Článek
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který již od srpna 2023 ve funkci není, se v minulosti několikrát vyjádřil k problematice střídavé péče. V rozhovoru pro Českou televizi dne 5. června 2014 uvedl:
„Rodiče musí být v rovnocenném postavení. Nesouhlas jednoho z rodičů nesmí být důvodem, proč soudy vůbec nepoužijí institut střídavé péče.“
Dále zdůraznil, že stále přetrvává v soudní judikatuře pověra, že vhodnějším a lepším pro výchovu dětí útlého věku je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jenom kvůli pohlaví, preferovat.
Pan Rychetský se odvolává na rovnost mezi rodiči, zákon a mezinárodní úmluvy a hlavně zájem dítěte. Dle jeho názoru je střídavá péče v zájmu dítěte.
Střídavá péče jako pojem má z legislativy zmizet. Místo pojmu střídavá péče bude užit pojem společná péče. Podstata střídavé péče se ale nemění. Pro děti se vymazáním pojmu střídavé péče nezmění vůbec nic. Je rovnocenné, jestli realitu nazýváme společnou péčí nebo střídavou péčí.
Realita v zahraničí je jiná, než jak je české veřejnosti roky předkládáno. Například v Itálii, Španělsku, Anglii a dalších civilizovaných, demokratických západních zemích není střídavá péče explicitně aplikována tak, jako v České republice. V případě konfliktu rodičů, domácího násilí, abusivity jakéhokoli druhu, v případě, že střídavá péče by nebyla v zájmu dítěte, není střídavá péče aplikována a rozhodování soudů se řídí nejlepším zájmem dítěte a přiklání se zcela běžně k péči jedné pečující osoby, většinou matky jako primárně pečující osoby. Ve Španělsku je domácí násilí považováno za závažný zločin, který je překážkou kontaktu pachatele a dítěte, v Anglii je násilí páchané na rodiči zvažováno v opatrovnických řízeních stejně, jako by se jednalo na násilí na dítěti. Obecně platí, že v případu konfliktu rodičů nedochází k „zatahování“ dítěte do konfliktu mezi rodiči aplikací střídavé péče.
Bývalý předseda Ústavního soudu v četných rozhovorech vystupuje konstantně sebevědomě, zapáleně, nicméně jím předkládané informace nejsou podloženy souhlasem odborníků, zvláště pak dětských psychologů. O péči hovoří prakticky výhradně jako o rovném nároku obou rodičů na péči o dítě. O dítěti, prospěchu dítěte, o nejlepším zájmu dítěte se nezmiňuje, nebo jen okrajově. O situacích konfliktu rodičů, abusivity rodičů, domácím násilí nebo situacích, kdy střídavá péče nemůže být vyhovující pro dítě se nezmiňuje, o naprosté nevhodnosti aplikace střídavé péče u dětí útlého věku, novorozenců, kojenců, batolat mluví zcela zcestně. Pravděpodobně z nevědomosti, z pocitu kouzla sdělovat „jednoduché“ informace, nefunkční „všeobecně platná pravidla“.
I sám předseda Ústavního soudu pan Pavel Rychetský chybuje v pochopení rovnosti, chybuje v pochopení nejlepšího zájmu dítěte. Toto nepochopení se prolíná každým koutem prostoru opatrovnického řízení - a v případě, že je tato ideologie uchopena psychopaty, jsou následky tragické. Jen z komentářů více než 2000 podpisujících v petici Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí je evidentní, že takto pochopená rovnost a porušování základního principu Úmluvy o právech dítěte v praxi znamená páchání až zločinů proti lidskosti, systémové týrání dětí, systémové týrání matek, celoživotní traumatizaci dětí, jejichž psychické zdraví se již nikdy zcela nenavrátí.
Bývalý předseda Ústavního soudu pan Pavel Rychetský zřejmě netušil, jak fanatická aplikace jeho pojetí střídavé péče dětem ublíží.
