Hlavní obsah
Cestování

Feldkirch a Islámský hřbitov v Altachu. Vorarlbersko tak trochu jinak

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Martin Klapetek

Nad Novým městem se tyčí hrad Schattenburg z 12. století.

8. 8. 0:00

Během výzkumné cesty za islámskými náhrobky jsem se dostal až do Feldkirchu a Altachu ve Vorarlbersku. Nejzápadnější rakouská spolková země trochu překvapivě skrývá architektonickou perlu.

Článek

V druhé polovině mého terénního výzkumu v červenci 2023 jsem měl jediný směr. Cestoval jsem stále více na západ Rakouska. Ze Štýrského Hradce jsem se přesunul do Innsbrucku, potom do Telfsu a nakonec jsem zakotvil ve Feldkirchu. Historické město jsem si jako základnu vybral cíleně. Nabízelo různorodé ubytovací možnosti, zajímavé památky a především leželo na hlavní trati.

Cesta vlakem mezi Tyrolskem a Vorarlberskem byla poklidná. Nemohl jsem se do sytosti vynadívat na ty krásné hory. Zeleň hustých lesů se střídala s vysokými skalami, které čněly nad údolími. Feldkirch je docela rozlehlé okresní město, které je tvořeno několika propojenými částmi. Protože jsem tu byl jen na pár dní a pracovně, stihl jsem jen některá zajímavá místa.

Foto: Martin Klapetek

Centrum Nového města se koupe v dešti i slunečních paprscích.

Upřímně řečeno, místní dialekt je pro mě „španělská vesnice“. Nebo jak by řekli moji polští přátelé „český film“. Měl jsem se ubytovat přímo na náměstí Nového města. Doufal jsem, že se s recepční domluvím mojí školní „Hochdeutsch“. Podal jsem jí svůj občanský průkaz a její otázka mě mile překvapila. „Mluvíte česky?“ Tak to by šlo.

Foto: Martin Klapetek

Katedrála sv. Mikuláše byla skvělé útočiště.

Vyrazil jsem do Nového města na prohlídku památek. Je to kompaktní historické centrum, nad kterým ční hrad z 12. století. Mimochodem hradním vrchem prochází tunel jedné z klíčových dopravních tepen. Mojí první zastávkou byla nedaleká katedrála sv. Mikuláše. Byla tam spousta zajímavých detailů, ale utkvěly mi především dva. Štíhlá kovová kazatelna vepředu u presbytáře a betlémská scenérie vzadu pod kúrem. Jen připomínám, že byl začátek července.

Foto: Martin Klapetek

Katzenturm. Co s tím mají společného kočky? Děla v opevnění měla mířidla ve tvaru kočkovitých šelem.

Další zastávkou byla obranná věž Katzenturm, která je jedním ze symbolů města. Hned naproti v Panské ulici najdete Kunstpalais Liechtenstein. Je to jeden z mnoha příkladů zajímavé architektury v malebných uličkách. Kousek dál už na mě čekala další věž. Patřila k pravoslavnému chrámu Liebfrauenkirche na Montfortgasse. Společně s jednou z dochovaných městských bran se obrací na menší náměstí s kavárnami. Velmi příjemný záchytný bod. Ale podobných zákoutí a podloubí s posezením najdete všude dost.

Foto: Martin Klapetek

Montfortgasse s Liebfrauenkirche.

Procházkovým krokem jsem dorazil k řece Ill. Na jednom břehu stála středověká Vodní věž a na druhém impozantní budova Krajského soudu. Tato skvělá kombinace památek z různých historických období pokračuje dále proti proudu řeky. Ale i centrum města nabízí podobné napětí. Například na jedné straně je to bývalý johanitský kostel, ze kterého je dnes galerie. A na druhou stranu můžete obdivovat moderní architekturu Montforthaus.

Foto: Martin Klapetek

Vodní věž stojí hned na břehu řeky Ill. Jsem zvědavý, kolik z vás ten název přečte.

Feldkirch byl ale jen základna po pracovní cestu. Cílem byl Islámský hřbitov dokončený v roce 2012 v nedalekém Altachu. Vyrazil jsem regionálním vlakem, který kopíroval nedaleké hranice se Švýcarskem. Vystoupil jsem na okraji obce a vyrazil cestou přes vlhké louky směrem k horám. Sice je hřbitov umístěn vedle frekventované silnice, ale pořád je tak trochu bokem.

Foto: Martin Klapetek

Dubová mříž s geometrickými tvary. Chodba vede k modlitebně.

Projekt Islámského hřbitova v Altachu vypracoval architekt Bernard Bader. Rakouská umělkyně s bosenskými kořeny Azra Akšamija pak navrhla řešení modlitebny. Základní hmotou je stavby je červenohnědý beton. Areál hřbitova tvoří vstupní budova s atriem, na kterou navazuje pětice odsazených polí. Jako prstů na ruce. Většina z nich je ohraničena zdmi, ve kterých se ale nachází volné průhledy. Navíc byly jednotlivé části od sebe odděleny travou porostlými rampami. Vzniká tak trochu paradoxní efekt. Na jednu stranu je kompaktně působící prostor zakryt stěnami. Na druhou stranu jsou všude volné vstupy a plochy, které umožňují návštěvníkovi pohyb.

Foto: Martin Klapetek

V prostoru pro modlitbu za mrtvé je katafalk. Pohled do atria pracuje se světlem a stínem.

Odborníky oceňovaná budova je opravdu zajímavá. Vlevo se nachází místnost pro rituální očistu těl zemřelých a další technické provozy. Uprostřed je krytý prostor určený pro kolektivní modlitbu za mrtvé. Úzká chodba vede podél stěny s dřevěnou mříží až do malé modlitebny. Místnost je kontrastně bílá a hlavní pozornost strhne velké okno v mihrábové stěně. Před ním se nachází podivuhodná instalace z šindelů, které mají odkazovat na tradiční místní stavební materiál. Stylizovaná slova Alláh a Muhammad zase jasně definují funkci prostoru jakožto modlitebny.

Foto: Martin Klapetek

Mihrábová stěna modlitebny je důmyslně prosvětlena velkým oknem s uměleckou realizací.

Jsme na konci mé rakouské cesty. Díky všem, kteří ji na stránkách blogu absolvovali společně se mnou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz