Článek
Dát si po obědě dvacet. Nic nového pod sluncem. Praktikoval to můj děda, a ještě před ním i další moji předkové. Další generace na tento krásný zvyk tak trochu zapomněly. Možná se i styděly něco takového praktikovat ve světě, který předstírá, že každý muž je superman, který zvládne všechno. Opak je pravdou.
Lží je i další opakované „moudro“, že není nic lepšího, než když se ti koníček stane zaměstnáním. Není nic lepšího než se živit tím, co milujeme. Pak je práce zábavou. A proč bys měl odpočívat od něčeho, co tě baví? Další úžasná past.
Odpočívat od toho, co tě baví, je důležité proto, aby tě to bavit nepřestalo. Odpočinek je velice důležitou částí každého dne i života jako takového. Odpočinek nás chrání před vyhořením. Ano, vyhořet se dá, přestože danou činnost milujeme. Ode všeho potřebujeme pauzu. Odskočit si opodál a nabrat novou chuť a energii. Získat nový nadhled. Za plného běhu bez přestávky se o to všechno připravujeme a je pak jen otázkou času, kdy se kolo zadrhne.
Odpočinek není slabost
Možná jste slyšeli něco o cirkadiálních rytmech. A pokud ne, můžete z Bible znát, že Bůh šest dní tvořil a sedmý den odpočíval. I on tvořil s láskou a nadšením. I jeho to muselo naplňovat a bavit. Přesto si dopřál odpočinek. Cirkadiální rytmy nejsou pouze týdenní. Jsou i měsíční. Tento měsíční cyklus je nejlépe vidět na ženách. Ovšem i muži mají své dny. A nejedná se jen o reklamní slogan.
U žen je to jednoznačně prokazatelné, zatímco muž si to musí vypozorovat sám na sobě. Je potřeba tomu ovšem věnovat spoustu času a mnoho dní, aby muž vypozoroval, které dny v měsíci má své, jak řekl klasik, „periodicky se opakující dny nervozity a hysterie“. Nemusí to být u muže tak markantní, ale určitý pokles energie, změnu citlivosti a podobně lze při trpělivém hledání najít. Málokterý muž však má takovou trpělivost, a hlavně čas a chuť něco podobného hledat.
Opusťme tedy měsíční cyklus a vraťme se k tomu týdennímu. Nejsme sice Bůh, ale jeden den v týdnu bychom také měli odpočívat. V Bibli se píše o neděli a tento den je zřejmě i k odpočinku nejvhodnější.
Co si však pod takovým odpočinkem představuje člověk žijící ve víru západní civilizace? Sednout si k televizi. Pařit hru na počítači. Přečíst si knížku. Poslechnout si podcast… Zklamu vás. Ani jedna z těchto činností není odpočinkem. Ba co víc, takové „pouhé“ sledování filmu na obrazovce stojí tělo mnohonásobně více energie než třeba jít si zaběhat. Takže když odpočívat, tak odpočívat. A pořádně.
Umění nic nedělat
Zazpívat si, zatančit si. Jít se projít. Zajít si do sauny. Zaplavat si. Jen tak lelkovat. Věnovat se něčemu na zahradě. Možností je spousta. Hlavně by se mělo jednat o činnosti, které nemají žádný důležitý cíl. Cílem těchto činností by měly být ony samy. A nejlepší je nedělat nic. Vůbec nic. To však uspěchaný člověk dneška vůbec neumí. Neumí si to ani představit. Vyzkoušejte to, stojí to za to. Teď ale opět o úroveň níže, kterou lze uchopit mnohem snadněji.
Existuje i denní cirkadiální rytmus. Týká se úrovně naší energie. Dopolední energetický a výkonnostní vrchol máme okolo jedenácté hodiny. V rozmezí mezi třináctou a patnáctou hodinou jsme naopak v největším útlumu. Odpolední vrchol pak máme okolo sedmnácté hodiny. Už chápete, kam mířím? Kdy si moji dědové dávali těch „dvacet“? Přece po obědě.
Jít si lehnout v rozmezí mezi třináctou a patnáctou hodinou je báječné. Pokud byste třeba i usnuli a prospali celé toto období, nejenže si báječně odpočinete, ale nebude to mít zásadní vliv na váš večerní spánek. Chápu, kdo si to v dnešní době může dovolit, že? Přitom v době, kdy se každý zaměstnavatel snaží ze svých lidí vymáčknout co nejvíce a dostat z nich to nejlepší, by to mělo být povinné. A není k tomu zapotřebí ani tolik času.
Dvacet minut nové energie
Stačí nám těch dvacet minut. Během dvaceti minut málokdo dokáže usnout, a pokud přece jen ano, neusne hlubokým spánkem. To znamená, že se po těch dvaceti minutách necítí malátný a ospalý, ale svěží a odpočatý. Čas svého energetického dna využil nejlépe, jak mohl, a může se do práce a jakékoli aktivity opět pořádně opřít.
Někdo si dokonce před tímto ulehnutím může dopřát kávu. Kofein většinou působí se zpožděním, a tak začne působit až právě v době „vstávání“ z osvěžující dvacetiminutovky. O to efektivnější pak může odpočinek být.
Pokud není možné si lehnout, stačí si třeba jen sednout do křesla. Důležité je zavřít oči. Otevřené oči a sledování dění kolem nás opět stojí náš organismus spoustu sil a energie. Zkuste si někdy třeba v autobuse, tramvaji nebo metru, klidně i ve stoje, zavřít oči. I tím si můžete odpočinout a lehce zrelaxovat. I krátký okamžik během dne, pouhých pár minut, dokáže člověka osvěžit a dodat mu sílu do dalších denních aktivit.
Vyzkoušejte to. Věřím, že sami sobě za to stojíte. A sami uvidíte změnu v kvalitě svých dní.