Velmi často myslím na veřejně známou roční dceru Agáty Hanychové, která ale ve svém věku nutně potřebuje matku „on demand“ (neboli stále dostupnou, „na zavolání“, neustále při sobě). Agáta si musí s partnerem předávat dítě jako by bylo pouhou věcí, bez respektu k jeho skutečným potřebám. Pan Jeroným Klimeš, psycholog, jasně uvedl: „Do školkového věku (3 až 3,5 roku) je střídavá výchova zcela nevhodná, protože batole nemá představu o čase a střídání chápe jako osiření. Jev, který děti poznamenává do dospělosti, je separační reakce (reakce dítěte na odtržení od matky či primárního rodiče). To je jedna ze dvou základních reakcí dítěte na osiření. Batoleti totiž nevysvětlíte, že maminku zase uvidí za tři dny, protože děti až okolo pěti let teprve začínají chápat, co je to »odpoledne«. Jakmile odškubnete batole od matky, uděláte z něho psychicky sirotka.“…„Když se to v rámci střídavé výchovy zopakuje padesátkrát za rok, tak s velkou pravděpodobností z toho dítěte vyroste patologický žárlivec. Protože žárlivecká reakce je dospělá podoba dětské separační reakce.“
Prof. Lenka Šulová se vyjádřila takto: „Je to období, kdy se vytváří tzv. attachment, tedy v odborné terminologii vazba jistá. Narušení tohoto procesu může mít pro další vývoj dítěte zásadní následky, které jsme však schopni dosledovat až v dlouhodobějším horizontu, například problémy v oblasti navazování a udržení intimních vztahů, závislostního chování, narušené sexuality atd. Proto například sociologické studie pracující s bezprostředně sbíranými daty nejsou dostatečně validní z pohledu zkoumání dopadů na dlouhodobý psychický vývoj dítěte. Ve dvou letech konkrétně rotační režim péče nemusí s dítětem na první pohled nic udělat, ale to neznamená, že se následky z té doby neprojeví v budoucnu, například v pubertě, v rané nebo pozdní dospělosti.“
Nejen odborníci se konstantně vyjadřují směrem ke střídavé péči v útlém věku dítěte velmi negativně. Matky dětí, které jsou „postiženy“ pro novorozence, kojence, batolata nepřirozenou střídavou péčí, střídavou péči kritizují. Důvodem je silná, přirozená potřeba dítěte mít matku, se kterou si tvoří mateřské pouto již od početí, v prenatálním vývojovém stádiu. Střídavá péče u velmi malých dětí (do 3 let) je považována za nevhodnou kvůli silné biologické a psychologické potřebě dítěte vyvinout stabilní pouto s pečujícím rodičem (ideálně matkou), což je nezbytné pro jeho emocionální a sociální vývoj. Tento přirozený proces attachmentu je podpořen evolučními mechanismy, které podporují přežití a zdravý vývoj dítěte. Stabilita, bezpečnost a kontinuita vztahů jsou klíčové pro zdravý vývoj dítěte v tomto věku.
Nutno také zdůraznit, že mozek dítěte, tedy nervová soustava, se dovyvíjí zhruba do věku jednoho roku života. Pokud je dítě ve stresu, který mu samozřejmě nepřítomnost matky, „on demand“ matky, neposkytování kojení a blízkosti matky dle potřeb dítěte způsobuje, má to závažné důsledky nejen na psychologický, ale i na neurologický vývoj dítěte.
Rozhodování soudů ve prospěch střídavé péče u velmi malých dětí do věku 4 let je naprosto odporující veškerým vědeckým poznatkům, dochází ke komplexnímu ohrožení a poškození zdraví dětí, popírání existence mateřského pouta, tzv. attachmentu, popírání přirozených potřeb dětí, k extrémní diskriminaci dětí a jejich práv. Přirozenou potřebou dítěte je mít matku na blízku. Přirozeností matky je dítě nosit, porodit, mít dítě na blízku. Pokud je přirozenost matky a dítěte zamlčována, prakticky v dnešní době kriminalizována, jedná se o zločin proti lidskosti. Tento zločin proti lidskosti je páchán a podporován přímo soudci o jejichž vzdělání a kompetenci se pochybuje i v České televizi v hlavním vysílacím čase. Je připravován dokument o pochybení soudců v opatrovnickém řízení, dobrovolnice a aktivistky ve svém volném čase upozorňují na pochybení rozhodovací praxe soudů a poškození dětí. Špatná rozhodovací praxe soudů v opatrovnických řízeních se stává tématem hovorů nejen těch, kterých se tato problematika přímo týká, ale i široké veřejnosti.
Pan bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tedy nemá pravdu v tom, že pro výchovu zejména velmi malých dětí, není matka vhodnější. Vzhledem k těmto nekompetentním, zavádějícím a vědecky neodůvodnitelným prohlášením byly v České republice doposud poškozeny tisíce novorozenců, kojenců a batolat.
