Článek
Jen málo dětí a náctiletých dokáže zabránit tomu, aby nad nimi smartphone získal nadvládu a stal se pánem jejich volného času. Podle informací, které zazněly například na konferenci Media literacy matters (v Brusselu), které jsem se osobně zúčastnila, obdrží každý teenager vlastnící mobilní telefon denně 237 notifikací, to jsou průměrně každé čtyři minuty jednu (v době bdění, což bylo počítáno jako celkem 16 hodin).
Psychlogové bijí na poplach, protože děti ztrácejí schopnost se soustředit, ale také schopnost komunikovat osobně, tedy z očí do očí (tzv. face to face). I přes nepopiratelné východy nových technologií a mobilů nevyjímaje, není pochyb o tom, že vývoji dětí a mladistvých zrovna neprospívají. V EU se údajně zcela vážně zvažuje, že by bylo třeba vytvořit celoevropskou legislativu, která by pomohla tuto svízelnou situaci řešit. Na příkladech zemí, kde si rodiny z důvodu chudoby nemohou dovolit pořizovat dětem mobilní telefony, badatelé vidí, jaký zhoubný dopad na vývoj dětského mozku, ale také na vývoj sociálních schopností a dovedností dětí smartphony mají.
V nedávné době jsem zaregistrovala ve zpravodajství ČT reportáž o české základní škole, kde se ředitel rozhodl zakázat mobilní telefony plošně. Zkrátka se do školy nesmějí nosit. Místo mobilů dětem škola zřídila hernu a také odpočinkovou zónu, aby se mohly o přestávkách vydovádět jinak. Rodiče, zdá se, všichni souhlasili. Zdá se to jako skvělý nápad a myslím, že většina lidí by pro takové řešení ochotně zedla ruku. Ve skutečnosti jde ale o velkou odvahu pana ředitele, protože situace u nás v tomto ohledu vůbec není jednoduchá.
Ve vyjádření České školní inspekce k zákazu mobilních telefonů v českých školách se uvádí: „Školní řád nemůže žákům zakázat (plošně, preventivně) nosit do školy věci osobní potřeby, mezi něž je třeba počítat také mobilní telefony. Ustanovení, které by zakazovalo nošení mobilních telefonů do školy (plošně, preventivně), by bylo v rozporu s právním řádem.“
Právě vyjádření ČŠI je důvodem, proč si mnoho ředitelů českých škol netroufá smartphony plošně zakázat a spíš to řeší zákazem používání telefonů ve výuce a povolují jejich použití o přestávkách. Na mnoha školách mobily žákům před hodinou odebírají, nebo pro ně mají ušité speciální kapsáře, eventuálně vyrobené speciální skříňky, kam žáci telefon před začátkem vyučovací hodiny odloží. Ani to však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. ČŠI k tomu ve svém vyjádření říká, že: „Stejně tak nelze žákům odebírat mobilní telefony bez důvodu, preventivně, např. tak, že po příchodu do školy je všichni odloží vypnuté na předem určené místo a vezmou si je až při odchodu ze školy, případně že je odloží na začátku vyučovací hodiny a vezmou si je zpět na jejím na konci. K takovému postupu v danou chvíli neexistuje žádný relevantní důvod, jakkoli samozřejmě existuje riziko, že by žáci mohli využít mobilní telefon k vyrušování, podvádění apod. I zde je však třeba zmínit specifické případy, např. kyberšikanu, u nichž lze postupovat odlišně.“
Materiál ČŠI uvádí několik specifických případů, kdy je možné postupovat odlišně od výše řečeného, ale jde spíš o výjimky a jako u všech výjimek, jejich realizace je náročná a musí být řádně podložená argumenty a důkazy.
Nový školský zákon z roku 2020 (č. 284/2020 Sb.) ohledně používání mobilních telefonů ve školách uvádí: „Školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.“ Pokud správně čtu, tak školní řád může zakázat používání mobilních telefonů v tzv. nezbytném rozsahu, problém je tedy zejména v plošném zákazu a také v odebírání telefonních přístrojů.
Proč je problém s něčím, s čím většina rodičů souhlasí? Jak mi řekl jeden právník, tak pokud existuje jediný rodič, který s postupem školy nesouhlasí, může mít škola problém. Nebo rodič, který změnil názor a lidé názory mění, někdy i poměrně rychle a bez varování… Školy, kde ředitelé našli odvahu zakázat mobily plošně, tedy vlastně porušují českou legislativu. Proč tento problém nevyřešil nový školský zákon v roce 2020, když už se jeho novelizace prováděla? To bychom se asi měli ptát našich politiků, nebo minimálně Ministerstva školství.
Evropa na problémy s mobilními telefony ve školách již celkem dlouho reaguje a v zemích kolem nás se přijímají, nebo plánují přijímat, nová legislativní opatření. V Itálii, Francii a Portugalsku takový zákaz už platí. V Nizozemsku ho na středních školách zavedli od ledna letošního roku a na základních školách ho teprve plánují. Jak se uvádí ve zdůvodnění, mají žáci základních škol v Holandsku mobilní telefony většinou až v osmé nebo deváté třídě, problém tam tedy není tak rozsáhlý jako na školách středních. v rámci balíčku svých reforem plánuje zákaz mobilů ve školách také Anglie. O celosvětový zákaz mobilních telefonů ve školách usiluje organizace UNESCO.
Na závěr je možná vhodná chvíle se zeptat, co na to věda a výzkum? Na toto téma se zaměřili například vědci z institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Masarykově univerzitě. V Česku dosud scházel dostatek dat, která by mohla sloužit jako argument pro vytvoření nové legislativy, která by mobily plošně zakázala. O to zajímavější je právě tento výzkum. Výzkumníci sbírali data jak na školách, kde platí zákaz používání mobilů, tak i tam, kde je možné telefony volně používat. Výsledkem je zjištění, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.
„Dospívající v našem výzkumném souboru se o přestávce baví se spolužáky bez ohledu na to, zda mají povoleno, nebo zakázáno mobilní telefon používat,“ uvádí hlavní zjištění studie vedoucí vědeckého týmu David Šmahel. Výzkum se prováděl na více než tisíci dětech a dospívajících na 32 jihomoravských školách. A teď babo raď!
Osobně bych dala přednost svěřit větší pravomoci ředitelům škol, než vytvářet plošný zákaz pro celé české školství, nebo dokonce celou EU. Mělo by být v pravomoci ředitelů škol, aby se rozhodli, jakou chtějí svou školu mít a v pravomoci rodičů, do které školy své dítě zapíší. Nelíbí se jim zákaz nošení mobilních telefonů do školy? Nabízí se jednoduché řešení, umístit dítě do takové školy, kde tento zákaz nemají. Mohli by tak být spokojení jak rodiče, tak ředitelé škol. Ať tak, či onak, zdá se, že v tuto chvíli již není otázkou, zda mobily ve školách zakázat, nebo nezakázat, ale spíš, kdy se tak stane.
