychlí. Také nedovolí nakupujícímu, aby se nechal přimět k vyšší útratě.
- Nakupujte najedení. Kručící břicho způsobuje, že váš nákupní koš pojme daleko víc potravin, než kolik byste jich nakoupili sytí a s klidnější hlavou.
- Vybírejte dobře obchod. Vyhýbejte se velkým hypermarketům, chcete-li koupit jen pár položek. Vymaníte se tak z marketingového tlaku, kterému se těžko odolává, a dodržíte snáz svůj nákupní plán.
- Zaměřte se na ceny za jednotku. Prozradí, který výrobek či balení je výhodnější. Stačí, když pozorně prostudujete cenový štítek u zboží.
- Dejte pozor na nakupování ve velkém. Větší balení, akce 3 za cenu 2, 1+1 a podobně nemusejí být ve finále výhodné. Zkušenosti a výzkumy prokázaly, že takovou koupí neušetříte, jen toho více sníte, vypijete, popřípadě vyhodíte.
- Choďte nakupovat sami. Čím více lidí u jednoho košíku, tím více přání, nápadů a diskusí.
Supermarkety se rády stavějí do role nejlepšího přítele člověka a nabízejí atraktivní nabídky a slevy. Můžete si však být jistí, že jejich zájmem byl, je a bude co nejvyšší zisk. Tomuto cíli podřizují vše a odpovídá tomu i jejich strategie. Jak na to reagovat, zjistíte v tomto dalším článku.