Střídavá péče není nevhodná jen u velmi malých dětí, které potřebují stabilitu, bezpečí a maminku neustále dostupnou - tzv. „on demand“. Střídavá péče je také naprosto nevhodná v případě, že se jedná o konflikt mezi rodiči. Je naprosto jedno, o jaký konflikt se jedná. Nelze zatáhnout dítě do konfliktu mezi rodiči aplikací střídavé péče. OSPODy se o toto snaží běžně. Takové jednání je další ukázkou plošně aplikovaného systémového týrání, které je způsobováno a podporováno rozhodováním nevzdělaných a nekompetentních soudců, kteří opět nedbají zdravého rozumu, vědeckých poznatků a ani nejlepšího zájmu dítěte. V českých rodinách, stejně jako kdekoli jinde, se o děti primárně stará žena, matka. Matky většinou bez problémů o děti pečují, vzorně k dětem přistupují, podporují děti i vzdělanostně, věnují jim čas, disponují pro matky typickou trpělivostí, něhou, láskou a vzájemně čerpají z tzv. mateřského pouta, „attachmentu“. Mají tedy zdravý a pro děti (hlavně pro děti) prospěšný vztah. Děti jsou psychicky v pořádku, opečovávané, prosperující, zdravé. Soud rozhodne pro střídavou péči nebo výhradní péči otce, většinou zcela neodůvodněně, nebo je v rozsudku uvedena vědecky nepodložená domněnka na základě neodborného, často účelově více nebo méně zkresleného sdělení OSPODu. Dětem nastane doslova peklo ze života, protože rodiče začnou konflikt eskalovat - jeden protože „škodit“ může - podpořen „systémem“, druhý (většinou matka), protože se musí bránit a snaží se děti, kterým je nastalou situací ubližováno, zachránit a vrátit je zpět domů do stability a bezpečí. Děti jsou tedy zataženy do konfliktu ve kterém musí žít roky, místo bezstarostného dětství musí každý týden cestovat i stovky kilometrů, dokonce mohou mít i dvě školy, musí omezit kroužky, jazykové studium nebo například studium na ZUŠ, které do té doby s podporou matek běžně zvládaly, ukončují (například z důvodu psychické náročnosti rodinné situace, která ale zatěžující vůbec nemusela být). Nastávají problémy, které děti místo vlastní prosperity a rozvoje, spokojenosti, zatahují do konfliktu a traumatizují. V médiích je známý případ Ivany Jirešové a její dcery. Obdobné zažívají tisíce dětí v České republice. Tištěná, rozhlasová i televizní média si již začínají těchto závažných pochybení všímat a veřejnost informovat.
Střídavá péče v případě konfliktu rodičů je naprosto nevhodná. Neměla by být podporována a už vůbec ne podvody, které jsou ze strany OSPODů páchány v zájmu nastolení střídavé péče nebo výhradní péče otců. O soudy podporovaných podvodech ze strany OSPODů se můžete dočíst například zde, zde nebo zde.
Střídavá péče je také naprosto nevhodná v případě abusivity (nevhodného chování, které může narušit, ohrozit výchovu a vývoj dítěte), domácího násilí, které jeden z rodičů (většinou otec) páchá. Toto sdělení se zdá běžnému čtenáři stejně jako odborníkům z oblasti psychologie naprosto pochopitelné a samozřejmé. Je samozřejmé, že nesvěříme dceru pachateli znásilnění, že nesvěříme syna do péče otci, který páchá domácí násilí na matce (a je jedno jestli před dětmi nebo za zavřenými dveřmi) nebo je labilní tak, že nepřiměřeně trestá děti a děti se s ním necítí v bezpečí. Samozřejmé to ale není našemu českému soudnictví. Soudy běžně svěřují děti do péče těmto zločincům. Zcela běžně. Intuitivní a empatické matky samozřejmě své děti, děti, které porodily, brání, soudí se. Soudy ale trvají dlouho, někdy dokonce roky. Rozhodovací praxe soudů je nakoněna těmto abusivním jedincům o kterých zdatně zamlčují fakta a důkazy, z žen dělají „manipulátorky, hysterky, labilky, přecitlivky“ a podobné dehonestující označení, ženám, matkám i těm do té doby naprosto vzorně pečujícím, se vysmívají a tím dokonce například tvrdí, že si za ataky mohou samy (to jsou shopny tvrdit i dětem) nebo že ten rudý konečník či pochva dítěte je pokaždé po návratu od otce jen opruzenina, že dítěti se v jeho vyjádřeních nedá věřit, zprávami od odborníků pohrdají. Vše ve prospěch střídavé nebo výhradní péče otce, ať už je jakýkoli. Ano - to je realita - můžete si ji přečíst v komentářích více než 2000 podpisujících Petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí.
Střídavá péče není vhodná v případě abusivity (nevhodné chování, chování, které může ohrozit výchovu a vývoj dítěte, domácího násilí) jednoho z rodičů. V případě, že je tato aplikovaná, dochází k ohrožení dítěte, selhání státu, který není schopen zajistit, aby bylo jednáno v nejlepším zájmu dítěte a dítě před jakoukoli abusivitou (nevhodným chováním, domácím násilím) ochráněno.
Zajímalo by mne, zda se zde pan Rychetský, bývalý předseda Ústavního soudu také v těchto případech odvolává na mezinárodní úmluvy. Ptám se, ve které z mezinárodních úmluv je uvedeno, že se mají děti svěřovat abusivcům? Který z odborníků mu doporučil prosazovat střídavou péči za každou cenu a tím umožnit abusivním jedincům dále páchat, poškozovat děti - často dokonce za podpory OSPODů, umožnit abusivcům spolu s OSPODy systémově týrat matky?
Svěření dítěte do péče rodiče, který je násilník, sexuální deviant nebo narcista, může mít pro dítě dlouhodobé devastující důsledky, jak psychologické, tak fyzické. Dítě je ve svém vývoji zranitelné, „nasává vzorce chování“, které má ale jakýkoli abusivec patologické. Soudy tedy přispívají k tomu, že se toto patologické chování přenáší na další generace.
Těchto mezer v systému využívají urputní zastánci střídavé péče, kteří nehledí na nejlepší zájem dítěte. Jeden z těch nejurputnějších o kterém píše i Jiří X. Doležal ve svém článku v časopise Reflex pan Ing. Aleš Hodina, dokonce prohlašuje, že „ženy jsou svině“ nebo že je chtěné, aby znásilněné ženy umožnily těm, kteří je znásilnili, aby mohly mít s dětmi vzešlými ze znásilnění, kontakt. Je to člověk, který tahal po soudech obě své manželky a to dokonce dlouhé roky. Firmy Ing. Aleše Hodiny získaly dotačně miliony (údajně až 200 milionů) na školení OSPODů, studenti fakult psychologie potvrzují, že působili i tam, školí i nadále. Pan Ing. Aleš Hodina 10. října 2024 v 16:40 zveřejnil příspěvek, ve kterém uvádí, že je v pořádku, aby násilníci měli kontakt s dětmi, které ze znásilnění vzešly a hned pod příspěvkem má obrázek skupiny žen v muslimských burkách, žen, kterým jsou vidět jen oči. Tyto názory naprosto nerespektují nejlepší zájem dítěte a jeho zdravý vývoj, nerespektují ženy, matky, jako lidské bytosti, ke kterým těhotenství, mateřství, mateřské pouto, empatie a mateřská intuice z podstaty patří. Tuto přirozenost je třeba nenarušovat stejně, jak se nenarušuje právo gayů a leseb na lásku a společný život. Je třeba respektovat a podporovat lidství a přirozenost ženy, ne ženám, matkám nasazovat burky a eliminovat jejich vztah s dítětem, vztah, který děti nutně potřebují.
Pan Ing. Aleš Hodina je také toho názoru, že se nemají podporovat samoživitelky. Naopak. V České republice by měly být ženy maximálně podporovány tak, aby mohly svoji roli matky plnit na více než sto procent. Příspěvky v mateřství jsou až do tří let věku žalostně nízké, ženy by si zasloužili troj až čtyřnásobek. V případě jakékoli krize stát děti od matky odděluje a „plácá“ se po zádech, jak situaci vyřešil, že děti umístil k pěstounům a ústavní péče. Správné řešení je zajistit, aby matka a děti zůstaly pohromadě, aby bylo matce odborně pomoženo, aby byla podpořena, aby ji bylo zajištěno azylové bydlení. Je třeba matky a děti rozumně, odborně a maximálně podporovat a extremistické názory typu pana Ing. Aleše Hodiny a jeho přívrženců, kteří například tvrdí, že by žena bez mužů pouze žvýkala kůži a rodila v jeskyni děti, s úsměvem přecházet. V časopise Flowee je uvedeno, že muži emočně dozrávají až po čtyřicítce. Je možné, že názory pana Ing. Aleše Hodiny mohou mít původ právě v mužské nevyzrálosti. V jeho případě ale mají tyto patologické myšlenky kořeny jinde.
Střídavá péče a rovnost mezi rodiči je v České republice zcela nesprávně pochopena. Rovnost je v respektu k odlišnosti. Nelze diskriminovat potřeby dětí a ponižovat jejich zájmy pod všechny ostatní zájmy, nelze diskriminovat, zamlčovat přirozenost matek.
Pod odůvodněním nejlepšího zájmu dítěte jsou v průběhu opatrovnických řízení rozdělováni sourozenci, děti jsou pro změnu názoru zavírány do ústavní péče (s požehnáním OSPODů), jsou OSPODy manipulovány, matkám je zcela zločinně a nedůvodně zamezován styk s dětmi, aby náhodou nenastala situace, že dítě bude chtít být jen s matkou, děti jsou nuceny cestovat na dlouhé vzdálenosti, navštěvovat více školských zařízení, jsou svěřovány často až zločincům, děti ztrácí domov, stabilitu, jistotu a i přes to, že vyjádří názor, tento není vyslyšen a dále je rozhodováno v naprostý neprospěch dítěte.
Inspirována Cimrmanovou korespondencí s Ladislavem Stroupežnickým bych ráda poradila ženám: „Neroďte, pokud možno neroďte vůbec“, protože se vám může velmi snadno stát, že vám na základě fotografie, kde si vaše starší děti hrají s legem, seberou novorozence přímo z porodnice, protože pěstounka má volné kapacity a je nezaměstnaná, nebo budete muset dojíždět kojit do bydliště otce, který získá za aplausu OSPODu dítě do výhradní péče a vám prostě nezbude nic jiného, než každé tři hodiny k němu naklusat, slíznout pár ponižujících urážek, nakojit a zase se odporoučet. Nebo vám s dítětem rovnou zakážou styk, protože je žádoucí, aby byly děti ve výhradních péčích otců a začínáte s tím dítětem navazovat podezřele silné mateřské pouto a mohlo by se stát, že dítě bude chtít nebo mít systémem přímo nechtěnou potřebu žít s vámi a mít vás nadosah! Ne, tohle už není humor. Rada je myšlena zcela vážně. Historik Howard Zinn řekl, že „Historicky nejstrašnější věci jako je válka, genocida nebo otroctví nebyly důsledkem neposlušnosti, ale poslušnosti.“ Obdobně hovoří i psycholog Stanley Milgram. Pojďme být také neposlušní, vyjádřit názor, nespolupracovat na poškozování, traumatizaci našich dětí, diskriminaci dětí, zamezit těmto zločinům proti lidskosti.
V důsledku špatně pochopené ideje střídavé péče a rovnosti, urputné, plošné aplikace střídavé péče roste v České republice počet komplexně, celoživotně avšak zcela zbytečně traumatizovaných dětí. Současná rozhodovací praxe soudů v opatrovnických řízeních výrazně podrývá důvěryhodnost české justice.
VÝZVA:
Pokud jste byli jako děti poškozeni opatrovnickým soudem, průběhem řízení nebo přístupem OSPODu, vyjádřete se! Vaše zkušenosti jsou klíčové pro změnu tohoto nefunkčního systému. Sdílejte je v komentářích k této petici (Jste nebo jste byli jako děti poškozeni rozhodnutím opatrovnického soudu? OZVĚTE SE!) a připojte se k naší snaze o spravedlnost pro všechny děti v České republice.
Autorky Petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí prosí o pozornost a případně o vyjádření vašeho názoru podpisem této petice, ke kterému můžete přidat komentář s vaší zkušeností s opatrovnickým řízením.
VÝZVA II:
Prosíme poškozené OSPODem Černošice, kteří by se chtěli k trestnímu oznámení na OSPOD Černošice přidat, aby se ozvali na tel. číslo 774848814.
PROSBA O PODPORU:
Petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí: Petice za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí
PROSBA O PODPORU FINANČNÍ (natočení dokumentu o systémově týraných dětech, zveřejňování případů):
Transparentní účet: 5512612003/0800
